pondělí 30. března 2015

Řepák

jsme pekli k nedělní kávě. Milí bloggeři a milé bloggerky, minulý týden jsem narazila na zajímavý recept, jen se mne neptejte, kde to bylo, už nejsem schopná to znovu najít... Naštěstí jsem si recept zavčasu opsala a podělím se i s Vámi:

250 g vařené červené řepy
100 g 60%ní čokolády
280 g cukru (já dám příště míň)
3 vejce¨
225 g polohrubé mouky
1 lžička prášku do pečiva
1/|4 lžičky jedlé sody¨
50 g holandského kakaa
1/4 lžičky soli
200 ml oleje¨
tuk na vymazání formy

Na polevu:
250 g 60%ní čokolády¨
140 ml zakysané smetany
5 lžic moučkového cukru
3 lžíce třešňovice

Řepu nastrouhejte nahrubo, nalámanou čokoládu rozpusťte nad vodní lázní. Ušlehejte cukr a vejce do světlé pěny. Přidejte čokoládu, mouku, prášek do pečiva, sodu, kakao a sůl. Pak vmíchejte řepu  a olej. Vzniklé těsto nalijte do vymazané formy o průměru 20 cm a pečte asi 50 minut na 180 stupňů.

Na polevu rozpusťte čokoládu nad vodní lázní, vmíchejte zakysanou smetanu a cukr. Nakonec přidejte třešňovici. Do hladka vymíchaný krém natřete na dort.

Nechte si chutnat! Vaše Eva

sobota 28. března 2015

Sychrov velikonoční

Dobrý sobotní večer, milí bloggeři a milé bloggerky! Zámek Sychrov nemáme daleko a  tak na velikonoční trhy jezdíme rok co rok. Letos se obzvláště vyvedly.



Fronta u vchodu



na prvním nádvoří byla spousta prodejců



hráli muzikanti




Zítra trhy ještě pokračují, tak jestli to nemáte daleko, můžete tam zajet.
Mějte se pěkně, Vaše už velikonočně naladěná Eva

středa 25. března 2015

Zlatá loď

Milí  bloggeři, milé  bloggerky, součástí našich výletů bývá návštěva  restaurací. Náš seznam tipů do Brna byl předlouhý a vybírali jsme z něj až na místě, podle toho, kudy jsme se pohybovali. A ani jednou to nebyl špatný výběr.
Elektra Pub
kousíček od "Svoboďáku" je pivní bar se skvělými hamburgery. Měli jsme už  veliký hlad, takže jsme se nedřív zakousli a pak fotili, ale snad mi  to odpustíte

 
báječná restaurace, o které její internetová pověst opravdu nelhala. Jen škoda, že obsluha nebyla milejší, východní přízvuk a strohost mi  dost vadila. Ale sushi bylo čerstvé a lepší pórkovou polévku jsem  asi  nejedla. Nejraději  bych se sem vrátila na  oběd i druhý den
 
příjemná (podle množství lidí určitě velmi oblíbená) kavárna, příjemná obsluha, skvělá  káva  i zákusky,  a ta limonáda!

milé posezení, v době oběda bylo úplně plno a tak jsme zůstali venku. Obsluha rychlá a velmi milá. Kulajda, noky s dýňovým pyré a rybí placičky s bramborem voněly tak, že jsme  úplně zase zapomněli fotit


 
a teď tedy ještě ta loď, objevená náhodou při jízdě tramvají. Moc se nám líbila

Brno si u nás napravilo reputaci. Před pěti lety kromě pizzerií se nebylo kde najíst a teď jeden nevěděl kam dřív a  tak dlouhý seznam nám ještě zůstal. Budeme to muset brzy zopakovat.
Mějte se krásně, Vaše Brnem nadšená Eva
 
 


pondělí 23. března 2015

Nuda v Brně


určitě nebyla. Milí bloggeři a milé bloggerky, krásný den! Dnes mám pro vás první díl našeho výletu. Náhodou jsme objevili na slevomatu ubytování v Brně, nově zrekonstruovaný Old town hotel nás nalákal do města, kde jsme možná nebyli už pět let. A tak jsme postupně naplánovali kam a na co se jít podívat a co třeba také ochutnat. A počasí nám vyšlo ukázkové! To se nám v únoru, kdy jsme nocleh kupovali, ani nezdálo…



