Podzemní katedrály

 Dobrý den, milé čtenářky a čtenáři! 

Nejdřív jsem si myslela, že nikam nepojedu. Pak jsem přišla na to, že ničemu nepomůže, když zůstanu doma. A tak jsme na naplánovaný prodloužený víkend v Brně, spojený s Brno patchwork meeting, odjeli. Teda moje tělo odjelo fyzicky, ale hlava zůstala ze dvou třetin u maminky.

Kromě spousty setkání a patchworku, který vám ukážu v některém z následujících příspěvků, jsme stihli navštívit také výstavu a  unikátní technickou památku.

V roce 2024 se Brně otevřela památka, kterou už málem čekala zkáza. Na jejím místě měla stát garážová stání. Tři podzemní katedrály z let 1874, 1894 a 1917 prý nemají v Evropě obdoby. Dva cihlové a jeden betonový vodojem se nacházejí na Žlutém kopci, jednoduše se tam dostanete trolejbusem. Vstupenky jsme měli koupené měsíc dopředu přes rezervační systému turistického centra. Uvolňují je na měsíc dopředu.

Nikdy jsem na vlastní oči nic takového neviděla. Při slově vodojem se mi jen před oči vracela scéna z filmu Inferno s Tomem Hanksem podle Dana Browna. To byl vodojem někde v Istanbulu.

Koupili jsme si komentovanou prohlídku a stálo to za to. Jak říkala průvodkyně a je to i na internetu stavba vodojemů souvisela s prudkým rozvojem Brna ve druhé polovině 19. století, kdy se prudce zvýšil počet obyvatel a bylo potřeba zajistit nový nezávadný zdroj pitné vody. Vybudovali tak pisárecký vodovod, který čerpal vodu z řeky Svratky. Areál byl vytvořený po vzoru britského systému a je za ním schovaný anglický podnikatel Thomas Docwry.

Zajímavé na tom všem je, že vodojemy sloužily až do roku 1997 a můj muž, který studoval na VUT vodu, a umí tedy takovou věc naprojektovat, o nich během studia ani nezaslechl. Nabádala jsem ho k tomu, že pojedeme na děkanát podat písemnou stížnost, ale nechtěl ;-)

Přístupné jsou všechny 3 vodojemy. Ten nejstarší (postaven 1874) má 45 × 45 metrů, klenba dosahuje výšky 6,5 metru a jeho objem je více než 9,5 milionu litrů. Nosný systém z mohutných cihelných zdí je odlehčen tzv. tlamovými okny, nerovnou podlahu tvoří protiklenby a díky přesné konstrukci působí vodojem dojmem nekonečného a stále se vzdalujícího prostoru.

Druhý vodojem byl dostavěn v roce 1894 a ve své době šlo o největší podzemní stavbu v Brně. Velký je 35 × 55 metrů, vysoký 6,5 metru a jeho objem je 8,5 milionu litrů. S lesem 70 pilířů, který vyrůstá z podlahy, vysokými arkádami a fragmenty armatur působí jako ohromná cihlová katedrála.

Nejmladší vodojem z roku 1917 tvoří dvě nádrže z monolitického betonu, které podpírá 87 betonových pilířů. Objem obou nádrží je 15 milionů litrů, velké jsou 35 × 30 metrů a 45 × 30 metrů. Dochovaly se v perfektním technickém stavu a dnes ohromují i ohromně dlouhou ozvěnou.

Určitě doporučujeme návštěvu, jen pozor pouze od středy do neděle. Uvnitř je docela chladno a na zemi jsou sem-tam kaluže.

Opatrujte se, Vaše Eva, trávící celá odpoledne ve špitálu 🤔☹️

Dvacet let, dvacet špulek

 Hezký dobrý den, milé čtenářky a čtenáři tohoto občasníku!

Pražský patchworkový klub letos slaví 20 let a u té příležitosti vyhlásil výzvu k ušití docela malých quiltů - 35*70 cm, jednotící materiál je len a pokud možno zakomponovat číslovku k výročí.

