Každý film má konec - snad se blížíme

Pěkné pondělí milé bloggerky a milí blogeři!

Na chvilku jsem se odmlčela, je totiž čas roční účetní závěrky a to je vždycky frmol. Letos komplikovaný organizačními opatřeními, kdy z důvodu skoro úplného utlumení zahraničního odbytu, poprvé v životě mám oficiální překážky v práci podle zákoníku práce. To znamená, že jsme museli zůstat doma, v kancelářích se střídáme, abychom udrželi chod plateb a základních účetních informací. Do toho ještě audit na dálku - to si můžete představit asi tak, jako kdybyste hráli tenis, ale na druhé straně kurtu bylo značně víc hráčů a balonků by bylo také víc. Takže stále mezi šanonem a scannerem...
Chodila jsem uplynulé dva týdny na zkrácené směny a po nich byla vykoukaná z monitoru. Odpolední relax na zahradě, až do pátku bylo krásně.

V sobotu bylo Vladimíra, takže se sluší oslavenci upéci dort. Obvykle se ptám, jaká bude příchuť těsta a krému. Můj muž má rád kávovou a kokosovou chuť, ale takový byl letos narozeninový dort. A já měla velkou chuť vyzkoušet něco nového - poprvé jsem "mechový dort" viděla v Brně, v cukrárně Sorry pečeme jinak. A tam to bylo hned v hard core verzi se sušenými cvrčky. V první chvíli mi můj mozek nebral ani ten špenát, natož ty cvrčky.
Naše verze byla bez hmyzu, špenát v těstě nikdo nepoznal a po dortu se během 24 hodin jen zaprášilo. Na internetu najdete mnoho verzí, lišící se množstvím špenátu, mouky, někdo dává do krému také tvaroh... tohle je takový průnik...

Mechový dort:
Těsto:
450 g mraženého špenátu (některé recepty uvádějí, že z čerstvého je lepší barva), každopádně ho dejte rozmrznout včas, vymačkejte přes sítko a rozmixujte tyčovým mixerem na hladkou kaši, já do ní přidala tu citronovou šťávu
5 vajec
220 g krupicového cukru
špetka soli
1 dl slunečnicového oleje
2 lžíce citronové šťávy
350 g polohrubé mouky
1 prášek do pečiva

Krém:
200 g marscapone
250 ml šlehačky
3 lžíce moučkového cukru
všechno smíchat dohromady a vyšlehat, nejdříve asi minutu pomalu, pak vysoké otáčky

Celá vajíčka a cukr šlehejte do bílé pěny a pak za stálého šlehání pomalu přidejte olej. Mouku se solí a práškem do pečiva vmíchejte lehce do směsi a pak zamíchejte dovnitř také špenát. Všechno by mělo mít pokojovou teplotu.
Pečeme na 175 stupňů  ve vymazané dortové formě asi 55 minut.
Vychladlý korpus jsem prořízla, shora seřízněte ještě asi centimetrovou vrstu, kterou rozdrobíte (já rozsekla v mixovacím nástavci). Spodní kolo jsem potřela kupovanou (!) malinovou marmeládou, naplnila krémem. Vršek je také trochu pomazaný krémem, ale hlavně posypaný tím rozdrobeným korpusem a dozdobený lesním ovocem a sedmikráskami a maceškou (vzhledem k tomu, že lilo jako z konve jsem na zahradě nic dalšího jedlého nehledala)

párkrát se zakrojilo ;-)

A ještě jeden recept - náš oblíbený rebarborovo meruňkový koláč s ořechovou sypankou

Letošní druhý pokus,opět se mi nepodařilo ho vyfotit... Minulý týden jsem se na něj moc těšila a nakonec to bylo trochu fiasko - když do práškového koláče nedáte prášek, efekt se nedostaví. Přesto se celý plech také snědl raketovou rychlostí

těsto:
1 vejce
44 dkg polohrubé mouky
20 dkg cukru krupice
1 prášek do pečiva
4 lžíce oleje
1 zakysaná smetana
mléko podle potřeby na doředění těsta
rebarbora, meruňky na nalité těsto

drobenka:
od oka - máslo, mouka, cukr, mleté ořechy

A co dál si budu z uplynulých dní pamatovat?
Orouškovanou sochu Olbrama Zoubka v Liberci

Kvetoucí vlčí máky pod okny a bílé rododendrony (které každý rok tradičně oprší)

Čalounili jsme židle


vlevo verze 2020, látka od Mráze - vpravo verze asi 2002, potah vydržel dlouho, židle Thonet po našich, rok výroby 1958

šila jsem šortky a zlomila originální japonský páráček


ty poklopce šiju fakt nerada, ale opakování dělá mistra, takže si to zase hned zopakuju, tyhle jsou krátké a chce ještě dlouhé, mobil mi zkreslil barvu, ve skutečnosti jsou světle džínově modré

už ani Japonsko nedělá tu kvalitu, co byste čekali ;-)

Nachytřovala jsem se prostřednictvím webináře ACCA a PWC o závěrce v době Covidu

a byla jsem na svůj tým pyšná, že jsme to udělali správně i bez školení

Byli jsme po dlouhé době na obědě - zatím jen venkovní zahrádky, teprve ode dneška se otevírají vnitřky restaurací a venku už také nemusíme mít roušku, při dodržování rozestupů

Puku bistro Turnov, středa 20/5

Na téma koronavirusu nedorazily žádné vtipné příspěvky. Zato New York Times začas zveřejňovat každý den na titulce jména obětí

a čísla se nezastavují

Tak se opatrujte, tento týden budu v izolaci domova a účtovat na dálku
Vaše Eva, s nadějí na lepší časy