Říjnová setkávání

 Dobrý den moje milé čtenářky a čtenáři,

doháním příspěvky v čase a zatímco září bylo rozlítané doslova, říjen byl taky rozlítaný, ale bez letadel. Už na konci září jsme měli milou návštěvu. Moje soul-mate z VŠE, vidíme se zřídka, bydlíme napříč celou republikou, ale vždycky jsme hned na stejné vlně. Škoda, že pobyla jen tři dny, ale popovídaly jsme si, ne, že ne.

úplně jsem zapomněla, že máme tenhle stolní gril, na dlouhé povídání u stolu už jsme tak dlouho neměli čas i náladu, ale rozhodně ho brzy zase vytáhnu, fotka je strašná, reportážní ;-)

Všude zmiňovaná umělá inteligence se vtírá do našich životů víc a víc a tak jsem zavítala na setkání Microsoftu v o2 Univerzum. Typická ajťácká společnost, spousta chlapů - tady ten obor ještě není vyvážený. Zajímavé informace. Zajímavé možnosti. A vůbec nej byl začátek, jela jsem vybavená vstupním QR kodem po internetové registraci - a přišlo mi do k Microsoftu adekvátní - ale ouha, u stupu byly hostesky s papírovými seznamy - lol, lol

samí muži a neklid před vstupem, protože je-li konference od 9, přicházíme tady zavčasu a ne, že se odemkne až v devět

Na Florenci jsem narazila v metru na street art (nebo tunelart?)

Tradiční konference pořádaná CAFINem IT 4 FIN se také věnovala převážně využití AI. Mám tahle setkání ráda, jsou inspirativní, občas provokující..

A pak ještě trochu kultury, ale tady si musím vypomoci fotkami z webu, protože mi bylo nějak nepatřičné vytahovat mobil. Jablonecký klub Na Rampě končí, nájemci se nemohou dohodnout s městem na dalším pokračování, končí jedna veliká legenda, místo prvních diskoték a spousty skvělých programů. Na konci listopadu je akce Poslední zhasne a pak už je utrum. Jsem z toho smutná, chjo

12/10 Vladimír Merta, Jan Hrubý, Ondřej Fencl - Klub Na Rampě, fotky Milena Bauerová na webu klubu

31/10 Michal Prokop a Framus Five a hlavně Jan Hrubý

a jedno divadelní představení, sice už listopadové, ale bylo to 2/11 Lijavec v Nymburském divadle.¨

Jakkoli mne humor Cimrmanů vždycky potěší, i návštěva nymburského stánku byla zajímavá, protože my jsme ze severu zvyklí na ta plyšová divadla projektovaná rakušany Felmer und Helmer, jeli jsme temnou krajinou domů zase smutní, protože jsme si uvědomili, že panu Svěrákovi je už také 88, jako mojí mamince.

Tak se opatrujte a nesmutněte, příští příspěvek bude už zase tvořící, Vaše Eva

Audience u královny

je báječné představení ve Stavovském divadle...
Dobrý den milí bloggeři a milé bloggerky!
Minulý pátek  jsme odjeli do Prahy za kulturou a udělali jsme dobře, alespoň na chvíli jsme opustili smutné myšlenky.

Hra Petera Morgana je v repertoáru Národního divadla už druhý rok a je stále vyprodáno. Mně se podařilo na internetu koupit zjara lístky až na třetí pokus. Poprvé jsem jen koukala, jak ty lístky mizí, podruhé jsem nebyla dost rychlá... Kdybyste to chtěli zkusit, tak každý první den v měsíci na stránkách Národního divadla, nejbližší předprodej je na březen.

Ale stálo to za to! Hvězdné obsazení - Iva Janžurová, Taťjána Medvecká jako Margaret Thatcher, Václav Postránecký jako Winston Churchil, a v neposlední řadě Jan Hartl v roli komorníka a malá Anna Čtvrtníčková jako malá Bětka. Celý tříhodinový děj se v podstatě odehrává během pravidelných návštěv britského premiéra u královny.

fotografie jsem si vypůjčila z webu divadla

 

Chcete-li kousek videa



Tleskalo se dlouho ve stoje.

