pondělí 28. září 2020

Švestkový hrníčkový

Krásné sváteční pondělí milí bloggeři a milé bloggerky!

Hrušky, jablka - to už tady bylo, takže zbývá poslední podzimní ovocná hvězda - švestky! Hledala jsem něco nového, protože upřímně řečeno, na kynuté klasické jsem neměla chuť. A tenhle recept splnil všechno, co jsem požadovala - je na plech, litý, hrnkový, s makem, bez vajec. Jediná jeho vada je, že se snad odpařuje ;-)

Máte-li chuť, recept je tady:

Připravte si vyloupané švestky, hrnek nemletého máku a drobenku (mouka, cukr, máslo).

Těsto:

1 hrnek hladké mouky (dala jsem špaldovou)

1 hrnek polohrubé mouky

1 vanilkový cukr

1 hrnek polotučného mléka

3/4 hrnku cukru (příště uberu)

3/4 hrnku oleje

1/2 prášku do pečiva

- všechno vymíchat do hladkého těsta a vlít do vymazaného a vysypaného plechu. Na těsto naskládejte švestky, zasypejte makem a drobenkou. Pekla jsem na 180 stupňů 15 minut a na 200 stupňů dalších 10.

Ať vám chutná, Vaše Eva, z bezpečí kuchyně



pondělí 21. září 2020

Jablečný koláč s ořechovou drobenkou

 Hezký den, moje  milé bloggerky a bloggeři! Je podzim - tedy oficiálně až zítra - ale já mám chuť na podzimní pečení. Vzpomněla jsem si, že jsme si před časem v Albertu koupili koláčovou formu a tak jsem ji  dnes poprvé vyzkoušela.



Na těsto:

2 vejce a 100 g třitinového cukru vyšlehat a k tomu  přidat 100 g změklého másla

pak postupně zašlehat

100 g špaldové hladké mouky

50 g kokosové mouky 

půl prášku do pečiva, trošku citronové kůry

Těsto rozprostřít do máslem vymazané a kokosem vysypané formy.

Oloupejte asi 4 jablíčka a nakrájejte je plátky, vyrovnejte na těsto.

Navrch drobenku z mletých ořechů, trošky másla, cukru a hrubé mouky.

Pekla jsem půl hodiny na 180 stupňů.

Tak ať vám chutná!


Opatrujte se, zůstaňte v bezpečí, Vaše Eva, obalující si nervy cukrem...

P.S. Jen deníkově pár poznámek - dnes byl obětován ministr zdravotnictví, v šíření jsme už druzí  v Evropě, už mne ani ty černé vtipy na internetu nebaví





neděle 20. září 2020

Hruškový koláč

 Hezký nedělní večer, milé bloggerky a milí bloggeři!

Je čas na hruškový koláč! bez  vajec a  bez cukru? tady je:



V míse smíchejte:

1 a 1/2 hrnku hladké špaldové mouky

1 čajová lžička prášku do pečiva

1/2 čajové lžičky sody

špetku soli

1/2 čajové lžičky skořice

3 polévkové lžíce dobrého kakaa


V druhé nádobě smíchejte:

1/2 hrnku javorového sirupu (z části jsem ho nahradila datlovým)

1/2 hrnku vody

1/3 hrnku olivového oleje

1 čajová lžička jablečného octa

Oloupejte 2 hrušky - jednu nakrájejte na malé kousky, druhou na osminky

Do  suché směsi vlijte tekutou a ručním mixérem  promíchejte. Do vymazané  a vysypané  dortové formy dejte polovinu těsta, posypejte pokrájenými hruškami a překryjte druhou polovinou těsta.  Na povrch dejte osminky hrušek. Pekla jsem na 180 stupňů s horským vzduchem asi 30 minut.

Tak ať vám chutná, oslaďte si život a opatrujte se, Vaše Eva, užívající si poslední sluníčkové dny





neděle 13. září 2020

Prstem po mapě

 Dobrý den milé bloggerky a milí bloggeři!

Letošní rok nedovoluje svobodně vytáhnout paty a odjet, kam srdce ráčí... nejsme sice úplně zamčení, ale rizika vnímám jako vysoká a nedokážu je podstoupit. Tak jsem vytáhla knížky a vyrazila na cestu za kanál La Manche


Začala jsem bichlí Krysy jejího veličenstva od Tuvia Tenenborna. V anotaci je uvedeno, že  jde o  mimořádně vtipnou a alarmující zprávu o Británii v čase  Brexitu. Můj smysl  pro humor se s autorovým tedy nepotkal vůbec. Autor pátrá během celého svého putování po izraelsko-palestinském problému a přistupu Britů k němu. Celé mi  to nějak nedávalo smysl...

Chuť ke čtení jsem si spravila na třech knížkách Aleny Damijo - fejetonově vtipné postřehy a porovnání české a anglické reality, lehké čtení, které jsem si užila.

Během srpna mi také dorazila nová knížka Lenky Požárové, která v Londýně žila a pracovala. Těžko říci, co je to za žánr, je to trošku kuchařka, trošku cestopis, trošku průvodce - ale stýská-li se vám po tézemi za kanálem, je to dobrý lék na stýskání.

S nelibostí sleduju  nárůst pozitivně testovaných v České republice

vývoj ve mne budí obavy a nejvíc ze všeho mi vadí, jak jsme nedůslední, neorganizovaní, neukáznění, neohleduplní jeden k druhému. Za celé září mám přiděleno 8 pracovních směn, chvilku  to vypadalo, že se zahraniční obchod opět rozeběhne, ale poté, co se staneme premiantem Evropy v covidu, tak  bude zase po  naději. A to máme pořád štěstí, že je pěkné  počasí, můžeme si aspoň užívat zahradu a nemusíme sušit boty a připravovat hrabla na sníh. Asi nás čeká složitý podzim...

Opatrujte se, Vaše Eva v očekávání věcí příštích