neděle 30. listopadu 2014

Poslední listopadový

příspěvek a prosince je tady! Hezký první advent, milí bloggeři a bloggerky! Nevím, jak to máte vy, ale já mám před koncem kalendářního roku z nějakého utajeného důvodu vždycky kalup. Dělám si to sama, špatným plánování a velikými očekáváními. A protože sama se sebou už nějaký ten roček žiju, snažím se cíleně do programu přidávat chvilky, které mi pomáhají se odpoutat od všudypřítomného vánočního tlaku. A tím se můj kalendář plní ještě víc a víc.... Ve středu jsme byli v Hybernii na vánočním koncertu Miroslava Žbirky a bylo to úžasné.

Dneska pro vás mám nějaké to šití z posledních dvou týdnů

Tato vánoční vločka byla ušitá pro projekt organizovaný Klárkou Šebkovou. Zadání bylo: šesticípá vločka libovolnou metodou v modrošedé barevnosti, natažená na kolo z překližky o průměru 33 cm, kterou jsme dostaly. Trošku jsem se potrápila, protože jsem chtěla třpytivý střed a koupila jsme si na něj kousek lurexové stuhy. Nenapdlo mne, že se bude tak příšerně třepit a tak jsem ten střed ještě zamaskovala broušenými skleněnými kameny. Vločky budou k vidění na výstavě ve Zvoli u Prahy Pozvánka je zde a pokud to tam nestihnete, tak by se měly objevit začátkem dubna v Praze na mezinárodní výstavě patchworku.

Část minulého víkendu jsem strávila šitím těchto polštářku. Pokud se vám líbí, budou k mání tento pátek na mikulášském bazaru v Pražské křižovatce. Více tady . V pátek budu pracovně v Praze a tak se tam odpoledne rozhodně půjdu podívat, je to překrásný prostor a moc milá  užitečná akce.


A ještě jsem spíchla pár zipových taštiček, našila jsem jich už spoustu, ale stále je okolo mne dost lidí, kteří z nich mají radost, jednu dostane zítra tetička k narozeninám a dvě jsou pod stromeček.
Kromě šití a koncertu jsme zvládli ještě vánoční trhy na zámku Sychrov a dneska jsme okoukli vánoční strom na Staroměstském náměstí. Mám ještě nějaké šicí resty, takže zase mažu ke stroji.
Vaše Eva v adventním běhu

sobota 15. listopadu 2014

Drobné radosti

všedních (nevšedních) dní....
Tento týden byl ve znamení malých radostí...
Při pondělku bylo krásné svítání. půl sedmá ráno


V úterní podvečer jsme s mužem vystoupali na Ještěd, kde jsme před pětadvaceti lety strávili svatební noc. Semafor nás nepustil až nahoru, nevíme proč, ale mohlo být na vině i počasí. Ač bylo v Liberci jasno a během stoupání jsme se těšili ze svítící aglomerace, těsně pod vrcholem řádila futeř. Vylezli jsme nahoru jako Hanč s Vrbatou. Chvílemi to vypadalo až strašidelně, vítr houkal okolo věže a svítící prstenec v mraku mi připomínal UFO.


fotoaparát se s tím moc nevypořádal, ale UFO vidět je

výborná káva a bezlepková roláda s jahodovomátoových přelivem - DOPORUČUJEME!


K páteční radosti fotografie nemám, ale potkala jsem v Praze po dlouhé době svoje patchworkové kamarádky a užila si pěkné odpoledne. Už jsem to holčičí setkání moc potřebovala. 
V sobotu jsme si vyjeli na Sychrov. Zámecká restaurace má kančí hody, všechno bylo moc dobré.

zprava po směru hodinových ručiček: Husí paštika, kančí guláš, zvěřinový talíř, dančí a kančí medailonky, ginger coffee a presso

A  tady je ještě moje celotýdenní radost, lilie od muže, i když nyní dočasně vystěhovaná do exilu na chodbu. Rozvoněla se moc.


Hezký prodloužený víkend, Vaše Eva

úterý 11. listopadu 2014

11. 11.

Před čtvrtstoletím jsme si řekli ANO.  Byla to poslední socialistická sobota... A pak se změnilo všechno...
Dnes je můj příspěvek jen pro tebe,  jsem šťastná, že jsme se tenkrát potkali <3.  Tvoje Eva

neděle 9. listopadu 2014

Týden utekl jako voda

Hezký nedělní večer, milé bloggerky i bloggeři. Tento týden utekl ještě rychleji než obvykle. V práci byl frmol,  jednak závěrkový a do toho ještě na celý týden auditoři! A závěr týdne byl ve znamení venkovních akcí, o kterých se tady musím zmínit. Na čtvrteční večer jsme dostali pozvání na setkání klientů do Prahy. Tuhle akci mám ráda, dává mi možnost pohovořit s lidmi, se kterými se potkávám pracovně, v jiném prostředí a nepracovně. A navíc pokaždé v nějaké zvláštním prostředí a raut mne obvykle taky baví.. Letošní setkání se konalo v Lobkovickém paláci na Pražském hradě. A během večera jsme dostali příležitost shlédnout i lobkovické sbírky. Audioprůvodce je namluvený členem lobkovické rodiny a je to velmi zajímavé. Fotky jsem si vypůjčila z  wikipedie :


