neděle 23. září 2018

Rehabilitace? Over!

Krásnou první podzimní neděli, milí bloggeři a milé bloggerky! Dnes se chci zmínit o procedurách, které jsme absolvovala poprvé v životě a ke kterým jsem přišla jak slepý k houslím.
V červnu jsem musela na pravidelnou prohlídku na popud zaměstnavatele. Pan doktor mne shledal ve stavu přiměřenému věku a životnímu stylu a protože jsem po něm vlastně nic nechtěla, jen jsem si po stěžovala na natékající nárt při sezení, napsal mi rehabilitaci. Sada deseti návštěv rehabilitačního  centra koncem srpna a začátkem září mi neobyčejně prospěla. Půl hodiny v perličkové sedací vaně a pak půlhodinu lymfatické masáže v nafukovacích kalhotách byla příjemná.

Co bylo možná ještě  příjemnější byla ta hodina pro sebe na přemýšlení a meditaci. Začínám tomu wellness přicházet na chuť. A jak to máte s časem pro sebe a s procedurami vy?

Mějte se krásně, napíšu brzy. Vaše Eva

pátek 31. srpna 2018

Kryštůfek Robin v kině

Dobrý den milí bloggeři a milé bloggerky! Je to s podivem, že to tady na mne ještě neprasklo... (snad mi to HR manažeři nezaznamenají do složky).  Mám ráda pohádky, i ve svém věku. A hodně jsem o nich přemýšlela, když jsme je vyprávěla a četla synovi. Až mne zaskočilo, kolik jich je hororem - macechy týrající dcery, příšery žeroucí lidí, oživlé předměty....

Moje dnes nejoblíbenější dětská knížka je Medvídek Pú. Už jako dítě jsem ji měla v takové čtvercové edici od Albatrosu, ale tehdy jsem ji jen zběžně přecházela, nebyla dost barevná a výpravná. Daleko raději jsem ze stejné edice měla Čapkovy pohádky. Její čas přišel o mnoho později. Náš Tomáš příběh poznal díky Disney studio a pak díky CD načtenému skvělým Markem Ebenem. Tuhle nahrávku jsem si sebou vozila na služební cesty a mnohokrát mi pomohla zvládnout dálkové lety. Hlášky u nás doma zdomácněly. A protože v kinech právě běží jeho příběh pod názvem Kryštůfek Robin, musela jsem ho vidět.


 
 
Film je milý, tak akorát na konec prázdnin. Animace úžasné, Ijáček nejlepší! Od Mirky Spáčilové dostal v recenzi jen 60%. Ale mně se líbil. A myslím, že je víc pro dospělé než pro děti, je titulkovaný a za to bych chtěla distributorovi poděkovat. I po týdnu mám příjemný pocit z nekomplikovaného příběhu, pěkné angličtiny a z připomínky, že i velcí se mohou vracet do dětství. Nějak na to poslední dobou zapomínám...
to je ona, knížka, kterou mám ještě asi na půdě



Tak krásný víkend, Vaše Eva & Winnie the Pooh

pondělí 27. srpna 2018

Včera neděle byla

Dobrý den milí bloggeři a milé bloggerky! Poslední srpnový víkend se konečně ochladilo (dokonce natolik, že v sobotu v Alpách nasněžilo a dnes ráno, tedy v pondělí, bylo na Jizerce mínus 4).

A tak v neděli konečně došlo na plánovanou cestu na výstavu do Prahy.
Jiří Kolář: Úšklebek století

druhé patro Paláce Kinských na Staroměstském náměstí, 16.5.-2.9.2018


Výstava je tematicky přizpůsobená padesátému výročí okupace, ale nejen takové koláže, muchláže a další výtvarná díla jsou k vidění. Škoda, že Národní Galerie nevydala nějaké pěkné plakáty, těšila jsem se, že si konečně doma nějakého toho Koláře pověsím.




z upravených stránek novin mne mrazilo

Výstava úžasná, končí tuto neděli 2/9, tak to ještě můžete stihnout.

Co mne zaskočilo, byl 20ti korunový poplatek v galerii za nepříliš reprezentativní toalety. To opravdu nemůže NG upravit prostory, aby to k něčemu vypadalo a aby se to vešlo i do poměrně pěkného vstupného (190,- CZK/dospělý)?

