úterý 25. srpna 2020

Dvojitě negativní

 Dobrý den milé bloggerky a milí bloggeři!

V posledním příspěvku jsem psala, že vidím světýlko na konci tunelu a dny volna jsou na obzoru. Ano, volno se tu objevilo, ale všechno je to jinak, než jsem si představovala... Vypadalo to, že budeme mít krásný týden, kdy přijede syn a uděláme si pár výletů, jako když byl malý. Aneb chceš-li pobavit Boha, svěř se mu se svými plány ... Vy, co jste si myslely, že odmlka blogu značí dovolenou, jste nebyly na stopě...


Tento příspěvek se stane deníkem, den po dni,  zveřejněný až na konci:

Čtvrtek 13/8

Vezeme všechny podepsané závěrkové dokumenty do Prahy k auditorům. Jedeme autem, abych nemusela v roušce autobusem a metrem, hodinu do Prahy, hodinu přes Prahu a to  celé zpět. Cestou zpět se zastavujeme v Turnově na oběd a  já začínám mít pocit, že začíná dovolená. Pak nejdřív přišla zpráva - mami, asi nepřijedu. Pak další - v práci máme kolegyni s covidem. A další - v pátek jdeme na testy. 

Pátek 14/8

Raději zůstávám doma, i když mám pracovní  směnu, dneska tu měsíční závěrku uděláme na dálku. Je poledne, syn vyráží do Střešovic. Zhruba po čtyřech hodinách přichází zpráva: Mami, jsem negativní. Huráááá. Ještě čekáme na výsledky přítelkyně. Ona je pozitivní!!!???. Je skoro půl šesté večer, žádná telefonní  linka už není  aktivní, hledám informace na internetu, jak se izolovat v malém bytě? A co s námi, viděli jsme se v o víkendu...Z laboratoře dostali informaci, že je bude kontaktovat hygiena.

Sobota 15/8

Nemůžu dělat vůbec nic. Jen přemýšlet. Měřím si teplotu - 36,5. Jsem běsná ze systému. Vládní struktury stále říkají, že chytrá karanténa funguje. Kde? Svlékám postele v dětském pokoji, vytahuju poprvé parní čistič, který jsme koupili za body v Albertu v březnu, když TO začínalo.

 Neděle 16/8

Slečně se konečně odpoledne ozývá hygienická  stanice, ze Zlínského kraje, kde má trvalé bydliště. Jakmile zjistí, že žije a pracuje v Praze, telefonát ukončen s tím, že ji předávají k řešení do Prahy.

Pondělí 17/8

Hned po ránu volám na hygienu do Liberce. Velmi milá paní mne uklidňuje, zajišťuje nám testování v Jablonci, dává mi i telefon, kdyby něco nefungovalo. Během hodiny odjíždíme do špitálu, kde nám v červeném stanu vezmou vzorky. Výsledky budou druhý den. Odběr není tak nepříjemný, jak se píše. Kdo zažil vyšetření na ORL, tak punkce dutin je určitě horší. Obě zdravotnice v bílých kombinézách se štíty jsou velmi příjemné. Informuju kolegy a příbuzenstvo. Tomáše dosud nekontaktoval nikdo, Dominice volají během dne - nemá příznaky, má sepsat kontakty 7 dní zpátky a pokud zůstane bez příznaků, tak za dva týdny po prvním testu karanténu končí a vymalováno. Ruším program na celý týden, mimo  jiné  i kadeřnici, kam jsem objednaná od května - grrrrr.

Úterý 18/8

Vstávám brzo, čekáme na výsledky. Jsem tak napnutá, že mi stoupá teplota na 37. Řešíme, co budeme dělat, pokud někdo z nás tří tady doma bude pozitivní. Okolo deváté volá můj obvodní doktor, doplula k němu zpráva z KHS, informuje mne, že žádanku na druhý test vytvoří a že 24. mám jít do nemocnice na další test, pokud bude negativní, moje karanténa skončí. Včerejší výsledek ale  ještě nezná, na ten test mne poslala hygiena, tak výsledek bude mít ona. Čekáme. Před polednem telefonát z KHS, jsme všichni tři negativní. Aspoň že tak. Ještě pořád se  může stát, že to dostaneme, ale podle statistiky je ta pravděpodobnost už malá. Paní z hygieny se ptá, jak je to se synem, dávám jí číslo, protože dosud žádné instrukce nedostal. Tak konečně, už! Teprve teď oficiálně dostávají instrukce, že se musí zcela izolovat. Pozitivní ukončí karanténu bez testu. Ten druhý, negativní, má ale smůlu - jeho karanténa bude trvat déle a ve hře jsou ještě dva testy!!! Je mi Tomáše líto  

Středa 19/8

Snažím se fungovat, dopoledne strávím na dálku v práci. Mám vztek na systém. Na inzerovanou chytrou karanténu, která vůbec nefunguje. Za 5 měsíců existence problému to vážně vypadá takhle? Včera opět vláda nařídila roušky, takže až půjdu začátkem září konečně k té kadeřnici, už se mne to týká. Mimochodem, odpoledne bych už bývala byla ostříhaná...

Čtvrtek 20/8

Tak fajn, co včera nařídili, to už zase neplatí. Roušky ve školách a u kadeřnic nebudou - a nebo budou? do září je daleko a většina nařízení se mění několikrát. Jsem otrávená, hádavá, nepříjemná. Ještě, že máme zahradu. Objednáváme náš první nákup na košík.cz. Škoda, že nemají také noviny a časopisy. Potřebuju do trafiky! Když to dobře půjde, tak v úterý odpoledne... Prosím messengerem sousedku, která pracuje v centru, zda-li by mi nekoupila Reflex a Ženu a život. Volá mi večer a slibuje, že zítra. Večer je na artu báječný dokument o Ericu Claptonovi, některé osudy jsou k neuvěření.

