pátek 15. června 2018

UMPRUM

Dobrý den milé bloggerky a milí bloggeři! Dneska narychlo vytahuji z kapsy pozvánku do pražského Uměleckoprůmyslového muzea. Je to k nevíře, ale v sobotu 2. června jsem v něm byla poprvé v životě....Nově zrekonstruovaná budova muzea sama o sobě stojí za to.







My jsme šli na výstavu Small worlds, která bude tuto neděli, 17. června končit. Krásné domečky s neskutečnými detaily zapůjčilo londýnské Victoria and Albert Museum.




V malém rámečku je obchodní smlouva mezi malou holčičkou a jejím tatínkem o nájmu domečku a o tom, jak se jeho nájemníci mají chovat, například nerozdělávat oheň - vtipný i dojemný

A není možné nejít na výstavu Josefa Koudelky - nejsilnější pro mne byly fotografie z roku 68 a pak nedávné panoramatické snímky přírody. Jen těch fotech na mne bylo (upřímně) trochu moc. Já vím, že je to retrospektiva k neuvěřitelnému životnímu výročí, ale třeba těch divadelních jsem si moc neužila, představení nepamatuju, většinu herců už vlastně taky ne. Ale i tak - jsem ráda, že jsem to viděla.

A po výstavě ještě posezení u Myšáka, kalorická bomba ;-)



Krásný víkend, Vaše Eva (povýletně naladěná)

pátek 25. května 2018

Láska z pasáže

Dobrý den, milí bloggeři a milé bloggerky! Nebudu tady psát o filmu z roku 1985 (páni, fakt 33let?) ale o místech, která mám na Praze extra ráda. Vzpomínám na prázdninové výlety s tátou, který mne bral na všechna tahle místa. Časem jsem je objevovala už sama, jsou to krásné, vzdušné prostory, umožní vám projít mimo turisty ucpaný chodník a ještě se potěšíte architekturou. Tady jich je pár, jak jsem je za poslední měsíc proběhla:
Pasáž České národní banky mezi ulicí Na Příkopech a Senovážným náměstím má zajímavé výlohy se současným designem:

Pasáž Světozor mezi Vodičkovou ulicí s východem do Františkánské zahrady nebo okolo bývalého kina Alfa pasáží v paláci U Stýblů na Václavák, stále v ní je zmrzlinárna, kam jsme chodili po zkouškách na pohár Světozor
 
Když je krásně, tak se dá v zahradě chvíli posedět a pokochat nezvyklými výhledy, je to k neuvěření, že jste jen pár metrů od rušného Václavského náměstí

 
 Nejznámější je asi pasáž Lucerna, ten kůň od Davida Černého mne pořád baví, stejně jako celá rozhlehlá pasáž s mnoha vyústěními


  a jeden z mnoha východů z paláce Lucerna


a nesmím zapomenout na Palác Koruna a jeho pasáž


 

Tyhle, dnes už stoleté prostory, mne prostě fascinují. Nové nákupní "mally" jsou všechny stejné... zdalipak je někdo po sto letech ocení?
Opatrujte se, Vaše Eva s láskou k pasážím

pondělí 21. května 2018

Brownies s fazolemi

Dobrý den milí bloggeři a milé bloggerky! Užili jste si hezky víkend? Já ano, sobotu jsem měla od rána v anglickém duchu, hned po ráno anglickou snídani, po obědě anglickou svatbu a po večeři anglické pivo! Príma den... a v anglickém duchu je vlastně i můj dnešní recept. I když prvotní impuls není z Anglie ale z libereckých Tatrhů, kde jsem potkala Dvě holky s buchtou, ochutnala a byla ztracená.... Ptala jsem se po receptu, a řekly mi, že mám na internetu vyhledat veganské brownies nebo brownies z fazolí. No zkuste to, vypadne na vás celý dlouhý seznam receptů. Měla jsem jeden vybraný, a když jsem začala na linku rovnat suroviny, zrovna doma nebyl jediný banán, tak jsem zaimprovizovala a namočila pár datlí...




