pondělí 29. února 2016

Malované na skle

Dobrý den milí bloggeři a milé bloggerky! Dneska Vás chci nalákat na divadelní představení. Máme v Jablonci krásné secesní divadlo. Nemáme stálou scénu, a tak u nás hostuje mnoho souborů. Často malá divadla z Prahy, nebo nejbližší stálá scéna z divadla F.X. Šaldy z Liberce. Takže program je pestrý, nevýhodou toho ale je, že se představení neopakují a mnoho z nich je pouze na předplatné.




Včera jsme byli na muzikálovém představení Městského divadla ze Zlína. Hráli původně polský muzikál Malované na skle, který do češtiny přebásnil Jarek Nohavica. Vlastně se mi ani večer moc nechtělo z domova, ale vrátila jsem se nadšená. Herci hráli s takovou chutí a bylo na nich vidět, jak si ten večer užívají. Živá hudba od cimbálu až po baskytaru lahodila mým uším. Soubor pro mne neznámých herců, žádné začínající hvězdičky z televizních show. Pokud budou hrát někde u vás, určitě jděte.
 
 
Tak hezký týden, ozvu se v březnu, Vaše Eva
 
P.S. U Andrejky probíhá moc pěkná giveaway, můžete to zkusit...TADY
 


sobota 20. února 2016

Půst

Dobrý večer milí bloggeři a milé bloggerky! To, že je doba před velikonočními svátky postním obdobím mi připomíná můj diář. Kromě toho, že jsem si dala závazek omezit slané brambůrky po večerech, neplánovala jsem žádné další  zapojení. Minulý týden jsme si však v pátek z Prahy se synem přivezli nějaký urputný bacil, střevní chřipka tomu říkají. A tak po částečném hladovění nastoupil jídelníček suchar-rohlík-piškoty-banán a spooooousta černého čaje. Od středy  jsem fungovala už  zase v  práci, ale  po  odpolednách jsem se mátožila jen na gauči. Tělu zatím nedopřávám, ale dnes jsem dopřála trochu potravy duši, nebo hlavě chcete-li.
V Oblastní galerii Liberec, ve starých lázních, je výstava obrazů Jany Kasalové. Trochu mne mrzí, že jsem ve čtvrtek prošvihla komentovanou prohlídku, moc by mne  zajímalo, jak jednotlivé kousky vznikaly. Obrazy  jsou moderní, na podkladě výkresů a map. Uměla bych si je představit u nás  doma.




ty barevné plochy jsou mapy velkých měst, jsou tam jen názvy ulic, Praha je  ta  modrá vzadu

muchláž, to mne baví, nejvíc v podání Jiřího Koláře

galerie je v bývalých lázních
A když už jsme byli za kulturou, tak ještě v multikinu film Dánská dívka. Má  prý čtyři oskarové nominace, jsem zvědavá, zda nějakou promění. Mám ráda filmy s příběhem  a kostýmy. Úžasné. Nepředstavitelné. Koukatelné. Žádná krev, žádný slaďák, moc doporučuju.
Přeji Vám hezkou neděli a pro dnešek se s Vámi  loučím, Vaše Eva (už po sté)

sobota 13. února 2016

Ještěd

Hezký sobotní večer milí bloggeři  a  milé bloggerky! S blížící se pražskou patchworkovou výstavou sedím víc a víc u stroje. Každý rok se vyhlašuje téma založené na použití materiálu, pokud vzpomenete, loni to byla kůže a letos je pro Art Quilt Klub povinným materiálem džínsovina, tedy denim. Dlouze jsem přemýšlela, jak se toho zhostit, abych použila nějaké typické prvky z kalhot, nezlomila moc jehel...Nejdřív jsem si myslela, že našiju pásky jako proužky a k tomu účelu jsem také na kanavě protahovala vlnu, abych vytvořila kontrastní strukturu. Ale šlo mi to jak psovi pastva a představa, že toho protahovaného materiálu potřebuju skoro metr se  zdála nepředstavitelná.....a pak přišel nápad... Z okna kanceláře vidím na Jizerky a jedno slunečné odpoledne jsem  na to panoráma koukala, a  ono bylo modré! A tak jsem si řekla, ušiješ džínové panorama s horou, kterou tady všichni znají....Tak tady je - Ještěd - 85 x 85 cm
 
