pátek 23. září 2022

Dovolenkové šití

Dobrý den milé bloggerky a milí bloggeři! Jsem tu s další várkou dovolenkových srpnových vzpomínek. 

Už dlouho jsem hledala správnou látku na zavinovací šaty. Ty první jsem si ušila podle Burdy v devadesátkách a projely se mnou mnoho destinací.  Mám je na všech letních fotkách 


Turecko 2002 

Burda z roku 1998


Hong Kong 2004

Luxor 2006

Mešita v Monastiru 1998

S lítostí jsem pozorovala jak blednou a jak je látka slabší a slabší. Dlouho jsem nemohla natrefit na podobný materiál, který by se nesl jako hedvábí, nemačkal se zase až tak moc... až letos na jaře v Brně u výstavního stánku Látky Červený jsem potkala modré puntíky a hned jsem věděla, co z nich bude... 

2022 a kam pojedou příště?


Melouny a tulipány jsem objevila ve výprodejové nabídce Látek Mráz na začátku srpna. A protože v šití na overlocku jsem pořád začátečníkem, řekla jsem si, že potrénuju a ušiju triko s kapsami nejen sobě, ale také mým dvěma setřenicím. 

Alenka a Radka 

Ten samý střih (Holiday od Shape pattern) protažený o 15 cm

Jakmile jsem si začala pohrávat s myšlenkou, že to moře letos může vyjít,  probrala jsem zásoby a z lehoučké bavlny střihla podle Burdy kaftan přes plavky. Největší výzvou byl nákup lemovací stužky, protože v obchodech je všechno, jen nesmíte vědět, co přesně chcete... Ale nakonec vyšívaná borta v divokých barvách a ještě divočejší home-made střapce dopadly docela dobře - co říkáte?




Vystřihovací modely už jste u mne viděly. Když jsem v nabídce m-latky.cz objevila pánské tepláky s motivem kola, bylo jasné, že je pro synátora musím pořídit. Ušito bylo za chvíli, co mne potrápilo byly průchodky na šňůru, protože ty původní malé se mi i přes podžehlený rub vytrhávaly. Po třetím pokusu nezbylo, než tam "bouchnout" velké

A u vystřihovánek ještě zůstaneme. Tyhle tedy doma už nějakou chvíli čekaly na zpracování, trochu mne potrápily, přece jen tašky nešiju, jak na běžícím pásu. Mají chyby, ale mám je!

A ke konci září bylo jasno - jedeme k moři! a tak ještě honem nové šaty, vždyť do odletu bylo ještě 10 dní, to se dají střihnout i dvoje ;-)  

Zelený jemný bavlněný úplet a uzel/neuzel, který mne trochu potrápil

Plátno, vložené klíny a úmyslně cípatá délka

Všechnu tu parádu jsem provětrala a teď po návratu je mi líto, že už letos budou muset zůstat ve skříni. Je čas střihnout na nějaké teplejší modely. Máme-li v kancelářích mít 18 stupňů, tak asi budeme nosit oteplovačky ;-) Nebo, že bych vytáhla jehlice?

Opatrujte se v tom podivném podivném bezčasí

Vaše Eva, s už vybalenými kufry (ale o tom až příště)



sobota 10. září 2022

London Bridge

had fallen down😭
Čtvrtek byl vyhrazený na cestování, po příletu nás, stejně jako mnoho dalších, překvapila, zaskočila, rozesmutnela zpráva BBC. 
Asi všechno bylo už řečeno i napsáno, je mi to líto 



Jeden obdivuhodný životní příběh naplněny činnosti do posledních dnů, krásná silná žena, panovnice💔

pátek 2. září 2022

Fruta

 Dobrý den, milé bloggerky a milí bloggeři!

Nejsem zrovna prototypem hospodyňky, která zavařuje často. Ale občas neodolám pokušení a i letos jsem pár skleniček naplnila. 

