Srpen

Dobrý den milé bloggerky a milí bloggeři!

Lákala jsem vás na srpnové výstavy.... Dovolenou jsem měla dva týdny, ale všechno se nakonec schrulo jinak...

Druhý  a třetí týden v srpnu jsem konečně mohla zůstat doma. Nejdřív neutěšeně pršelo, ale od středy začalo být hezky a taky docela vedro. Dovolená se nesla ve znaku 3A - ambulance - antibiotika - amputace. Zní to jako nepovedené haiku. 

Maminku mi ihned po zákroku dali domů, takže moje představa o tom, že o dovolené naspím něco do zásoby, se nevyplnila.  Ty dva týdny byly akorát na krátkou maminčinu rekonvalescenci a skončily vyndáním stehů - je statečná. Vlastě nakonec "jen" obětovala palec. Oproti stavu v únoru, kdy se mluvilo o poměrně vysoké amputaci je to výhra. Věřím, že i díky kycolu. Právě teď je jeho sezona, takže jsme doplnili zásoby. Pokud bylinku neznáte, koukněte sem nebo sem 

Zahradě letos nevěnuju dost času, ale velkou radost mi dělají hortenzie:

Tak snad se to u nás už obrací správným směrem, potřebuju nabrat sílu, nějak jsem ji poztrácela... a pak budou ty výstavy a šití a čtení a výlety...

Tak se zatím opatrujte, Vaše "tažná" Eva

Deváté

 Milý blogu,

moje záložní paměti, moje kuchařská kniho, můj deníčku,  moje spojení s virtuálním světem, máš poslední jednociferné narozeniny! Tak všechno nejlepší! Doufám, že programátoři Googlu nepřijdou s nějakou extravagantní vymyšleností, která by tvoje stránky schovala či přepsala.

Červenec utekl mezi prsty, tři týdny jsem všechnu pozornost věnovala konsolidované závěrce a to málo sil, které mi zbývalo, spotřebovaly rodinné starosti. S velikou nadějí jsme 18. července s maminkou jeli na kontrolu do poradny pro rány - zrovna jsme jednu dostaly (přímo mezi oči). Místo pochvaly, jak se pěkně rána hojí a zaceluje, přišel křik a nevraživost a vyhrožování, kde až se ta noha bude muset uříznout. Jakoby na tom zákroku visely doktorovy prémie, nebo nějaká jiná odměna, neměl splněný plán výkonů pro pojišťovnu? Výsledek?

Vystresovaná stará paní podepisující další reverz, které se během dalších dvou dnů rozhodil cukr, tlak, tep, přemýšlení - všechno. A navrch antibiotika, u kterých se po 36 hodinách projevila intolerance - nikdy jsem neviděla antibiotika, která způsobují horečku... kromě dalších účinků jako jsou rudé fleky na kůži, fialová pokožka, oteklé klouby.... Naštěstí mne vyslechli v chirurgické ambulanci - protože všichni ošetřující lékaři mají dovolenou - napsali jiné prášky a nežádoucí účinky pomalililinku odcházejí. 

Tak milý blogu, přeju Ti veselejší příspěvky. Vám všem děkuju za přízeň, moc ráda čtu vaše komentáře i příspěvky spřízněných bloggerek a bloggerů.  Těším se, že se s Vámi budu dál potkávat na těchto stránkách

Opatrujte se, Vaše Eva

P.S. Chtěla jsem vám napsat o výstavách, ale zůstaly jen naplánované... Snad v srpnu... Snad i pár dnů dovolené... A taky snad i nějaké losování giveaway - to musí být, to už je tradice.

Červen - šaty, šaty a šaty

 Hezké poslední červnové odpoledne, milé bloggerky a milí bloggeři!

Dneska končí můj nejmilejší měsíc, a letos mi nějak protekl přes prsty, jako voda. Nezdá se vám také někdy, že se ten svět točí čím dál rychleji?

Červen je měsíc, ve kterém musí být ukončeno účetnictví předchozího roku, takže audit, výkazy, spousta tabulek, ověření, podpisů.  Fyzicky s námi byli auditoři v květnu, ale mnoho prací ještě dobíhalo.

Červen byl také ve znamení lékařských pochůzek, maminčina gangréna nás stále udržuje v bdělosti, ale malými krůčky snad jdeme k vysněnému cíli bez chirurgického řešení. Držte nám palce, je to běh na dlouhou trať za využití všech možných i nemožných řešení. I já jsem absolvovala roční kontrolu na pražské endokrinologii - tuk, ťuk, cysta zmizela.... Z radosti jsem si nadělila návštěvu Národního muzea, které má v budově bývalého Federálního shromáždění výstavu o šatech našich prvních dam. Pojďte nakouknout, a když budete chtít vidět na vlastní oči, výstava je až příštího jara:

A ve vitríně jsou i boty s kamínky z Preciosy

K medardovským narozenám jsem dostala krásné květiny:

Od muže

Z práce

Od syna

A pak jsem také trošku šila, i když jsem vlastně doháněla resty, jedny šaty jsem měla vymyšlené na výstavu v dubnu do Brna a nakonec jsem je oblékla na Medarda

Dvoudílná

druhé jsem chtěla mít o narozeninovém dni na sobě, ale měly dvoutýdenní zpoždění:

Knoflíkové dilema

a tyhle třetí vznikly tak nějak náhodou, když jsem na webu de-park objevila jejich návrhy na sladěné šaty a do toho dorazila nová Burda, kde byl střih, který zrovínka jakoby po takovém ladění volal....

