středa 21. února 2024

Neplánovaná přestávka s troškou kultury

 Dobrý den milé bloggerky a milí bloggeři!

Poslední lednový pátek přišla, nikým nezvána. Během dvou hodin vyhnala mou tělesnou teplotu na 39,6 a tam ji držela přes týden. A navrch přidala pískání v průduškách a postupně kašel. Nebyl to covid, ale poctivá áčková chřipka. Nejdřív jsem byla ráda, že dojdu z postele do koupelny a zpátky, ale pak jsem začala hledat zábavu, nejdřív pohyblivé obrázky, pak trochu čtení a pak i nějaké ručprčky.... tak se s vámi podělím, můžete se inspirovat a tu chřipku si k tomu nepořizujte...


Božská Florence s mojí milovanou Meryl Streep a Hugem Grantem mne překvapila, čekala jsem, nevím proč, komedii a on to je spíš hořkobolný příběh skutečné pěvkyně. Za mne 8 z 10.
Detektivky Agaty Christie jsem nikdy nečetla, ale na příběhy slečny Marpelové se dívám ráda. Snad ani ne pro to množství nebožtíků, ale kvůli anglickým reáliím, zahradám i svetříkům - pro mne 10 z 10.
Loni v létě kritiky i moje sociální bubliny adorovaly nový Top Gun, tak jsem ho ze sentimentality taky skoukla - inu Tom Cruise nám zestárl, na velkém plátně to mohla být podívaná, ale za mne 6 z 10.
Následující tři filmy musím hodnotit dohromady - James Bond, to je pro mne pohádka pro velké, a když je v hlavní roli Sean Connery, tak to jsou hnedle body navrch. Bondovky máme doma všechny a slibujeme si, že jednou, až bude dlouhý víkend se špatným počasím, uděláme si kino víkend. A Johny English, s Rowanem Atkinsonem, to je bondovka naruby se vším všudy, ta mne pobaví i popáté, na chřipku je to 10 z 10.
Spíš náhodou jsem na Netflixu narazila na film Níkdy neříkej nikdy, trošku romantiky, ale tak akorát. Děj nebudu prozrazovat.  Nenáročná podívaná, která neurazí a potěší - za mne 9 z 10.
Náročná podívaná - to je český film Bratři - loni za nás nominovaný na Oskary. Je také dostupný na Netflixu.  Byla jsem zvědavá, ale protože mám v sobě problém s tím příběhem obecně, tak jsem si film neužila a jsem si jistá, že druhou šanci mu už nedám.
Film Steve Jobs z roku 2015 běžel v televizi a překvapil mne, protože jsem čekala ten známější s Ashtonem Kutcherem, ale ten se jmenoval Jobs (2013). Tahle osobnost musela být velmi výjimečná, ale soužití s ní muselo náročné. životní příběh znám a tak mne film bavil, ale na můj vkus se tam dost často prolínaly časové linky tam a zpět. Hodnotím 8 z 10.
A koukám, že mi tady ještě jeden film chybí - Panství Dowton: Nová éra. 

Tak tohle je můj šálek kávy. Na panství přijíždějí filmaři a část rodiny odjíždí pátrat po minulosti babičky Violet na jih Francie. To je 10 z 10.

A knížky:


Katherine - je životní příběh Mekyho Žbirky očima jeho ženy. V knížce je spousta osobních vzpomínek a fotek a mne jako Mekyho fanynku potěšila.
Beatles - Česká stopa je z podobného těsta, vzpomínky na šedesátá léta (ty teda samozřejmě nepamatuju, ale zapadají do kontextu doby).
Román Štěpána Javůrka Sudetský dům jsem přečetla skoro na jeden zátah. Proplétají se v něm příběhy rodin německých i českých těsně po válce. O všem už jsme četli a slyšeli. Sama žiju v oblasti, ve které by takový Sudetský dům mohl skutečně být. Jen si tak úplně nejsem jistá, jestli chci číst i druhý a třetí díl této ságy. Příběh je temný a je strašné, co si lidi navzájem dokážou udělat.
Knížky Patrika Hartla mám ráda, ty nezarmoutí, podobně jako jejich autor. Vtipně proplétané příběhy kamarádek, najednou se objevující postavy z předešlé knihy Karel, Prvok a Šampon. Svěží čtení třeba na dovolenou, za mne 9 z 10.