Přislíbila jsem, asi trochu neuváženě. Pak jsem hledala ty lněné zbytky a narazila i na dávno darem obdržený vzorník utěrek. A jak jsem tak koukala na ty proužky utěrek, napadlo mne, že bych mohla trochu punkově pojmout tradiční patchworkový blok špulka. Doplnila jsem utěrky vlastnoručně potištěnými zbytky lněného prostěradla, které mi zbylo z kurzu sítotisku a tady je výsledek:

Až se dovystavuje, může sloužit jako běhoun na stůl….

Velikost mne potrápila, při prošívání je potřeba počítat s tím, že se věc smrskne…přidala jsem dostatečně, nebo jsem si to aspoň myslela 😀 a pak jsem se vyděsila při finálním zarovnávání chybělo na délku… no nastavila jsem to, olemovala, dokončila, přeměřila a pak si uvědomila, že do výšky cílím na 75 místo předepsaných 70cm. Jsem ostuda, ale už jsem nic neopravovala. Upřímně řečeno, jsem ráda, že jsem ten kousek ve čtvrtek mohla do Brna vzít osobně, odevzdat jej a trošku utéci od starostí. Minulý pátek měl můj muž kulatiny, přál si výlet, dostal ho… jel se mnou večer za mou maminkou do Liberce na iktovou JIP. Včera ji přeložili do Jablonce na internu, máme snad naději… tak nám prosím držte palce, Eva

Noční zahrada

 Dobrý den, milé bloggerky a milí bloggeři! Slíbila jsem, že další příspěvky budou o šití... a tak Vám dnes představím novou deku, která bude k vidění přes tento víkend na brněnském výstavišti.

Ve chvíli, kdy jsem u Mráze viděla kolekci Night garden od Blank Quilting, měla jsem pocit, že ji musím mít! A tak jsem si objednala, bez rozmyslu, jak bude konečná deka vypadat. 

Loni v létě mne popadla chuť šít a milé látky jsem rozřezala na rovnoramenné trojúhelníky a začala sestavovat deku. 

Trojúhelníky se sešijí do trojic a ty potom vyskládají okolo centrálního panelu

Pak se sešijí pruhy

Nakonec ještě najdete chybu v přehozených trojúhelnících

Celé se to sešije, pak ještě najít látku na lem. Našla jsem ji až v Mnichově Hradišti, taková kosmická divočina

Prošít

A pak už jen vystavit. Bude viset celý víkend v Brně v pavilonu A. A později skončí na posteli, konečná velikost je 220 cm na šířku, 200 cm na výšku.

 

Opatrujte se, Vaše Eva, těšící se na setkávání na Brno Patchwork Meeting

Březen na houpačce

 Dobré odpoledne, milé bloggerky a milí bloggeři!

Ach jo, přemýšlím, co napsat o březnu. Pracovně je to pro mne poslední měsíc finančního roku, obvykle docela náročné období. A tenhle byl ještě o něco náročnější. Ale zase na druhou stranu je už jasné, že paní Zima balí svoje fidlátka a ze země se derou krokusy a sněženky a těšíme se na sluníčko.

Dostala jsem se do věku, kdy lékaři začínají mít choutky nahlížet pod moji venkovní slupku. A tak jsem během března absolvovala dvě vyšetření, punkci štítné žlázy při vědomí a druhé pod narkózou. Obojí pod ohromným stresem.

Snažím se dostat do formy a zároveň s blížící se brněnskou výstavou doháním, co jsem zameškala. Více o šití snad už příště.

Na velikonoční zdobení nemám zatím moc pomyšlení, ale aspoň jsem vytáhla pár zajíců, aby nám dělali společnost

Opatrujte se, Vaše Eva, ještě plná krasobruslařských soutěží (sice jen v tv, ale zato jsem viděla všechny)

Únor

Dobré odpoledne milé blogerky a milí blogeři, těsně po Hromnicích jsem se konečně vypravila na výstavu betlémů. Stále tahám za kratší konec a doháním resty, ale už jsem si do diáře zapsala podzim, že musíme připravit pro betlémy podstavce, abychom se s nimi mohli na Vánoce těšit.