Na fotce jsou oversized, ale stejně mne překvapilo, jak jsou volné

Šok byl, když jsem ušité hodila do pračky, zářivá bílá byla ta tam, ta ostružinová pustila, ale ubrousky pohlcující barvu mne zachránily

Dnes většině lidí začíná dlouhé volno, já ovšem jako každý rok zpracovávám konsolidaci (pro účetní laiky: představte si skupinu podniků, které každé vede svoje účetnictví a jednou za rok se ta účetnictví propojí a udělá se obrázek, jak vypadá hospodaření bez vnitřních vazeb) Celý příští týden strávím s tabulkami, Excelem a auditory na telefonu. Snad to dobojuju rychle. Držte mi palce

Opatrujte se, Vaše Eva, cítící se jako křeček v kolečku ;-)

Květen

 Hezký dobrý den milé bloggerky a milí bloggeři!

Prohlížím fotky v mobilu a snažím se poskládat květnové vzpomínky. Doma pokračujeme v zaběhlém převazovacím modu, v práci tradičně květnově auditorsky.  Moc dalšího se už nevešlo...

Z května 2023 si rozhodně chci pamatovat korunovaci nového anglického krále. Po sedmdesáti letech měl svět možnost vidět korunovační proces, připadá mi to úžasná tradice a je krásné, jak se místní dokážou radovat a těšit - já vím, že ne všichni, někteří by asi rádi i republiku, ale to nevědí, co chtějí .-)

V sobotu 6. května jsem si užila hezký den ve společnosti BBC a zkusili jsme také nový recept:

Angličanky zdobící gerilově háčkem poštovní schránky mne nepřestávají překvapovat

nedokážu si to u nás představit

královský palác sice zveřejnil korunovační menu s quischem, ale my jsme si připravili korunovační kuře podle Jammie Oliviera

odpolední svačina

všechny subjekty Jeho veličenstva z naší domácnosti se oslavy zúčastnily taky

a tady je korunovační kuře v našem podání

ráno jsme začali full English breakfest v severočeském podání

Tradičně jsme v květnu hlídali předpověď počasí, vyšlo to a magnolie ranní mrazíky ustála a potěšíla nás spoustou květů

magnolie už sahá až do oken v prvním patře

první květ z prvního května

Dosyta jsem si užila i kytice tulipánů

A ještě nový recept - špalda a broskve tady

Muž měl svátek, ale tentokrát bez dortu. Budu se muset polepšit.

Přeju vám krásné dny, létu už je skoro tady, tak se opatrujte, Vaše Eva, hledající rovnováhu

Duben ve znamení Brna

 Dobré nedělní ráno milé bloggerky a milí bloggeři!

Každodenní rutiny, ve kterých sprintuju, se na konci dubna rozrušily několika událostmi. A jak už to tak bývá, něco bylo pěkného a něco ne.

Tradičně v dubnu načíná sezona narozeninových dortů, letos úplně tradičně, žádné inovace. Úplně obyčejný piškotový korpus, pro manžela s kokosem, pro syna s ořechy. Krém také klasický, z pudinkového prášku uvařeného ve vodě a pak postupně zašlehaným do másla. Povrchové úpravy raději nekomentuju, ale ony takové ty holé dorty jsou teď vlastně v módě. Hlavně, že oslavencům chutnaly.

Událostí, jak z jiného světa, byl čtyřdenní výlet do Brna. Maminku obstaral náš synek.  Čtyři dny s patchworkářkami, staré známé, jazykový babylon a nové tváře, čtyři dny na nohou, spousta sociálních kontaktů (jak jsme tomu za covidu odvykli), a taky restaurace a kavárny, a noční život ;-)

Pár obrázků pro vzpomínku:

vstup do naší AQH expozice doplněné kameny PRECIOSA

a po instalaci pojďme na zaslouženou večeři do nejlepšího brněnského steakhousu těsně vedle výstaviště:

Brněnskou cukrárnu Sorry pečeme jinak už znáte, ale pořád dobrý, vlastně skvělý. Zašli jsem tam dvakrát:

Tenhle kousek se jmenuje Buď bestie

věřte nevěřte - jsou tam škvarky

V centru města na jistotu na České Oceán 48

tohle bych si přála v Jablonci

kari s krevetami

A nový objev, díky Lence Požárové, autentičtí japonci přímo v centru u Radnice:

Nemohli jsme také minout jeden z posledních brněnských artefaktů - Mendelovy hrášky:

Na konci měsíce jsem ještě zvládla milý odpolední kurz linorytového tisku, který mi pomohl v odreagování od pracovních starostí. Musím říci, že mne zaskočilo, jakou zášť může vyvolat několik postů na sociálních sítí, kde ukážu trochu radosti z toho, že jsem zase zpátky ve svém živlu. Úplně zbytečné přepovídávání toho, že se ještě pořád dokážu věnovat patchworku a vyvolávání dojmu, že neřeším práci, se mne neskutečně dotklo.. Překvapilo mne, s kým se vlastně stýkám a kdo je v mé blízkosti. 

až půjde Reshmi na nákup

na doma bude dobrý

Tak to je moje dubnová zpráva, dnes se sejdeme se setřenicemi u ohně, nemáme v úmyslu lítat vysoko, tak se i vy opatrujte a na shledanou v máji, 

Vaše Eva, překvapená, jak stalkeři můžou být nepříjemní (a taky hloupí, když si myslí, že komentáře pod fcb příspěvky si píšu sama)