l plechovka červených fazolí (bez příchuti, bez kečupu) - pořádně propláchnout tekoucí vodou v sítu
1 banán (nebo 15 namočených datlí v horké vodě)
3 vejce
3 lžíce kakaa
dvě lžíce javorového sirupu - nebo cukr či jiné sladidlo
dvě lžíce hladké mouky (dala jsem pohankovou a kokosovou)
1 prášek do pečiva
a příště přidám ještě špetku chilli

všechno promixovat tyčovým mixérem, do vysypané formy a péci na 180 stupňů asi 15 minut

pak ještě navršit topping
Měla jsem doma ještě sklenici slaného karamelu od Vánoc, tak jsem opražila nesolené arašídy na pánvi a přidala dvě poctivé lžíce karamelu, tuhle hmotu jsem dala na už skoro upečený koláč a pekla dalších asi 10 minut
Karamel vyrábím podle tohoto receptu .

Tak jestli to zkusíte, dobrou chuť!
A opatrujte se, Vaše Eva, teď ještě trochu závidějící anglánům to svatební nadšení ;-)



úterý 15. května 2018

Květnová květena

Dobrý večer, milí bloggeři a milé bloggerky! Nemůžu se nabažit květů, barev a vůní


Jen co dokvete magnolie, začíná bily rododendron. Většinou v tu dobu také hodně prší a tak si ho málokteré jaro užijeme jako letos.

A hned na to další rododendronové barvy, každy den rozkvétající víc a víc.
I azalky se činí

Dokvétají tulipány, vlčí máky u podezdívky i šeříky. Je to mimořádné jaro, v Jablonci na Den osvobození šeřík nebýval. Ale je také velké sucho.

A letos premiéra! Malá červená magnolie měla poprvé květy.
Tak krásné jaro, zmrzlí letos nejspíš už opravdu nepřijdou. 

Opatrujte se, Vaše Eva, trávící na zahradě každou volnou chvilku


pondělí 30. dubna 2018

Průlet dubnem

Dobrý den, milé bloggerky i milí bloggeři! Dnes je posledního dubna, je neskutečné, jak to běží, zítra už tu máme máj! Je sice čarodějnic, ale my jsme pálili už včera, protože na dnešek je hlášený silný vítr a tak první letošní buřty, tradičně  upečené na vánočním stromečku, už jsme zvládli.... Vám, co se  dnes chyxtáte, přeji šťastný  let!



Největší radostí letošního neobvykle teplého dubna byla naše magnolie. Po strašně dlouhé době jsme si užili její květy, bez toho, abychom se báli, že  do rána omrzne


 A duben je každý rok měsícem narozeninových dortů, vždyť můj  muž i můj syn mají narozeniny jenom deset dní od sebe. A  teď se mezi ně ještě vtěsnala Tomíkova přítelkyně.
Pánové dostali piškotovou klasiku - na jedno vejce 4 dkg cukru,  4 dkg polohrubé mouky a jednu  lžíci horné vody. Našlehat žloutky s cukrem a  do  směsi zašlehat tu horkou vodu, pak přidat střídavě ušlehaný sníh z bílků a mouku, jen tak zlehka zabalit. Někdy část mouky nahradím třeba kokosem nebo ořechy.


kokosový s kávovým krémem



spodní patro ořechové, vrchní piškotové, krém  banánový a kakaový, jedlý papír s oblíbeným Ijáčkem, udělal mu radost

 

Dominika dostala Pavlovu, protože  ji má ráda. Tentokrát  jsem nedělala velká kola, ale jednorázové porcičky, které se dají dozdobovat průběžně a nezvlhnou


 

Užívejte dnešní večer i zítřejší volno, nelétejte příliš vysoko! .... a opatrujte se, Vaše Eva, užuž startující koště

sobota 14. dubna 2018

Miloš F.