První dávka vznikla tak trochu neplánovaně. Hodně nám na zahradě vykvetla mahonie. Taky vám od mala říkali, že jsou ty kuličky jedovaté? Když se dobře povaří, tak nejsou... V anglicky mluvících zemích, o kterých tvrdím, že udělají džem ze všeho, se pod názvem Oregon Grape zavařuje jako želé. Stihla jsem obrat keř dříve než ptáci a naplnila 8 skleniček.

obrázek jsem si vypůjčila tady: https://backyardforager.com/oregon-grape-mahonia-packs-sour-punch/ 

a ještě recept:
na 9 šálků mahonie 1 šálek vody

5 šálků cukru

2 polévkové lžíce brandy (dali jsme stylově whisky)

mahonii dlouze svařit s vodou a cukrem, propasírovat, aby se odstranila zrníčka, přidat alkohol, naplnit skleničky a horké zavíčkovat.


Druhá zavařovací seance byla už jen opakováním předloňské. Dostali jsme misku aronie a už léta ji nakládám jako brusinky ke svíčkové.

1 kg aronie

60 dkg cukru

1/2 lžičky mleté skořice, 3-4 rozdrcené hřebíčky

1/2 lžičky kyseliny citronové

všechno svařit na požadovanou hustotu a na závěr malá sklenička rumu

A na závěr, před víkendem,  ještě jeden recept z posledního čísla časopisu Gurmet - hruškový/jablečný francouzský koláč. Rychlovka, kterou určitě ještě letos zopakuju:



Opatrujte se, z poprázdninové kuchyně Vaše Eva




středa 31. srpna 2022

A ještě cuketová

 Dobrý poslední prázdninový den, milé bloggerky a milí bloggeři!

Minulý víkend jsem vyzkoušela další cuketový recept a můj muž už mi třikrát připomenul, že ho musím uložit, takže fotím zbyteček (jako obvykle) a zapisuji recept:

2 vejce

1/2 hrnku rozpuštěné Hery

1 hrnek cukru krupice


dále:

1 a 1/2 hrnku polohrubé mouky

1 hrnek hladké mouky 

lžička soli

1 a 1/2 lžičky prášku do pečiva

3 lžíce kakaa

1/4 hrnku překapané kávy

1/2 hrnku bílého jogurtu

2 hrnky nastrouhané cukety (dala jsem jednu velkou, ani jsem ji do hrnku nedávala)

1 hrnek nasekané čokolády (dala jsem,co dům dal, na vaření, půl studentské pečetě a dvě hrsti upražených vlašských ořechů)


Vyšlehat vejce, heru a cukr, pak přidat jogurt a kávu a pak postupně sypké přísady. Nakonec vmíchat nastrouhanou cuketu. Nasekanou čokoládu s ořechy jsem nasypala navrch.

Za 30 minut na 180 stupňů kombinovaného tepla a vzduchu máte vláčný, vlhký koláč ve stylu brownies.

Tak si nechte chutnat, Vaše Eva - s cestovními plány


P.S. Děkuju všem účastnicím giveaway za adresy, omlouvám se, budu mít zpoždění - až obálky odešlu, pošlu vám email, ale bude to asi na konci měsíce. Vybrali jsme last minute ;-)




středa 24. srpna 2022

Dovolenkový mód 2022

 Hezký den milé bloggerky a milí bloggeři!

Na začátku srpna jsem se konečně dočkala času, kdy byly všechny závěrky podepsány, uloženy a já si mohla vzít dovolenou. Závěrkový kvapík mne vyčerpal a tak jsem chtěla jen spát - snít - žít... 

Na dva týdny jsme si nastavili opravdu odpočinkový režim s digitálním detoxem. Oči si odpočaly, hlava se taky vyčistila - a hrozně to uteklo... Počasí bylo celou první polovinu srpna víc než teplé, hořelo v Hřensku a závany kouře byly cítit prý až u Hradce a v Praze.

Hned první dovolenkovou sobotu jsme jeli do pražských Holešovic na výstavu. Mám ráda tenhle typ umění, kdy se recyklují staré věci - František Matoušek (alias Francis de Nim) úžasným způsobem využívá džínovinu. Dokonce ji používá i jako sítotisk, poté, co vytahá nitě a vytvoří tak síto v požadovaném vzoru. Bonusem navíc byl výstavní prostor Galerie Trafo, přímo uprostřed pražské holešovické tržnice - krásný, světlý a byli jsme v něm sami, jen s obrazy...