Výlet do Prahy jsme si zpestřili samozřejmě jídlem ;-) Kousíček od Florence, směrem k Masarykovu nádraží, zkrátka před bývalým Rudým právem na rohu vyrostlo Manifesto . Přední pražské restaurace, kuchaři, mladí designeři se střídají v průběžně se obměňující nabídce jídla, pití i designu. Byli jsme doslova uchváceni tím, jaký prostor se v takovém podivném koutě dá vytvořit za pomoci "obyčejných" kontejnerů a plachet. Prostor je kompletně bezhotovostní, bez platební karty to nejde, ale je to čisté a rychlé (a EET ;-)) To je normálně počin tohoto léta! Škoda, že si to nedokážu představit nikde jinde než v Praze. V Jablonci by takový formát nemohl fungovat, nebyla by ani dostatečná nabídka ani kupní síla. A v Liberci jsou rádi, když v létě mají na náměstí kupu písku a jeden věčně poloprázdný plážový bar.


náš nedělní oběd z argentiského stánku Gran Fierro
Hranolky od Faency - to musíte zkusit a ten kornout, který má misku na majonézu mne dostal, toto foto je z originálního webu Manifesto
Můj muž o Manifestu dosud neslyšel a tak o to bylo větší překvapení. A jako třešničku navrch jsme šli na kávu do kavárny, kterou sami neobjevíte. Super Trump Coffee je v prostoru hned vedle Spálené ulice. Vchod ze Spálené 15 byl ale uzavřený a tak jsme museli vejít zezadu od Opatovické. Zážitek. Zelená oáza a navrch dobrá káva. Jen nás asi po hodině vyhnala lehce psychedelická hudba, která byla stále hlasitější...


pár metrů od Karlova náměstí, taková klidná oáza
nedělní rodinná káva


Včera neděle byla, včera byl pěkný den....
Užívejte ještě léta a opatrujte se, Vaše Eva

středa 22. srpna 2018

Dovolená od A do Z

Dobrý den milí bloggeři a milé bloggerky! Za ty čtyři roky už to znáte, v červenci obvykle jedu na náhradní baterky, na blog skoro nepíšu a dodělávám  pod časovým tlakem roční závěrku. Jsem z toho tak vyšťavená, že už ani nejsem schopná kloudně naplánovat a zorganizovat dovolenou. A když do toho ještě přijdou taková vedra jako letos, tak je z toho "jen" domácí pobyt. Moje letošní dovolená byl skutečně takový relaxačně odpočinkový čas, asi jsem ho potřebovala.

18 kalendářních, 12 pracovních dní. díky všem mým spolupracovníkům, že vydrželi netelefonovat....
A přesto, že nebyla akční, můžu vám ji popsat od A do Z ;-)

A - andělské trumpety, durmany neboli datury dostaly zkraje léta zásah kroupami, takže listy mají jako síto, ale kvetou a voní
B - Beer Warehouse - liberecký podnik, kde se vždycky dobře najíte. Tak trochu v anglickém stylu a teď navíc vaří pivo a prodají ho i domů
C - Cukety (a lilky) - hlavně grilujeme
D -  Dan Brown: Počátek. Další z příběhů, knížku nemožno odložit na potom a když to čtu, tak jako Roberta Langdona vidím prostě Toma Hankse. Z vývoje umělé inteligence až mrazí...
E - eobuv.cz - vyzkoušela jsem poprvé eshop na boty, mám nové ortopedické pantofle. Objednáno v neděli odpoledne a v úterý dopoledne byl kurýr u nás
Durmany jsou prý jedovaté, ale vůně je omamná

F - Fuchsie si v horku lebedí, jen nesmí na úplný úpal
G - Grilování jsme si užili dosyta a koupili si novou kuchařku Gastrokroužek
H - Houpací síť v polostínu a knížka nebo tablet - joooo
CH - Chata Premierv Jizerských horách - doporučujeme pro klidný oběd, má nejkrásnější výhled na Jablonec
Houpací síť a nejoblíbenější pohled letošního léta, titulní strana kuchařky a terasa Chaty Premiér

I - Inspirace aneb přemýšlení o nových quiltech
J - Jungle Gin Bar and Restaurant - nový liberecký objev v úplném centru
K - Kněžmost, Kycol - obchůdek Uzenářství u Bejrů v Kněžmosti . Máte-li rádi domácí masné výrobky, měli byste se tam podívat. Určitě si dejte hovězí v pepři a pak všechno, co vám zavoní. Nakoupili jsme hned první dovolenkové pondělí a dobroty nám vydržely po celé dva týdny. Kycol jsme poctivě usušili (nejlepší je ho nepotřebovat)
L - Ledový čaj - moje letošní závislost.
obědová miska s trhaným hovězím, kuskusem a humusem z Jungle Gin Bar, chladící box v Kněžmosti a můj oblíbený časj