Dobrý den milé bloggerky a milí bloggeři! Možná čekáte na zpravodajství z pražského patchworkového svátku, ale já dneska nemůžu jinak.... Zprávy ze světa ráno nepřinesly nic dobrého, hlavní světovvou zprávou je noční spojenecké bombardování Sýrie a aby toho nebylo dost, na obrazovce proběhl titulek, že zemřel Miloš Forman.
Filmy Miloše Formana mne velmi ovlivnily. Vždycky je u nich o čem přemýšlet. Amadea jsem viděla tolikrát, že to už ani nespočítám. Poprvé v Alfě, tam jsem také poprvé zažila, že se po projekci tleskalo. Natáčecí štáb jsem dokonce potkala naživo na Hradčanském náměstí, jen jsem ještě nevěděla, že je  to ono. Pamatuju  si ta auta označená  černou  maskou... Na jaře 1987 , v den kdy do Prahy přiletěl "Gorbi" vyhrálo dopolední představení Amadea před nápadem odjet na letiště - a to už bylo co říci.
Ze všech filmů cítím kus češství, vlídný humor a moudro. Vždycky mne spolehlivě rozesměje přehlídka miss v Hoří, má  panenko! a hnedle rozbrečí scéna s dědou, kterého obracejí, aby  neviděl, jak mu hoří barák. Báječně vykreslená potvora, markýza Merteuil a její pošťuchování  s Valmontem. Děsí mne Velká Sestra a bojující Jack Nicolson v Přeletu přes kukaččí hnízdo. Brečím nejen u Vlasů... Je  mi  líto, že už se žádného dalšího příběhu nedočkáme. Miloš Forman odešel tam, kde na něj čekají Miroslav Ondříček, Zdeněk Mahler, Saul Saentz... Nikdo tu nejsme věčně, po Milošovi tady zůstalo spousta krásných  filmů a výborná česká stopa nejen v Hollywoodu. Můžeme být na něj pyšní.

Opatrujte se, Vaše Eva, dneska nostalgická s vlhkýma očima

neděle 8. dubna 2018

Povelikonoční

Dobrý den, milé bloggerky a milí bloggeři! Velikonoční týden utekl jako voda, i to oficiální volno protažené ze tří dnů na čtyři se nějak smrsklo...
Všechno se to nějak sešlo dohromady a tak jsem spolu s doháněním šití výstavních kousků pro pražskou patchworkovou výstavu plánovala velikonoční oslavy i organizovala v práci roční účetní závěrku.
Velikonoce jsou za námi, výstava už pomalu taky a závěrka? Ta vypukla a budu v ní vězet po následující tři měsíce, než se dodělá.

Často čtu, že lidé nemají Velikonoce rádi. Dokud jsem je vnímala jen jako čas jarního úklidu a čas  potácivých či rozjásaných koledníků, tak jsem je neměla ráda. Snažím se vrátit k jejich kořenům. Připomínám si jednotlivé dny pašijového týdne. Dvoucédéčko Jesus Christ Superstar běželo skoro každý den (i vícekrát).

O Květné neděli jsme byli na sychrovském zámku na trzích. To už u nás patřívá k tradici. Stejně jako pečení jidášků na Škaredou středu  a špenátová polévka o Zeleném čtvrtku či půst na Velký pátek. Pekl se mazanec i mrkvový dort, nádivka (letos bez kopřiv - nenašli jsme po zahradě jedinou) i jehněčí. Obarvili jsme vejce. Užili se s návštěvami i s rodinou i s koledníky.  Pěkné to bylo.... A okna jsem nemyla, ještě je venku spousta prachu. A letos jsme neměli sladkého beránka, a taky to šlo.
pekli jsme jehněčí, naplnila jsem ho kozím sýrem a rukolou. a velikonoční nádivka tentokrát s petrželkou


Novinkou letošní Velikonoc byl plněný slaný věnec. Budeme ho jistě opakovat. Recept je tady  My jsme plnili sýrem, anglickou slaninou a baby špenátem. A vynechali česnek.


Opatrujte se, Vaše Eva ve velikonočních vzpomínkách