A když už mne nebavilo spát, koukat nebo číst, vzala jsem si jehlice a z klubíčka, které jsem ukořistila v Kiku, kam jsem šla jen tak kouknout, jsem umontovala čepici.  Na fotografii je ještě bez liščí bambule. Je otázka, zda ji letos ještě užiju, na zahradě to pomaličku začíná i tady v horách vypadat na jaro.

Tak se opatrujte a pozor na viry, Vaše Eva, po dvou týdnech pracovní neschopnosti už zase v procesu



čtvrtek 15. února 2024

Místo koblih koláče

Dobrý den, milé bloggerky a milí bloggeři! Jdu tak trošku s křížkem po funusu nebo po popelci, protože už včera začal půst, ale tyhle koláče si sem prostě musím odložit. Jsou z posledního Apetitu  a pekla jsem je minulou sobotu - protože jsme doma sami, tak můžu potvrdit, že ještě v úterý byly dobré... jinak nám obvykle nic tak dlouho nevydrží ;-) Takže půst-nepůst, zítra je budu péci ještě jednou.

Tyhle koláčky jsou jiné tím, že mají plněný okraj, takže jsou šťavnaté už při prvním zakousnutí.




Koláče s plněným okrajem

Náplně:

maková

300 g mletý mák

400 ml mléka

100 ml rumu

1 lžička skořice mleté

1 lžička citronové kůry

90 g cukru krupice

200 g švestkových povidel

všechno svařit dohromady a nechat chladnout - to zabere nejvíc času, takže doporučuju začít makovou nádivkou. Po vychladnutí si nádivku dejte do zdobícího sáčku, měla jsem ji bez špičky, není třeba.

tvarohová - může počkat až zaděláte těsto

800 g měkkého tvarohu

80 g cukru krupice

1 vanilkový cukr

1 celé vejce


drobenka:

150 g polohrubé mouky

60 g cukru krupice

100 g másla


na kynuté těsto:

250 ml mléka

70 g cukru krupice

25 g droždí

350 g hladké mouky

150 g polohrubé mouky

1 vanilkový cukr

2 žloutky

2 polévkové lžíce másla

3 polévkové lžíce oleje (měla jsem řepkový)

špetka soli


na dokončení jedno vyšlehané vejce na potření a švestková povidla

Kynuté těsto se vypracuje úplně obyčejně - nejdřív droždí, vlažné mléko a cukr nechat vzejít, a pak postupně zpracovat všechno dohromady na těsto, které se krásně odvaluje od mísy. Nechala jsem ho kynout asi hodinu. Z těsta jsem si nakrájela 20 kousků. Kousek těsta jsem dotenka rozválela na placičku asi 15x 15 cm. Makovou náplní jsem si nastříkala kolečko o průměru asi 11-12 cm, přes tohle kolečko jsem přetáhla kraje rozváleného těsta a tím jsem mák zabalila. Pak jsem  tento polotovar přenesla na plech s pečícím papírem. Doprostřed koláče jsem dala lžící tvarohovou náplně a na střed lžičku povidel. Kraje koláče jsem pomazala vejcem a vrchem nasypala drobenku.... a pak ještě 19x to samé. Byly toho dva plechy,  trouba na 170 stupňů s horkovzduchem asi 20-25 minut.

A jak jste slavili masopust u Vás - my jsme nezapomněli ani na Tučný čtvrtek ani na palačinkové úterý;-)

Vaše Eva



středa 24. ledna 2024

2023 - rekapitulace

Dobrý den, milé bloggerky a milí bloggeři!

Na mém oblíbeném blogu Sincerely Helena se minulý týden objevila výzva k rekapitulaci malých měsíčních radostí minulého roku. Přiznám se, že když jsem na konci roku rekapitulovala rok 2023, došla jsem k závěru, že by bylo nejlepší ho celý škrtnout a zapomenout. Ale ono nic nebývá tak špatné, jak to na první pohled vypadá. Takže přijímám výzvu a jdu se mrknout po těch zážitcích a radostech, za které by jedna měla být životu vděčná 😉 Nebude to tak jednoduché, protože jsem horko těžko dávala celý rok fotky na blog dohromady z toho mála, co byl k publikování. Fotodokumentace nekrotické tkáně není něco, co byste chtěli vidět.