 Vila Tugendhat, hlavní cíl naší návštěvy Brna. Viděla jsem několik dokumentů v televizi, přečetla jsem loni knížku Skleněný pokoj od Simona Mawera. Je to fikce, kterou původní rodina prý nemá ráda, ale touha ten pokoj uvidět mne díky knize přivedla až do vily. Vznikla v letech 1929–1930 podle projektu německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe. Ten vypracoval návrh funkcionalistické stavby v roce 1928 na žádost manželů Tugendhatových. Stavba dokončená v roce 1930 přišla na pět milionů korun. Za takovou cenu by se v té době dalo postavit 30 rodinných domů. Jen stěna ze sedm centimetrů tenkého onyxu stála prý 200 tisíc. Rodina žila v domě ale jen 8 let, než odešla před nacismem přes Švýcarsko do Venezuely.
Vstupní hala s opálovým sklem
Pokoj Fritze Tugendhata



Koupelna
 
Schodiště do hlavního obytného prostoru
Nábytek byl převážně z trubkové a pásové oceli a z ušlechtilého dřeva (palisandr, zebrano, makassarský eben). Vstupní část, kde je položený travertin, není nijak velká, ovšem jakmile se sestoupí po schodišti do haly, která zabírá kromě kuchyně a přípravny jídla celou plochu spodního podlaží (15 × 24 m), ocitne se návštěvník v impozantní, hlavní obytné části domu.

Zimní zahrada mne dostala
 


Tak to je ten slavný skleněný pokoj
a onyxová stěna
Na jižní a východní straně je otevřena prosklením do zimní zahrady i do venkovní svažité zahrady. Mies van der Rohe obrovitou plochu haly rozdělil na vstupní, pracovní, jídelní a odpočivnou část. Podívali jsme se i do technického podlaží a i do zahrady. Strávili jsem tam asi dvě hodiny. Byl to zážitek.

 
Odpoledne jsme se přesunuli do Uměleckoprůmyslového muzea na výstavu Brno – moravský Manchester. Výstava mapuje 250 let  textilního průmyslu. S úžasem pozorujete, jak se rozvíjel textilní průmysl a následně s ním i strojírenství, které stavělo textilní stroje. Jaké kvalitní látky jsme vyráběli pro celý svět. A jak smutně to skončilo. Nejdřív továrnám velmi ublížily nálety s bombardováním koncem války, pak znárodnění a nakonec privatizace. A všechno je pryč. Dějiny popisuje také nová knížka Kateřiny Tučkové Fabrika. Stihla jsem ji přečíst před výstavou, ale teď se k ní ještě vrátím.

 A do třetice na Špilberku je retrospektivní výstava k osmdesátinám bratří Saudků. Zatímco venku probíhalo divadlo zvané zatmění slunce, my jsme se procházeli mezi fotografiemi a obrázky.


 

Pocourali jsme se centrem, ulice okolo náměstí Svobody jsme probrouzdali křížem krážem. I nějaké dobroty jsme si dali, ale Brno „jídelní“ vám ukážu příště. Dneska vás už z těch výstav musí také bolet nohy, tak se opatrujte, Vaše brněnsky uchozená Eva

 

 

 

 

 

 

neděle 22. března 2015

Konec zimy

k-o-n-e-č-n-ě! Hezké odpoledne milí bloggeři a milé bloggerky! Jak jsem avizovala, opravdu jsem dva týdny tento blog zanedbávala. Ale stýskalo se mi po vás...
Čechovův Racek ve mně probudil sentiment a melancholii, za minulý měsíc odešlo několik milých lidí. Našemu spolužákovi z Obchodní akademie praskla aorta, kdo by o takové prvenství stál. Už se na srazu nikdy nesejdeme všichni. A 12. března to bylo čtvrt století, co odešel navždy můj tatínek. Je mi strašně líto, že se nedočkal vnuka, minuli se jen o 47 dní. A tak jsem se v těch myšlenkách utápěla... Ještě že mne honí výstavní termíny, takže jsem došila nový přehoz
Hned po pražské výstavě skončí na naší sedačce, ještě mi zbylo i na polštářky.
Ale hlavně, plánovali jsme výlet, ze kterého jsme se včera vrátili. Fotky nemám ještě upravené a tak zatím nabízím jen malou nápovědu

a během příštího týdne se s Vámi podělím o zážitky.
Tak hezký zbytek neděle, Vaše Eva

pondělí 9. března 2015

Fotograf, kostel a Racek

...ne, ještě jsem se nezbláznila, milí bloggeři a milé bloggerky! Nadpis přesně vystihuje můj víkend.
V pátek jsem byla po dlouhé době v kině. Na doporučení mnoha jsem vytáhla maminku i muže na film o Janu Saudkovi v režii Ireny Pavláskové.
Bavili jsme se. Smáli jsme se.  A rozhodně jsme nelitovali.