Pátek 21/8

Vedro jako blázen, půl dne trávím v bazénu. Nákup z košíku dorazil jak slíbili po deváté, volám na kurýra z balkonu, ať to nechá za dveřmi. Nevím, jestli si domyslel, že jsme v karanténě. Každopádně, přivezli všechno, co jsme si objednali. Patizon se na nás tak směje, že se okamžitě rozhodujeme usmažit ho k obědu. Odpoledne dostávám přes plot ŽaŽ. V bazénu  jsem se připálila na ramenou.

Sobota 22/8

Reflex si kupuju v elektronické formě, bohužel na iPadu ho neotevřu a v telefonu na to zase pro změnu nevidím. Přečetla jsem si jen úvodník a mám potřebu diskutovat s šéfredaktorem. Popisuje situaci, kdy jel tramvají, v čase povinných roušek. Ale protože už věděli, že druhý den jsou  nepovinné, tak je také neměli. V tramvaji se ovšem na ně obořila paní (píše, že tělnatá, jakoby to bylo podstatné - grrrr) - úvodník vyústí do rozuzlení, že pokyny dodržují jen pitomci, paní je zlá. Jak já už toho mám plný zuby, jsem člověk pravidel a tihle mně normálně utrápí!!! Moje rouška chrání tebe, tvoje rouška chrání mne. Ale znám spoustu lidí, kteří na nějakou ochranu druhých kašlou zvysoka. Včerejší nárůst pozitivních je zdaleka nejvyšší za celou dobu - 506 kousků. 

Neděle 23/8

Nic mi není, ale jsem psychicky tak zmasakrovaná, že s bídou uvařím. Měla bych využít čas na tvoření, ale invence je někde v čoudu.

Pondělí 24/8

Konečně, jdeme na druhý test. Tentokrát je razantnější, ale není to nic, co by se nedalo vydržet. Výsledky prý budou u obvodního lékaře zítra. Můj má dovolenou, takže u zástupu.

Vyřizuju pracovní korespondenci, zabíjím čas, špatně se soustředím. U počítače jsem vymrzla, tak si odpoledne chci dát v teple postele dvacet, ale jako na potvoru přichází jeden pracovní hovor za druhým. Večer jsou v televizi Světáci, to neomrzí!

Úterý 25/8

Obvodní lékařka ordinuje v úterý až odpoledne, musíme čekat na výsledek. V 13 hodinu už manžel nevydrží a volá tam, nic tam nemají. Volám milé paní na hygienu - nachází nás v databázi a potvrzuje, že jsme opět negativní a tím pádem svobodní! Takže jdu publikovat tento dlouhý příspěvek. Omlouvám se Evě a Heleně, pokud už vyhlížely obálku s taštičkou - nebylo síly, jak to dostat na poštu, ale do konce týdne to napravím!

Opatrujte se, já se snad brzy naladím do pozitivna, i když jsem dvounásobně negativní, Vaše Eva

středa 12. srpna 2020

Snídaně v DOKu

Dobrý den, milé bloggerky i bloggeři!

Jak se máte, dovolenkujete se, schováváte se před vedrem, užíváte léto po svém? 

Můj poslední měsíc byl o tabulkách (excelovských a následně i čokoládových), spoustě času u počítače (střídám lokality kancelář-dětský pokoj-zahrada), o spoustě srovnávacích propočtů, mailů. telefonátů, sčítání i odčítání, kopírování a vkládání. Má hlava je jako včelín a čísla mi z ní už vylétají i ušima ;-) Ano, moje maminka říká, každý rok je to v tuhle dobu s tebou stejné, jsi nervózní, podrážděná, unavená. Ale projekt je už téměř u konce, vidím světlo na konci tunelu a konečně snad také pár dnů, kdy nebudu muset viset na telefonu a mailu. 

Tohle pondělí jsme si dovolili takovou "guilty pleasure" a jeli jsme okouknout do Liberce novou kavárnu, je tak nová, že je zatím jen ve zkušební provozu. Jeli jsme na snídani - čekalo se vedro a bouřky, tak ať jsme zavčasu doma. Nedaleko libereckého vlakového nádraží, v oblasti, kterou mám pro sebe zaškatulkovanou jako "stavebniny a špína" vzniknul nový podnik. Jmenuje se DOK, je spojen s libereckou pražírnou kávy Nordbeans a je to tady na severu jako zjevení. Pracovně to popisuju jako něco mezi karlínskou Eskou a holešovickým Vnitroblokem. Vřele doporučuji k návštěvě - detaily najdete na facebooku i na stránkách Nordbeans . Rozhodně máme v plánu snídani ještě zopakovat a pak zkusit také v poledne jejich obr ovocný knedlík, určitě ho tady pak ukážu...


Interiér je dílem studia ANUK, asi nejvíc mne zaujala svítidla

a jak jsem si později našla na webu, opravdu to jsou souhvězdí

zvenku by člověk nečekal....

skořicový šnek byl famozní


Dlužím také výsledky give-away. Protože do stanoveného termínu mi přistály v komentářích jen dva příspěvky - losovat nebudu. 

Evo (http://es-ideas.blogspot.com/ ) a Heleno (https://sincerehelena.blogspot.com/), máte u mne taštičku, na Helenu adresu mám, Evu poprosím o zaslání - někde jsem ji založila... Doufám, že budete mít radost! Já měla...

Tak hezké slunečné dny, nabijte se vitamínem D a opatrujte se

Vaše Eva, dokopávající projekt do finále