Leden je tradičně měsíc psích narozenin. A že se ta chlupatice umí radovat a my s ní. A taky leden přinesl úlevu výsledkem prezidentské volby.





Únor a masopustní koblihy, na chvíli zapomenout na to, že jsme na chirurgii víc než doma.

Březen byl návratem k šití, zaměstnat ruce a hlavu. A uspokojení z výsledku, to je moje březnová radost.

Duben v Brně – na chvíli vyrazit jinam mi přineslo radost do života. Jen tak pocourat městem a potkat se s patchworkovými souputnicemi na Výstavišti.

Květen a magnolie, a taky korunovační víkend strávený s BBC


Červen – výstava šatů v Národním muzeu a taky narozeninové domácí květinářství

Červenec bývá pracovně nejhorší, ale aspoň ty orchideje v kanceláři

Srpen – dovolená a zahrada

Září – to je vzpomínka na maličký výlet do Polska a lázně Svieradow Zdroj a taky muzeum Kampa


Říjen – Michal Prokop a Jan Hrubý z pár metrů, naživo

Listopad – adventní trhy na Sychrově

Prosinec – andělský sbor se letos rozrostl, ty ksichtíky mne baví. A velkou radost nám taky udělal nový gramofon od Ježíška. A nové oči. A to, že jsme byli všichni spolu.

Vida, tak on ten rok nebyl úplně na škrtnutí. Sice jsem ztratila několik iluzí o mezilidských vztazích, maminka přišla o špičku palce a o kabát při kontrole na chirurgii, těžký prosincový sníh se podepsal na zahradě, ale nic toho nejsou závažné ztráty. Musíme se snažit těch malých radostí najít co nejvíc. Jedna chlupatá dáma se takhle nedávno radovala z toho, že  jsme za ní všichni přišli ven. Utíká to, už jí bylo minulé pondělí pět.





 Opatrujte se, Vaše bilancující Eva

 


pátek 12. ledna 2024

Hezký nový rok

Dobrý den, milé čtenářky a milí čtenáři tohoto blogu! Chci vám všem popřát, i když se zpožděním, všechno nejlepší do nového roku, hodně zdraví a radosti. Ať vám život nenakládá víc, než umíte unést.


Po dlouhatánském pooperační volnu jsem 2. ledna nastoupila zase do práce. Tři předvánoční dny nepočítám, ty byly plné setkání s lidmi a u počítače jen krátce. Nutno přiznat, že osm hodin u počítače mému zraku příliš nepřidává, po dvou týdnech seznamování se s konsolidačním balíčkem se víčka začala bránit zánětem. Takže zase trochu očního klidu.

Tak si tady dnes jen uložím pár vzpomínek na vánoční a novoroční čas. Chtěla jsem to udělat už minulý víkend, ale znáte to...

Celý advent jsem se radovala z velikého červeného adventního kalendáře Rituals a taky z bílých andílků, které jste už viděli. A Ježíšek mi sbor ještě doplnil. Domečky se mi začaly tak mimovolně hromadit a ještě asi nějaké přidám, ty dřevěné jsem malovala na podzim, svítící jsou i Ikea od loňska, keramický věžák přinesl muž z firemního dobročinného jarmarku.

Stihli jsme TO! Začali jsme péci o stříbrné neděli, ale meta 13 druhů cukroví byla dobyta!

letošní novinkou byly citrónové crincles a košíčky s kávovým krémem, obojí se zařazuje na seznam pro příští rok

A u vánočky jsem se zase zapletla s videem, rovnou ze šesti, ale s technickými potížemi a zapatlaným mobilem od zastavování. Musím si koupit plastelínu a trochu potrénovat ;-)


Stromeček byl nakonec narůžovo s peříčkovými křídly a spoustou ptáčků
a taky spoustou dárků, asi jsme byli hodní ;-)

Na Štědrý den obědváme pravidelně hrachovou polévku a vánočku. Už loni jsme přidali šneky
taky si mažete vánočku máslem?