ten betlém nejvíce vzadu mám doma po rodičích

tenhle betlém s hradem Kost, Trosky, Hrubou skálou jsme si také vystříhali, ale je problém ho pak někam postavit

Výstava Vánoce s českými malíři byla do 15. února k vidění v jednom z nejstarších domů v Jablonci, bývalé faře proti kostelu sv. Anny, kde je dnes informační centrum, od kterého jsem si vypůjčila tuto fotografii

A když už jsme tam byli, zrovna jsme se šli podívat na novou výstavu Šťastný život v secesi. Tu byste ještě stihli, je až do 9. května. více tady: 

Blížící se masopust u nás předznamenalo Palačinkové úterý i Mastný čtvrtek

Reshni je nejvděčnější ochutnávač domácího pečení

Tradičně smažím kobliky podle kuchařky Dity P. a protože se po nich jen zaprášilo, upekla jsem ještě z nastřádaných bílků kokosovou roládu.

No a blížící se termíny mne přinutily také sednout k šicímu stroji a po dlouhé době jsem se zase potkala s patchworkem.

Po prázdninách jsem se nechala uvrtat do výzvy, která spočívala ve využití africké látky. Paní, která je dováží do Čech, požádala Bohemia patchwork klub o spolupráci. Členky mohly získat metr látky a z něj ušít cokoli, mimo kabelky. Původně jsem si myslela na nějaký ten artový obrázek. Ale ubrus má lepší využití, přidala jsem příbuzné strakamakaté látky. Tohle jsem dostala, látka je z Tanzánie:

Nemohla jsem  se rozhodnout, která varianta bude lepší, a neshodly se v tom ani moje kamarádky na facebooku

a tak nakonec vzniklo tohle:

Užijte si krásný víkend a opatrujte se, Vaše Eva s víkendem u stroje, protože brněnská výstava je za pár

O krok dále

Hezký dobrý den, milé bloggerky a milí bloggeři! Ano, na Tři krále o krok dále a pak už jen Hromnice a vyhlížet jaro.. Jaký byl Váš leden?

Sklidila jsem stromeček, letos opravdu vydržel jen přes Tři krále. Stáhla jsem vánoční barevné dekorace a nechala si jen bílé a přidala trošičku růžové

Autíčka a domečky v kuchyni ještě zůstaly, ale o víkendu už půjdou do krabice

Začali jsem si nosit domů hyacinty

Spoustu času jsem strávila s Karlem Rodenem. Česká televize nasadila na úplně nemožný čas sérii Terapii, nedá se pustit ze záznamu ani nahrát. Zvědavost mne dovedla k hledání a zjistila jsem, že milou Terapii mám celou dostupnou na HBO Max a tak jsem se zakoukala a nějak nemůžu přestat.... Obsazení je skvělé - Tereza, tehdy ještě Voříšková, Lukáš Hejlík, Jan Cína, Martin Hoffman, Klára Melíšková, Aňa Geislerová, Kamila Magálová, Jiří Ornest …. Viděli jste? Docela nechápu, že objevuju něco natočeného v roce 2011

Formát seriálu je převzatý z izraelského Be Tipul, vykoukla na mne už i maďarská verze ;-)

Přestat nemůžu i s testováním kuchyňského robota, takže jsme pekli

Dalamánky podle Evy

Koláče s plněným krajem

Makový květ

A v lednu má narozeniny taky naše chlupatá dcera. Tradičně se vyráběl sulcový dort, tentokrát s paštikovým krémem

A také jsme si vybrali další vánoční dárek - Michal Prokop Trio (a hlavně Jan Hrubý) hráli jako o život ve vratislavických desítkách

Když jsme u těch Vratislavic, naši skláři vyrobili tyhle krásné hodiny, které od podzimu zdobí prostor před radnicí

Fotku jsem si půjčila ze stránek kulturního centra 101010, seděli jsme v první řadě, přesně před Honzou

Mám nejvyšší čas začít šít, dubnová patchworková událost se blíží, tak aspoň došiju deku. Na soutěžní výzvy letos nejspíš nedojde...

Hezký víkend, Vaše Eva s hlavou plnou plánů, nejen na víkend