A v sobotu ráno jsme si ještě spolu s mládeží užili opulentní snídani U Myšáka ve Vodičkově ulici
a pak už jsme jen všichni společně spěchali na sever, odvolit.

Tak krásné dny, opatrujte se, Vaše, ještě moc smutná, Eva

Trochu kultury

Moji milí bloggeři a bloggerky, snažím se zpříjemnit tu letošní zimu, jak se dá.... Za posledních deset dní jsme dokonce dvakrát večer vytáhli paty z domu. Představení zlínského divadla Ovčáček čtveráček nás pobavilo v kině, derniéru  sledovalo živě z bohnického divadla v 70 kinech více než 10 tisíc diváků. Podtitul "nekorektní kabaret" vystihuje přesně, co se dělo. Pro mne absolutním vrcholem představení byl parodovaný Daniel Hůlka zpívající "jsi můj pán", ještě teď mi to cuká koutky....

Na Valentýna jsme byli ve skutečném divadle. Do Jablonce zavítala pražská Ypsilonka. Jiří Lábus hrál tatínka Martinu  Dejdarovi, maminku Jana Synková - co vám mám povídat ;.)

 

Dneska, 18. února, slaví 85. narozeniny jeden z nejznámějších Čechů, můj oblíbený režisér, Miloš Forman. Média se střídají v připomínkách, Lucie Výborná měla na Radiožurnálu krásný rozhovor s výtvarníkem Theodorem Pištěkem. Minulý týden v televizi dávali Valmonta, dnes poběží  můj nej-nej-nejoblíbenější film Amadeus. Vzpomínám, jak jsem filmaře naživo viděla na Hradčanském náměstí, vźpomínám, jak jsem poprvé film viděla v Praze ve Světozoru, jak jsem poprvé zažila v kině potlesk, jak jsem brečela celou cestu Opletalovou ulicí do menzy. Jak jsme chodily s kamarádkou Dášou a hledaly po Praze ty portály a uličky. Pamatujete ještě někdo výstavu k výročí československého filmu v paláci Hybernia? Byl tam Oskar i některé kostýmy. Dneska se budu dívat a zase mu odpustím to prášící se vápno v hustém dešti na konci...

 

a zítra si možná ještě pustím Vlasy, ty písničky jsou věčné

Tak krásný víkend, Vaše Eva těšící se na "příliš mnoho not"

Poslední aristokratka

Dobrý večer, milí bloggeři a milé bloggerky! Znáte knížku Evžena Bočka Poslední aristokratka? Četla jsem ji loňské léto a už  dlouho jsem se tak nenasmála. Dokonce jsem manželovi předčítala vybrané pasáže, ale vůbec mi to  nešlo, jak jsem se smíchy zajíkala...

a knížka se dočkala  divadelního přepisu. V hlavní roli  Anna Polívková a s ní soubor Divadla Na Jizerce  rodiny Hrušínských. Viděli jsme v jabloneckém divadle a dobře jsme se  bavili. Budete-li  mít šanci, jděte se podívat.

obrázek jsem si zapůjčila z  webu  České televize, protože v divadle se fotit nesmí a ani  nedá

Krásné letní dny, Vaše Eva, zatím ještě bez výhledu  dovolené

Malované na skle

Dobrý den milí bloggeři a milé bloggerky! Dneska Vás chci nalákat na divadelní představení. Máme v Jablonci krásné secesní divadlo. Nemáme stálou scénu, a tak u nás hostuje mnoho souborů. Často malá divadla z Prahy, nebo nejbližší stálá scéna z divadla F.X. Šaldy z Liberce. Takže program je pestrý, nevýhodou toho ale je, že se představení neopakují a mnoho z nich je pouze na předplatné.