O svátcích mne baví převlékat stůl, vytáhneme starý jídelní servis po manželových rodičích a taky broušené sklo

a upečeme krůtu, kterou jíme až do Silvestra. Celý týden nemusíme přemýšlet co budeme jíst - přece krůtu - plníme vinnou klobásou, brusinkami a kaštany. A pak jednou s rýží, jednou s kaší, jednou se sýrovou omáčkou a nudlemi, atd., variant je nekonečně až po polévku z pečené krůty nebo pomazánku

A na Silvestra tradičně prokládaný puding, zvaný u nás blaf a letos poprvé domácí veka

recept dám nakonec příspěvku, jen se po nich zaprášilo

a pro radost a pro štěstí jsem na Novoroční stůl vytvořila pár prasátek
pár plastových koulí, ouška z odstřižků flísu, knoflík a očička fixou, taková blbina, ale udělala radost


Stihli jsme i výstavu v jabloneckém muzeu 

je celoroční v novém pavilonu, tak můžete přijet i v létě

S novým diářem věřím, že budeme mít lepší rok

A nelenila jsem a 6. ledna jsem provětrala i tříkrálový svícen


Děkuju vám všem za podporu v minulém roce a doufám, že tento bude lepší! MUSÍ!

Opatrujte se, Vaše Eva

P.S. Slíbený recept na veku, který jsem našla na Instagramu u topcakestudio





čtvrtek 21. prosince 2023

Advent neadventně

 Dobrý den, moje milé bloggerky a milí bloggeři!

Zatímco v jiných domácnostech se uklízelo, zdobilo, čančalo, chystalo, u nás ne. Ne, že bych nechtěla, koneckonců po třech letech s covidem vůkol, jsme se naučili všelijakým trikům. Od nakupování po internetu, domácí výrobě dárků, improvizacím i plánování - letos přece jen ještě jinak.

Neděle 17/12, moje první doma

Na první i na druhou adventní neděli mne syn odvezl do Prahy, v pondělí jsem svěřila nejprve pravé a po týdnu i levé oko do rukou specialistů, úterky věnované pooperační kontrole a šup domů. Poslední půl rok byl pro mne moc složitý, zrak se mi rapidně zhoršoval, už jsem neměla radost z ničeho, venku si neviděla pod nohy, vaše blogy jsem četla jen občas... Ale hurá - mám nové oči, dnes vám píšu bez brýlí. Možná, že nakonec ještě nějaké budu potřebovat, ale ten děsivý počet dioptrií, který jsem měla na začátku tohoto prosince je pryč.

4/12 po operaci pravého oka


na Žižkově jsem nakukovala do krásného květinářství
a obdivovala tenhle keř, ten příští rok přijde do naší zahrady ;-) Hlohyně šartlatová

A tak můj advent začal vlastně až třetí nedělí, kdy jsem se pustila s dopomocí do pečení. Nesmím zatím nic zvedat, nosit, ohýbat se. Takové prazvláštní šestinedělí.
tradičně čokoládové crinkles
vosí hnízda na kterých je včelka

linecké se letos lepilo a rohlíčky narostly na rohlíky, ale chuť je jak má být

Včera, ve středu, jsem ukončila pracovní neschopnost a vrhla se do předvánočního pracovního víru, mailová schránka praská zprávami, ale na všechno přijde čas. Stihla jsem i týmový večírek. Zítra naposledy v tomto kalendářním roce a pak už Vánoce, pohádky, rodina.

Přeju Vám všem krásné svátky, speciálně pak navíc ještě Evám a Adamům. A těším se s vámi na viděnou (což pro mne nyní nabylo na jiném významu)

Pěkný závěr Adventu, klid a pohodu Vám všem, Vaše Eva


čtvrtek 30. listopadu 2023

Listopad

 Dobrý večer, milé bloggerky a milí bloggeři!

Listopad je fuč. Advent za dveřmi a prosinec nejspíš bude plný nevšedních zážitků.

Na Martina jsme měli výročí


Husu jsme nepekli, ale rohlíčky ano a po nich ještě šneky




Doplnila jsem andělský sbor o další kousky


V práci jsme měli další workshop s panem Hruškou



Adventní trhy na Sychrově začaly ještě před adventem, ale vůbec to nevadilo



Do tohohle věnce na zámeckých dveřích jsem se zakoukala


 
Už tradičně jsme obešli ordinace, mamince byla ukončená léčba v poradně pro chronické rány, hurááá už tam nemusíme. Začátkem prosince se svěřím do rukou odborníků tady



Pak budu mít nějaký čas zakázané displeje a monitory.
Tak užívejte advent a držte mi palce
Vaše Eva, co má trochu nahnáno