V pátek naše "flámování" pokračovalo návštevou konceru. Bomba! Osm zpěváků na podiu, jenom hlasy, bez nástrojů a k tomu všechny ty hity Po schodoch, Jako kníže Rohan, Už nebudem nahý. Pro mne Richard poprvé naživo a nadšení! Z koncertu jsem si odnesla trojcédéčko, naživo to ale bylo lepší
 A aby té kutury nebylo málo, v sobotu dopoledne po nutných nákupech jsme se ještě zastavili v kostele sv. Anny,kde právě probíhá výstava o historii mého rodného města. Je zajímavé, jak člověk rychle zapomíná, kde co bylo, jak se to jmenovalo...

 V sobotu odpoledne a v neděli jsem konečně po dlouhé době zase sedla k šicímu stroji. Zatím můžete hádat, co to bude... a pokud taky šijete, tak neudělejte tu chybu co já. Chtěla jsem lurexový střed a nemaje správnou látku, koupila jsem v galanterii stříbrnou stuhu. Ale nenapadlo mne, že se bude tak šíleně třepit,bývalo by stačilo ji podžehlit vliselínem, ale to vím až teď
A to je z tohoto týdne všechno. Užijte si krásný nedělní večer a ráno pravou nohou do nového týdne
Vaše Eva

pondělí 3. listopadu 2014

Beban

Jak už to bývá, začalo to nenápadně... Hezký den milé bloggerky, milí bloggeři.... Kolegyně v práci se zhruba před rokem zmínila, že na víkendové chalupě chová beránky... Tak nám na jaře také koupi jednoho zprostředkovala a přes léto ubytovala
Který je náš? to nevím, nemohla bych ho pak dát do hrnce...
 
No ,a minulý týden nám v kuchyni přistálo načtvrcené zvíře a vnitřnosti. Některé kousky jsem nikdy v kuchyni neměla a tak jsem se musela poradit s internetem, co s tím...
čtvrtky masa a v míse vnitřnosti
 a tady je to naše velké vaření zleva po směru hodinový  ručiček - jehněčí kořínek na smetaně, jehněčí krk dušený s rozmarýnem a růžovým  vínem , řecký bramborový salát a jehněčí  pečeně po řecku....
Premiérou bylo zpracování vnitřností (vůbec jsem nevěděla, že se tomu  říká kořínek), za  syrova nic moc pohled, ale chuťově výborné. Ostatní díly z bebana jsou v mrazáku, ale myslím, že do velikonoc nevydrží. Rozhodně vyzkoušíme ještě hamburgery.
A jak to máte s jehněčím vy?
Pro dnešek se loučím, Vaše mlsná Eva

neděle 2. listopadu 2014

Dušičkový víkend

Hezký nedělní večer, milé bloggerky i bloggeři, taky vám ten víkend vždycky tak uteče?
Nemám ráda "dušičky", nejspíš proto, že jednak se jedná o hromadnou  akci a druhak asi také proto,že na druhé straně řeky je mnoho z těch, které jsem měla ráda. A stýská se mi po nich... Ale asi se tam mají dobře, protože ani nepíšou... A tak jsem už před časem začala přidávat halloweenské  dekorace a rituály, se kterými mi to přijde snesitelnější. Dýně u vchodu musí být, letos jen jedna, vchod ještě není po rekonstrukci dokončený. Svítíme "ledkou", díky ní dýně vydrží déle, než když se  zahřívá svíčkou
Tradičně peču dva moučníky - "Prsty staré čarodějnice", které vypadají sice bizardně, ale jsou to vlastně sladkoslané anglické sušenky s mandlí a pak "Hřbitov", to je mazlavá kakaová buchta s čokoládovým topingem posypaným drcenými kokosovými sušenkami
Prsty zasyrova

letos se mi v troubě trošku rozvalily
Čarodějnici jsem šila už dávno, dortík je letošní,  recepty na sladkosti jsou ze staršího Apetitu

část dýně skončila jako polévka s troškou zázvoru, smetany a oleje a semínka jsme letos upražili podle Jamieho Olivere
 
Ještě  tu máme dýňový koláč, ale ten jsem ještě ani nevyfotila ani nenakrojila. A vůbec - od čtvrtka jsme tady docela vyvářeli, ale to až v příštím blogu... Užijte si hezký nedělní večer a ať je váš start do nového týdne příjemný
 
Vaše dušičkově halloweensky rozpolcená Eva