M - Mikyna - stylové liberecké bistro, vyzkoušeli jsme posnídat. *****
N - Nejbarevnější kuchařka, další přírůstek mojí kuchařkové sbírky. Kamu právě dopisuje další a tak už se těším
O - Ovoce - sklidili jsme jahody, maliny, ostružiny a prvních 5 jablek z nové malé jabloňky. Švestky jsou zatím na stromě, tady u nás je to spíš na pozdní sběr
P - Prostírání s levandulí - ostudně došité až letos, ale zase si můžu odškrtnout splněný úkol
Snídaňové topinky z Mikyny, přebal kuchařky od Kamu a došité levandulové prostírání

Q - Q burger bar - nejlepší jablonecké burgery široko daleko a ještě vám je přivezou až na zahradu!
R - Rehabilitace - když jsem napsala na blog, že nastupuju na rehabilitaci místo dovolené, znělo to vážně. Ve skutečnosti chodím do perličkové lázně a na lymfomasáž a moc si to užívám.
S - Sestřenice - grilování jsme si nejvíc užili, když dorazily moje dvě sestřenice s manžely. Príma večer. Jen Radko, příště musíme ještě asi zpívat, abychom trumfli sousedy. Jejich šedesátková oslava v sobotu drnčela ještě ve dvě ráno.
T - Tesco nákupy - v Liberci končí polovina obchodního domu Tesco, už budou mít jen potraviny, tak jsme si nakoupili drobnosti do kuchyně. Bude se mi stýskat po těch anglických věcech....
U - ubrousky - miluju letní stolování a papírové ubrousky nesmí chybět!
V - větrák, voda, vedro - bez komentáře
W - wunderlist.com - aplikace, která nahradí upomínací papírky a navíc se dají nákupní seznamy sdílet. Existuje i jako aplikace pro mobil.
X - eXport, JabloneX - Křehká krása. Jako každý rok jsme navštívili jabloneckou výstavu bižuterie.
plakátek k bižuterní výstavě, oběd od Q Burger Baru na naší zahradě a nová konvička na mléko z Tesco (ještě k ním mám etažer, který vám ukážu, až zase něco upeču )

Y - generace ypsilon - je něco, co mne trápí v práci a o čem musím přemýšlet i o dovolené. Jsou mladí ale chybí jim empatie, jsou vzdělaní, jsou sebevědomí (možná až moc), nepomohou, nepochválí, neusmějou se......a na yogu nedošlo ;-)
Z - Zmrzlinový dort podle blogu Sincerely Helena - pár surovin a takový efekt! Budeme opakovat!

Tak užívejte ještě léta, Vaše, už zase pracující, Eva

pondělí 20. srpna 2018

Den invaze


Včera, dne 20. srpna 1968, kolem 23. hod.  překročila vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky státní hranice Československé socialistické republiky. Stalo se tak bez vědomí prezidenta republiky, předsedy Národního shromáždění, předsedy vlády i prvního tajemníka ÚV KSČ a těchto orgánů.  (z textu provolání Všemu lidu Československé socialistické republiky od ÚV KSČ ze dne 21. srpna 1968)
Pomník na liberecké radnici připomínající jména 9 obětí - foto D. Růžička ze stránky Totalita.cz
Tak vás tu máme, bratři z krve Kainovy,
poslové noci, která do zad bodá dýku,
tak vás tu máme, bratři, vnuci Stalinovi,
však ne tak jako včera, dnes už bez šeříků,
však díky za železné holubičky míru
a díky za polibky s chutí hořkých mandlí,
v krajině přelíbezné zavraždili víru,
na cestě rudé šípky jako pomník padlých.

Vám poděkování a vřelá objetí
za provokování a střelbu do dětí,
a naše domovy nechť jsou vám domovem,
svědky jsou hřbitovy páchnoucí olovem.
Vím, byla by to chyba - plivat na pomníky,
nám zbývá naděje, my byli jsme a budem,
boľšoje vam spasibo, braťja zachvatčiki,
spasibo bolšeje, nikogda nězabuděm,
nikogda nězabuděm!
                                                                                                (Karel Kryl)


Dobrý den milí bloggeři a milé bloggerky, jedním mým předsevzetím při zakládání blogu bylo, že nebudu komentovat politiku a nebudu psát o práci. Ale nějak dnes nemůžu jinak. Přestože mi v den okupace byly 3 roky a necelé tři měsíce, mám pocit, že onoho dne se odehrálo NĚCO, co ovlivnilo naše životy na strašně dlouhou dobu.

Jsou to jedny z mých nejstarších vzpomínek. Byli jsme tehdy na pobřeží Černého moře v Oděse. První let letadlem – pamatuju si oblaka jako pěnu. Pamatuju si i zahradu toho domu, co jsme v něm byli. A pak si pamatuju brečící mámu, dlouhatánskou jízdu vlakem na dřevěných lavicich(letenky zpět na 21. 8. nebylo možno využít), vypjatou atmosféru. Měla jsem nového plyšového medvěda, dostal jméno Okupant, ale nesměla jsem to říkat nahlas.

