pátek 23. prosince 2016

Adventní

průlet, tak bych to asi nazvala... Dobrý večer milí bloggeři a milé bloggerky!  Jakpak se dneska máte?
Zítra už je Štědrý den a já tady zpátky probírám fotky pořízené během adventu. Tak rychle mi letos  utekl... Každoročně se snažím v sobě najít v této době klid, letos se mi ale moc nedařilo. Minulý týden už jsem dokonce nemohla ani kloudně spát a tak jsem  mezi čtvrtou a šestou ranní četla...
Tak pojďte nakouknout na ten průlet  - na fotkách tak hekticky nevypadá...
První adventní neděle - po dlouhé době jsme opravdu měli umotaný věnec, letos  jsem zvolila rezavé doplňky

a taky byly tradiční trhy na zámku Sychrov





Druhý adventní týden byl pro mne ve znamení šití - setkání s americkými quiltařkami jsem tu už zmínila. A taky jsem potřebovala ušít nějaké drobnosti:
Každý  rok se účastním "kolotočové" výměny v diskuzní skupině Patchwork na Dáma.cz. Letos jsem šila pro neznámou švadlenku - její nick, který jsem dostala emailem mi nic neříkal a v její galerii jsem našla jenom dva kousky, oba modré, tak myslím, že ji snad má ráda a že se zavděčím. Já  mám taky jeden balíček z pošty a teď je uložený v košíku s ostatními Ježíškovými balíčky (zítra to bude překvapení)

klíčenky

taštičky na cokoli

prostírání

Sobice, ta není dárek, ta je pro moje potěšení


Andělská sněhuláková girlanda zdobí okno u vchodu
 
Taky jsem se trošku pocourala zimní Prahou, na Kampě bylo tak krásně:
na Maltézké náměstí se chystali filmaři

Všimli jste si  někdy dveří u Trnkova domu?





Třetí týden utekl, ani nevím jak - oslavy osmdesátin trvaly několik dní, narozeninovou výzdobu jsem odstranila teprve včera.

i v Jablonci byly vánoční trhy,  že máme hezký stromek?
mobilem to tak nevyzní, ale pohled to byl jak z pohádky
Na čtvrtou adventní neděli byl v kostele sv. Anny gospelový koncert. Bylo nabito. Andělské hlasy amerických studentů. Nevíte proč na takovou akci chodí lidé, kteří hlučí, probíjejí se davem tam a zpět, neokřiknou své děti, které ruší? Nějak jsem  si připadala nepatřičně, přemlouvala jsem sama sebe  k toleranci, ale jde mi to ztuha...
 
 
A tenhle týden jsme byli v kině - a zase můj problém s tolerancí... Šli jsme do multikina, abychom se vyhnuli uječeným dětem, zvolili jsme promítání od čtvrt na devět - no možná by byly bývaly lepší ty děti, než dospělí, kteří přijdou po začátku, lezou přes vás s popcornem a kolou, celý film si povídají a kontrolují přes mobil sociální sítě a pak se zase přes vás  tlačí, jen co začnou závěrečné titulky..... A když se nakonec rozsvítí, tak je nastláno na podlaze až hrůza! Ale film je to miloučký a těším se až příští vánoce bude v televizi, těch hlášek pro dospělé je tam tolik, že si je ani nepamatuju!
 
Tak takhle rychle to uteklo a advent je fuč, teď tu dopaluju adventní svíce, abych  zítra mohla dát jiný svícen. Stromek tu tiše stojí a rozkládá větvičky a čeká, co mu zítra obleču. Sama ještě nevím... Chtěla jsem letos po dlouhé době modrou, ale venku je bezesněhu  a tak nějak mám potřebu  místo zlatomodrých ladit do studena.... V příštím postu už to  bude  jasné....
Moji milí čtenáři a čtenářky, chci Vám popřát krásné Vánoce plné pohody a radosti. Užijte si krásný čas ve společnosti blízkých.
Vaše Eva, už pomalu vyhlížející Ježíška

pondělí 19. prosince 2016

Neuvěřitelných 80


a k tomu nekonečně tolerance a porozumění - tak to je moje maminka.
 
 
tabla ze starých fotek se ujala
domácí dort s pařížskou šlehačkou

bufet v kuchyni

aspoň kousek rodiny
 
 
 
Zjistila jsem, že probírání starými fotkami mne spolehlivě rozbrečí, že ve dvou pokojích o celkových 34 metrech čtverečních se může sejít až 20 slavících  (a jeden pes), že máme doma málo bačkor, že musím přikoupit dezertní talířky,  že svíčky na dortu vždycky popálí prsty, že nejvíc jdou na odbyt u nás řízky.
 
 
 
Přeji Vám krásný předštědrovečerní týden, Vaše Eva po oslavách
 

pondělí 12. prosince 2016

Pražská předvánoční


Hezký čtvrtý adventní týden, moji milí bloggeři a bloggerky! Tak vám to tak utíká? Kdepak je ten čas dychtivého očekávání a rozjímání? Už tradičně se mi téměř nedaří zastavit…

Z prvních osmi prosincových dní jsem ČTYŘI strávila v Praze, v mém milovaném městě. Zčásti pracovně, zčásti zdravotními pochůzkami a taky s mými patchworkovými přítelkyněmi. Díky tomuto toulání ale jsem lehce „pod plánem“ doma.