Včera jsme byli na muzikálovém představení Městského divadla ze Zlína. Hráli původně polský muzikál Malované na skle, který do češtiny přebásnil Jarek Nohavica. Vlastně se mi ani večer moc nechtělo z domova, ale vrátila jsem se nadšená. Herci hráli s takovou chutí a bylo na nich vidět, jak si ten večer užívají. Živá hudba od cimbálu až po baskytaru lahodila mým uším. Soubor pro mne neznámých herců, žádné začínající hvězdičky z televizních show. Pokud budou hrát někde u vás, určitě jděte.

 

 

Tak hezký týden, ozvu se v březnu, Vaše Eva

 

P.S. U Andrejky probíhá moc pěkná giveaway, můžete to zkusit...TADY

 



Lída Baarová

mi od včera leží v hlavě..... Hezký pátek milí bloggeři a bloggerky! Moje zvědavost mne včera vytáhla na film, který kritiky strhaly. A jsem ráda, že jsem šla a viděla na vlastní oči.

Příběh je už známý, mladá krásná česká herečka a škaredý (prý charismatický) nacistický ministr. Několik krásných let bylo těžce vykoupeno následnými událostmi.

Moc se mi líbily kostýmy, interiéry i exteriéry. Hlavní hrdinka měla prý 85 kostýmů a 35 klobouků. Měla jsem potíže se zvukem, 3d dolby mi nevyhovovalo, hudba byla příliš hlasitá a závěrečná píseň Lucie Bílé by pro mne nemusela existovat vůbec. Simona Stašová v roli maminky, která si plní své sny, je velmi uvěřitelná. Táňa Pauhoufová se mi líbila už v Hořícím keři. A Pavel Kříž v roli Hitlera - obdiv...
Poznala jsem i brněnskou vilu Tugendhat v roli hanspaulské vily Babkových  i Jindřišskou ulici v Praze hrající si na berlínskou ulici po čas Křišťálové noci

kulisy ze stránky fotoreklamybayer.cz



Jak už jsem napsala, jsem ráda, že jsem nedala na kritiky a viděla jsem na vlastní oči. A až půjde v televizi podívám se znovu. Teď se budu těšit na nedělní druhý díl televizního příběhu z Polné, který má tak trochu podobné téma, jak rychle se může život změnit a jak kruté může být okolí....

 

Tak hezký víkend, Vaše trochu filosofující Eva

 

Fotograf, kostel a Racek

...ne, ještě jsem se nezbláznila, milí bloggeři a milé bloggerky! Nadpis přesně vystihuje můj víkend.
V pátek jsem byla po dlouhé době v kině. Na doporučení mnoha jsem vytáhla maminku i muže na film o Janu Saudkovi v režii Ireny Pavláskové.
Bavili jsme se. Smáli jsme se.  A rozhodně jsme nelitovali.

A Karel Roden je prostě úúúúúúžasný herec.

V sobotu bylo Tomáše. Ale i matky mají občas v sobotu svůj program. Takže dopoledne jsem strávila v Praze na výročním setkání spolku Bohemia Patchwork Klub. Mnoho milých známých tváří, nejnovější info o blížící se výstavě. Fajn den pokračoval malým výletem, teď už s mojí rodinou, do kavárny, která je umístěna v kostele v Jenišovicích. Budete-li se toulat na trase mezi Turnovem a Jabloncem, můžeme doporučit. Káva dobrá. zákusky skvělé. Zajímavý interiér Jany Syslové .

Tak to byl Fotograf, kostel a co ten Racek? Inu klasika klasikovatá. Čechov. Představení Dejvického divadla, které jsem tady u nás už vyhlížela, hned jak oznámili program podzimního předplatného. A dnes večer se dočkám.Prý to má dvěstě minut

foto z webu Dejvického divadla

Opatrujte se, Vaše divadelně natěšená Eva