Střih.

O několik let později posloucháme s tátou Svobodnou Evropu, v Praze se demonstruje. Každé léto je to podobné, odvezou je za Prahu, odvezou je k výslechu. Policejní zvůle. Na druhé straně český smysl pro absurdno – jako třeba běh ulicí Politických vězňů. O něco později se v rámci Palachova týdne sama přimotám k výjevům, o kterých jsem zatím jen slyšela z toho rušeného rádia. Obušky a vodní děla. Brečím a nechci tomu věřit, to dělají Češi Čechům?

Střih.

20. srpna 1989 jedu se svým budoucím mužem z Jihlavy do Jablonce. On čerstvě po promoci. V Pardubicích policejní kontrola, nevybíravá. Proč nemá razítko zaměstnavatele? Co jede dělat na sever? Báli jsme se….

Tenhle den je navždycky vepsaný v našich hlavách a nese nám vzpomínky. Mnoha lidem ukrátil životy a teď nemyslím jen na ty padlé v srpnu. Změnil víc, než bychom si chtěli připustit, charaktery, osudy, cesty…

Je dobře o tom mluvit a připomínat si jej. I v kalendáři by si zasloužil aspoň památný den. 

Vaše Eva s pocitem sevřeného hrdla

úterý 14. srpna 2018

Lední kino

Dobrý večer milí bloggeři a milé bloggerky! Dnešním příspěvkem se vrátím ještě na  konec července, těsně před dovolenou.

Máme v Jablonci ve městě letní kino. Doma mu laškovně přezdíváme "lední", protože kdykoli jsme se rozhodli, že vyrazíme, buď lilo nebo byla zima. A tak se stalo, že můj muž teprve letos poprvé navštívil tenhle náš stánek kultury. A to už je tady skoro 30 let...

byla veliká fronta

ale hlediště je dostatečně veliké, pojme až 1000 diváků,  v centru a přesto uprostřed stromů

A nemohli jsme si vybrat lépe - druhý díl Mamma Mia. Měla jsem dopředu trochu obavy, přece jen ty druhé, třetí, čtvrté.... díly bývají jako nastavovaná kaše. Ale na druhou stranu, od takového  snímku čekám jen trochu emoci, známé melodie, pěkné pokoukání. A toho všeho se mi dostalo dostatečně. Až ho budou dávat v televize, zase se ráda podívám...

A co vy? Máte rádi letní kino? A Abbu?
Opatrujte se, Vaše Dancing Queen (aka Eva)

sobota 11. srpna 2018

Levandulové léto

Hezký sobotní podvečer milí bloggeři a milé bloggerky!  Právě dva týdny uběhly od vyhlášení give-away a tak jsem si řekla, že je  na čase vylosovat tři komentáře. 
Bylo vás právě devět a tak mi mohla posloužit historická účetní razítka:

a pak šel okolo můj muž a vytáhl následující čísla:


Prosím tedy autorky druhého (Helenu z SincerelyHelena), čtvrtého (Klárku ze Spolu u stolu) a osmého (Bohunku)  komentáře, aby mi nechaly na sebe adresu na mailu evajn@centrum.cz. Pošlu vám tu slíbenou levandulovou voničku. Děkuju Vám všem za milá slova, jsou pro mne důležitá.

Levanduli se letos dařilo, spoustu jsem jí nasušila, uvařila levandulo-meduňkové želé, a na sirup už na záhonu žádná  nezbyla ;-) Tak třeba z druhé sklizně ještě něco bude...
Levandulovo-meduňkové želé podle Evy Francové, Kuchařky zeSvatojánu:
100 g kvetoucí levandulové natě
100 g meduňkové natě
4 bio citrony nakrájené na kolečka
přelijeme 2 litry horké vody a necháme stát pod pokličkou aspoň 12 hodin

Potom scedíme a dobře vymačkáme. Přidáme 2 Gelfixy (od Dr. Otkera - moudré hlavy do pečiva, jak říkal můj táta) smíchané se 4 lžícemi cukru. Zahřejem a přidáme kilo cukru, povaříme 4  minuty a můžeme plnit do  sklenic. V originálu se ještě před koncem varu  přidává  zázvorová šťáva, ale zázvor doma nebyl, takže finito. Výsledná chuť je překvapivá - hodně mi připomíná anglické citrusové marmelády.

Mám za sebou týden dovolené, i tady v Jizerkách bylo vedro jak u  moře. Snažím se co nejvíc zrelaxovat a protože je to dovolená na zotavenou, tak od příštího týdne budu obden chodit na rehabilitaci.

Tak užívejte léto, Vaše tentokrát levandulová  Eva