Druhý víkend jsme putovali do Kadaně. Marcela Vassová tam už tradičně pořádala odpoledne s patchworkem a protože jsem jí v Brně na mezinárodní výstavě přislíbila účast, nabalili jsme auto dekami a troškou "umění" a ve výletním režimu se zastávkami vyjeli na západ. V sobotu, cestou, jsme se zastavili v Oseku, kde je nově zrekonstruovaný cisterciácký klášter. Kdy já jsme naposledy byla na nějaké prohlídce? Už ani nepamatuju! Průvodce byl velmi horlivý vědec, škoda, že neubral na faktech a datumech, které lovil ze zápisníku a nepřidal více příběhů, ale i tak jsme si hodinu a čtvrt dlouhou prohlídku užili.






Uvnitř se nesmělo fotit a tak jsem si vypůjčila fotografie z oficiálních stránek kláštera.









Do Kadaně jsme dorazili pozdě odpoledne a chtěli jsme se najíst. To se zprvu zdálo jako problém, až po chvíli jsme objevili restauraci Bílý Beránek. Vchod z ulice nic moc, ale uvnitř pěkná zahrádka a výtečné jídlo, takže jsme tak kromě brzké sobotní večeře zašli ještě na pozdní nedělní oběd. Bílý Beránek





Ubytovali jsme s v hotelu Split na břehu řeky Ohře a užili si teplý letní večer promenádou po nábřeží Maxipsa Fíka. Hotel doporučuju, lákalo by mne tam strávit wellness víkend - čisto, voňavo.

A náš klášterní víkend v neděli pokračoval v areálu Františkánského kláštera Čtrnácti pomocníků. V jeho zahradách jsme rozprostřeli na trávu quilty, přijela paní s kolovrátkem, která prý umí upříst i psí srst, na prodej byly rukodělné výrobky šité, pletené, háčkované, malované hedvábí... a v druhé části areálu byly medové slavnosti, takže jsme zakoupili med na zimu. Hrála country hudba naživo, pro děti pohádka...Milá akce, které se zúčastnilo asi 500 lidí. Po více než třech letech jsem se viděla se známými spřízněnými dušičkami a bylo nám pěkně. 








Přes poledne jsme se vydali na prohlídku kláštera, která stojí za vidění. O 14 pomocnících jsem slyšela prvně:

a to jsou oni, pomocníci ;-)



Nebyli bychom to my, abychom cestou nevyzkoušeli nějaké kavárny:

první hned v Oseku



pak bistro v Kadani

a cestou domů i slavnou Kavárnu s párou v Litoměřicích. Tady se nám zase ukázal fakt, že když nemáte tvář Lukáše Hejlíka, který kavárně udělal ve své Gastromapě pěkné promo, tak není servis, jaký očekáváte. Já vím, že byl horký den a v šest večer už je možná se těžké i na hosta usmát, ale na obsluhu jsme čekali asi 25 minut, bez pozdravu, bez úsměvu a nakonec i to moje kafe nepřinesla najednou se  zbytkem objednávky. Škoda, přeškoda....

Měla jsem v plánu také číst a šít a být hodně venku... Přečetla jsem, ostuda, jen jedinou knížku: Životice. Přesmutný válečný příběh. Studie lidského chování, ze které mrazí. 


A pak už jsem jen listovala magazíny a Burdami, abych také něco ušila. Ale o tom až příště.

Zatím se opatrujte, užívejte léto, Vaše Eva s hlavou ještě plnou dovolené


P.S. Dlužím výsledky losování narozeninové giveaway - byly jste čtyři, moje milé čtenářky, takže vás ráda podaruju maličkostí všechny. Adresu na  Helenu už mám, Evinu jsem někam založila a tak ji, Jitku a Lezart prosím, zda mi ji pošlou na evajn@centrum.cz.