Nahoru se nedostanu často, ale při pěkném počasí ho vidím každý  den. Ovlivňuje počasí v kraji, je vidět zdaleka, když se vracíme domů. Postupně se vrací zase do formy, tak se musíme zase někdy nahoru vypravit, chce to krásný slunečný den a stejně tam vždycky fouká....

Quilt bude vystavený poprvé na 10. ročníku Prague Patchwork Meeting na začátku dubna. Uvidíme se tam?
Opatrujte se, já budu ještě trošku šít, čeká mne quilt na téma Čas.
Vaše Eva, t.č. švadlena

pátek 5. února 2016

Lída Baarová

mi od včera leží v hlavě..... Hezký pátek milí bloggeři a bloggerky! Moje zvědavost mne včera vytáhla na film, který kritiky strhaly. A jsem ráda, že jsem šla a viděla na vlastní oči.
Příběh je už známý, mladá krásná česká herečka a škaredý (prý charismatický) nacistický ministr. Několik krásných let bylo těžce vykoupeno následnými událostmi.

Moc se mi líbily kostýmy, interiéry i exteriéry. Hlavní hrdinka měla prý 85 kostýmů a 35 klobouků. Měla jsem potíže se zvukem, 3d dolby mi nevyhovovalo, hudba byla příliš hlasitá a závěrečná píseň Lucie Bílé by pro mne nemusela existovat vůbec. Simona Stašová v roli maminky, která si plní své sny, je velmi uvěřitelná. Táňa Pauhoufová se mi líbila už v Hořícím keři. A Pavel Kříž v roli Hitlera - obdiv...
Poznala jsem i brněnskou vilu Tugendhat v roli hanspaulské vily Babkových  i Jindřišskou ulici v Praze hrající si na berlínskou ulici po čas Křišťálové noci
kulisy ze stránky fotoreklamybayer.cz


Jak už jsem napsala, jsem ráda, že jsem nedala na kritiky a viděla jsem na vlastní oči. A až půjde v televizi podívám se znovu. Teď se budu těšit na nedělní druhý díl televizního příběhu z Polné, který má tak trochu podobné téma, jak rychle se může život změnit a jak kruté může být okolí....
 
Tak hezký víkend, Vaše trochu filosofující Eva
 

úterý 2. února 2016

Na Hromnice

se těším vždycky celý leden. Hezký dobrý den, milí bloggeři a milé bloggerky. Hromnice pro mne představují předěl v zimě, konečně je vidět, jak se prodlužuje den... Ale vlastně nic jiného jsem za nimi nehledala, minulý týden jsem chtěla svému anglickému učiteli, říci, že se těším, ale nějak z toho nevyplynulo proč a na co.
A tak jsem se podívala do Wikipedie:

Hromnice je označení svátku slaveného 2. února, kterému v křesťanství odpovídá svátek Uvedení Páně do chrámu.
V lidovém křesťanství se Hromnice staly důležitou oslavou přicházejícího jara, podobně jako keltský předkřesťanský svátek Imbolc. Svátek byl také spojen s ochranou před ohněm, bouří a bleskem jak napovídá jeho název. Nejznámějším příkladem této víry je svěcení svící, takzvaných hromniček, prováděné v tento den, které se pak během bouře dávaly do oken a měly tak ochránit domácnost Na Hromnice se tradičně sklízel betlém a někde také vánoční stromek. Na Hromnice se nemá šít, tančit a pracovat. K Hromnicím se v českém prostředí váže nejvíce pranostik, kolem čtyřiceti.