Už tradičně jsem první prosincový pátek strávila na mé Alma Mater na konferenci Národní účetní rady. Je to pěkná akce, na kterou jedu ráda. Od rána do večera se tam dozvídám chystané novinky. Letos to bylo jen trochu pokažené o můj pozdní příjezd – a to jsem měla opravdu velikou časovou rezervu. Ještě u Čtyř kamenů jsem si říkala, jaká je to paráda, budu mít čas na snídani a ještě na malou procházku Žižkovem, ale ouha, vzpříčený kontejner na kamionu pouhé tři kilometry před Prahou způsobil skoro dvouhodinové posunování krok-sun-krok směrem k centru. Aspoň, že se nikomu nic nestalo!
zaplněná Venclovského aula na VŠE

Tento muž umí o účetnictví vyprávět poutavě a zvesela - fotografie z akce jsem si vypůjčila z facebooku Národní účetní rady

Sobotní pravidelné čtvrtletní setkání Bohemia Patchwork Klubu bylo milé, před vánocemi si vždycky dáváme dárečky, ten vylosovaný jsem si rozbalila a byla v něm krásná vánoční filcová brož. Balíčky od mých kamarádek z Art Quilt Harbour jsem si nechala na Štědrý den.

Na Mikuláše jsem už zase byla zpět v Praze, tentokrát na setkání se skupinou amerických quiltařek, které se vydaly do Evropy na tradiční vánoční trhy. V hotelu Belveder, který je v Holešovicích, jsme jim předvedly (v mém případě doslova, protože jsme s kamarádkou Romanou dělaly pohyblivé držáky na ušité exponáty), jak v Čechách šijeme. Dámy byly velmi milé, došlo i na výměnu dopředu ušitých bloků v národních barvách. Jela jsem domů tak nabitá energií, taky bych chtěla, až mi bude sedmdesát být v takové kondici a cestovat.


Na setkání s Američankami jsme si měli připravit blok na výměnu
Tady jsme my "pohyblivé věšáky" a autorka quiltu Eva Bovoli
tady se mění bloky a Kimberly Einmo bude přednášet o své Quilting Tour
V pátek došlo na už čtvrtý prosincový den v Praze, kromě plánovaných zdravotnických atrakcí jsem našla čas i na návštěvu Kampy. Dávnou jsem se netoulala jako turista, udělala jsem také pár snímků notoricky známých míst. Hledám totiž námět na quilt – na příští pražské výstavě by se měla objevit kolekce na téma Praha, a moc ráda bych si takový jeden pražský ušila.
U Johna



Na Kampě je maličký, ale milý, vánoční trh


tohle se mi neomrzí

věže, věže,věže - že by quilt?

Kolo na Čertovce se točilo a ten vodník tam dřív nebýval

Teď mám před sebou jednu oslavu s velmi kulatými čísly, ale o tom bude nejspíš příští příspěvek a pak už opravdu ukážu i ten náš domácí advent…

Opatrujte se, Vaše lehce nestíhající Eva

sobota 3. prosince 2016

DDR 2016

Lepší a větší než loni, a Ježíšek mi tam něco koupil, ale to vám nemůžu ukázat... Ještě zítra v libereckých lázních


Krásný druhý adventní víkend, Vaše Eva

středa 16. listopadu 2016

Ušij tašku

zaměstnej člověka.... tahle výzva okolo mne proběhla na internetu a ta myšlenka se mi  uhnízdila v hlavě. Liberecká společnost Centrum Kašpar pořádá benefiční akci.  Na základě výzvy sbírá ušité tašky, které později vydraží a prodá a takto získané  prostředky použije na kurzy, které pomohou lidem najít práci. Odhodlání jsem sice  měla  veliké, ale  nakonec do  krabice  na poštu  zamířily jen tyhle dva kousky

Těším se  na výsledek. Nepřijdete se také podívat?
 
 
Vaše benefičně naladěná Eva

neděle 13. listopadu 2016

Svatý Martin

letos na tom bílém koni opravdu přijel! Hezký dobrý večer, milí bloggeři a milé bloggerky! Svatomartinský víkend utekl jako voda, zatímco Angličané vzpomínají na válečné veterány s vlčími máky v klopě, v Čechách pečeme husy a otvíráme lahve s novým vínem. A u nás doma je to ještě trochu jinak - brali jsme se 11.11.1989. A tento víkend bylo od všeho trošku, jen ta ten Ještěd jsme si nevyjeli, byl stále schovaný v mracích.
 
Husu jsme nepekli (měli jsme ji před dvěmi týdny s hruškami a koňakem), ale upekla jsem svatomartinské rohlíčky, a nové víno jsme si také  otevřeli.
A nově jsem vyzkoušela recept na bábovku, součástí receptu je tmavé pivo a výsledný moučník je velmi vláčný a mazlavý, tak jak to  u  nás doma mají rádi. Tak kdybyste to chtěli zkusit, recept najdete  tady .

Večeřeli jsme v restauraci Saiko v  Liberci, já po thajsku, můj muž po japonsku. A dostala jsem tyhle krásné růže.


Čeká nás krátký pracovní týden, tak ať je příjemný... Vaše Eva