A Karel Roden je prostě úúúúúúžasný herec.

V sobotu bylo Tomáše. Ale i matky mají občas v sobotu svůj program. Takže dopoledne jsem strávila v Praze na výročním setkání spolku Bohemia Patchwork Klub. Mnoho milých známých tváří, nejnovější info o blížící se výstavě. Fajn den pokračoval malým výletem, teď už s mojí rodinou, do kavárny, která je umístěna v kostele v Jenišovicích. Budete-li se toulat na trase mezi Turnovem a Jabloncem, můžeme doporučit. Káva dobrá. zákusky skvělé. Zajímavý interiér Jany Syslové .


Tak to byl Fotograf, kostel a co ten Racek? Inu klasika klasikovatá. Čechov. Představení Dejvického divadla, které jsem tady u nás už vyhlížela, hned jak oznámili program podzimního předplatného. A dnes večer se dočkám.Prý to má dvěstě minut
foto z webu Dejvického divadla


Opatrujte se, Vaše divadelně natěšená Eva


úterý 3. března 2015

Sněženky

jsou na naší zahradě k vidění už týden. Dobrý den milí bloggeři a milé bloggerky' Začátkem března u nás na horách bývá ještě spousta sněhu, ale letos už máme sněženky!

 už se budí i čemeřice


ale zbytek zahrady je ještě pod sněhem a spí

Blogu se teď věnuju jen málo, protože mne zaměstnává šití. Ve stroji mám projekt Kazachstán. Jde o společnou akci, úkolem je na tmavém podkladu o velikosti 50x50 cm použít látky, které přivezl pan Eisbisch z Kazachstánu. Vystaveno bude na 9. PPM v Praze začátkem dubna.
 A já se na poslední chvíli rozhodla ušít ještě jeden kousek - tedy spíš kus - už dávno jsem tenhle vzor měla vybraný a ten časový press je pro mne dobrý hnací motor, že to bude hotové. Těchto bloků mám 114, a pak ještě spoustu dalších.... Hotový quilt Vám ale ukázat zatím nemůžu, nejdřív ho uvidí návštěvníci pražské patchworkové výstavy....
Hotové quilty je třeba odevzdat do 15. března, do té doby  toho tady asi mnoho nenapíšu. Ale slibuju, že pak se na to vrhnu .
Tak se zatím mějte pěkně, na příštích čtrnáct dní na střídačku od klávesnice a šicího stroje
Vaše Eva

neděle 1. března 2015

Banánová bábovka

Hezké nedělní odpoledne, milí bloggeři a milé bloggerky! Dneska Vám jdu nabídnout bábovku. Recept je z Apetitu, ale trošku jsem ho upravila. Pekla jsem ji poprvé minulý týden, včera zas a než jsem ji stihla vyfotit, tak z ní zbyl jen kousek a tak je v troubě právě další, ale ta večer odjede do Prahy...

  • 125 g másla, změklého
  • 220 g krupicového cukru
  • 45 g třtinového cukru
  • 3 vejce
  • 300 g hladké mouky
  • 2 lžičky kypřicího prášku
  • 1 lžička mleté skořice
  • 180 g zakysané smetany
  • 2 menší zralé banány, rozmačkané nahrubo

Máslo, cukr a vejce dobře vyšlehat do pěny a pak přidat další ingredience. Promíchat a péci asi hodinu na 180 stupňů. Původní recept byl s karamelovou polevou, včera jsem dala oříškovo čokoládovou, ale jde to i bez polevy. Já jsem změnila poměr bílého a třtinového cukru, a ještě jsem ho trochu ubrala. A dávám třetinu hladké ječné mouky místo pšeničné.
Tak hezkou neděli a dobrou chuť
Z kuchyně Vaše Eva