Betlémy jsem poklidila už po Třech králích, stromeček v polovině ledna a zbytek vánočních dekorací jsem schovala minulou sobotu. Zbývá rozsvítit svíčku a pohledat na internetu tu spoustu pranostik – já znám jen tu o hodině navíc a skřivánkovi, který musí vrznout, i kdyby měl zmrznout. Ale strýček Google jich umí víc, koukněte ;-) :


Na Hromnice o hodinu více.
Na Hromnice musí skřivánek vrznout i kdyby měl zmrznout.
Jak dlouho skřivánek před Hromnicemi zpívá, tak dlouho po nich bude mlčet.
Jak dlouho skřivan před Hromnicemi vrzá, tak dlouho po nich zmrzá.
Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro.
Na Hromnice má sedlák raději vlka ve chlévě i ženu na marách než slunce.
Pakli o Hromnicích jasno bývá, jistě potom zima dodržívá; jestli ale bouřlivo a sněžení, jistě že jaro již daleko není.
Hromnice-li jasné a čisté, potrvá déle zima jistě. Pakliže sněží nebo hřímá, jaro jistě v blízku dlívá.
Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více.
Jestli slunce svítí na den Hromnic, sníh bude ještě větší než prve.
Svítí-li o Hromnicích celý den, tahej, sedláče, slámu z hnoje ven!
Na Hromnice jasná noc - bude ještě mrazů moc.
Je-li Hromnice světlý den, budou konopě i len.
Panenka Maria hromničná čistá - úroda jistá.
Když o Hromnicích svítí slunce, bude prý úrodný rok. Potřebuje svítit jan tak dlouho, nežli bys se čtyřmi páry koňů otočil.
Když na Hromnice svítí, budou dlouhé niti.
Svítí-li slunce na Hromnice, hojnost žita i pšenice.
Tmavé Hromnice - sedláka radost; jasno-li ale, sněží ještě dost.
Pošmourný Hromnice - sedlákům milý velice.
O Hromnicích zamračeno - sedlákovi spomoženo.
Na Hromnice - chumelice, netrvá pak zima více.
Chumelice na Hromnice končí zimu tuhou; jestli pak jasný den, očekávej druhou.
Když o Hromnicích sněží, jaro není daleko.
O Hromnicích anebo okolo Hromnic jistá zima bývá; odkuž mnozí chtějí, že jest toho času polovice zimy.
Na Hromnice - půl zimnice - půl píce.
Na Hromnice zima s létem potkala se.
Na Hromnice vezmi dvě kabanice.
Na Hromnice - skřivánek přes hranice.
Kdyby o hromnicích napadlo jen tolik sněhu, co je na černé krávě znát, bude úrodný rok.
Jestli na Hromnice mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
Na Hromnice - sněžnice, medvěd otvírá boudu; není-li vánice, zavírá ji.
Melelice na Hromnice cesty umetá a píci podmetá.
Přejdou Hromnice - konec sanice.
O Hromnicích déšť - na jaře sníh; o Hromnicích sníh - na jaře déšť.
Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče.
Zelené Hromnice - bílé velikonoce.
Na Hromnice husa po vodě - na velikonoce po ledě.
Na Hromnice kalužky - ukázka na jabka a hrušky.
O hromnicích teplo - medvěd staví boudu; o Hromnicích mrzne - medvěd bourá boudu.
Leze-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zas pílí.
Na Hromnice kopalinky - uschovávejte obědinky.
Na Hromnice půl krajíce a půl píce.
Bouří-li a sněží na Hromnice, bývá jaro blízko velice
Chumelenice na Hromnice končí zimu tuhou; jestli je jasný den, očekávej druhou
Na Hromnice – chumelenice, netrvá pak zima více

Tak si dnes užijte tu hodinu světla navíc a opatrujte se, Vaše svíčková Eva