pondělí 10. února 2020

Pomerančové uzly

Dobrý den milé bloggerky a milí blogeři! V únoru obvykle jednou či dvakrát dělám klasické plněné kynuté koblihy. Letos okolo mne proběhl recept, který jsem potřebovala vyzkoušet a hned se o něj s vámi podělím:

Pomerančovo tvarohové skořicové uzlíky

- původní recept je z loňského Apetitu a najdete ho zde: recept
já si ho sem přepíšu, abych ho za rok nemusela hledat

Na těsto:
nastrouhaná kůra z jednoho pomeranče
125 g cukru

pořádně promíchat v míse s kůrou, až máte oranžový cukr

plus
250 g hladké mouky
3 lžíce pomerančové šťávy - nakonec jsem tam dala všechnu z celého pomeranče
2 lžičky kypřícího prášku
špetka soli
250 g plnotučného tvarohu - měla jsem červenou Madetu
2 vejce

Olej na smažení, krupicový cukr se skořicí na obalení

Suroviny jsem v míse smíchala za pomoci elektrických metel - nevím, jestli to bylo tím, že jsem neměla "pádlo" z originálního návodu, ale vyrobila jsem takovou drobenku. Tu jsem ještě rukama prohnětla na lince a z lehce lepivé hroudy nožem nakrájela malé kousky - asi 40 kousků. Válečky z nich jsem trochu podsypávala hladkou moukou a jsem stáčela jako lano nebo jako uzlík a smažila ve fritéze. Ještě horké obalovala v cukru se skořicí.

Tak třeba vás nalákám. Ať se vám povedou
Opatrujte se, Vaše Eva, protentokrát z kuchyně





úterý 4. února 2020

Černobyl

Dobrý den milé bloggerky a milí blogeři! Od léta pro vás mám v šupleti příspěvek. Však víte, v létě jsem měla napilno s prací a pak s nemocnicí... Ani tohle není veselé a jednoduché téma,  Mnoho bylo napsáno o pětidílné sérii HBO. Viděla jsem ji na internetu a nechala ve mně stopu, stejně jako předtím třeba Pustina, kterou jsem nemohla přestat sledovat. A dneska okolo mne proběhla zpráva, že kdesi 1000 km od Moskvy v létě zase něco bouchlo viz Havárie u Ňoňoksy a tak jsem se rozhodla otevřít šuplík a  příspěvek zveřejnit.

Je to událost, kterou pamatuju - jako si všichni pamatujeme, co jsme dělali, když spadla dvojčata, pamatujeme i to, jak nám mlčeli o výbuchu v Černobylu.. A co mi přijde po shlédnutí nejhorší? že to všechno asi mohlo dopadnout ještě daleko, daleko hůř...
Viděli jste?






V televizi mne máloco oslovuje, nemohla jsem ale přestat sledovat Pustinu, musela jsem odkoukat celý Černobyl. Včera jsem nám zprovoznila Netflix, takže na mne čeká Crown. Co nemám ještě minout? Máte pro mne nějaké tipy?

Zatím se opatrujte, Vaše Eva, tentokrát od obrazovky

neděle 26. ledna 2020

Carolina Christmas

Dobrý den milé bloggerky a milí blogeři! Na konci ledna a přece zase příspěvek na vánoční téma.... Mezi patchworkovými švadlenami se občas používá termín UFO. Nemyslí se tím létající talíře ale nedokončené projekty (unfinished object). Věřím, že každá má ve skříni, či šuplíku alespoň jeden. Já měla jeden, obrovský (o ostatních nemluvě). Základ, vrchní stranu jsem ušila zkraje roku 2010.



Byl to projekt americké autorky Bonnie Hunter https://quiltville.blogspot.com/, která už několik let na konci roku zveřejňuje tzv. Mystery - tajemství. Na začátku znáte jen rozměry konečného quiltu, přibližnou spotřebu a pak se na 6 až 7 pokračování zveřejňují po týdnu instrukce k řezání látek a k šití.
Takže před 9 lety jsem ušila středové bloky, uřízla pruh na borduru a ušila malé bloky na lem. A odložila... Tři roky zpět jsem zatoužila po vánoční dece na dvoupostel a složila tzv. sendvič - tj. horní vzorovaný kus podložila vatelínem a spodní látkou. Tu jsem musela nastavit, aby mi to vyšlo. Quilt je velký, spolkl všechny zavírací špendlíky, které jsem měla doma. A zase čekal, tentokrát na prošití.

jednotlivé bloky jsem prošívala vzorem s cesmínovými lístky, každý blok přes pečící papír, vzor nakreslený permanentním fixem


zadní strana, ten středový blok byl z nouze cnost, aby látka vyšla
 a když byl střed prošitý, následoval další krok - přišít pruh bordury, z lícu i z rubu - technika quilt-as-you-go. To, že jsem prošívala jen střed 5x5 bloků bylo výhodné v tom, že se mi lépe quilt vešel pod stroj. Ale našít zespodu i z vrchu pás bordury byla výzva. Nutně potřebuju veliký stůl, šicí prkno byla volba z nouze. Určitě by se to dalo rovnat na zemi - ale ta kolena a záda!
když si hustě prošijete střed, tak se pak neskutečně mordujete s bordurou, která v tu chvíli prošitá není, tudíž je delší


pracovní fotka necelé čtvrtiny celého quiltu i s bordurou, na tomhle obrázku jsem si rozkreslovala prošití lemu
Cesmínové lístky jsou od ruky quiltované i na borduře a pak už jen olemovat - shora strojem, zespodu ručně (na velkou deku potřebuju dva americké filmy, u kterých to ručně šiju) a zapošít všechny konce nitek z prošívání a přidat štítek - signovku.


Shora 2 392 kousíčků, zespodu 97, celkem 2 489 kousků, 220 cm x 220 cm, 2,9 kila

Dočkal se a já s ním, Vánoce 2019 jsem tedy nestihla přesně o měsíc, ale jsem připravená na ty další. A před tím tuhle deku vystavím na výstavě v Praze - letos je v termínu 3. -5. dubna.

Opatrujte se, já budu šít, až se ze mne bude kouřit - důvod? podívejte se zblízka na plakát ;-), Vaše Eva

P.S. Vzor quiltu je podle autorky inspirován vánoční růží a u nás se letos v ložnici zadařilo sesazené loňské a předloňské, přes léto letněné v záhoně, opravdu zčervenat, tak snad přežije do dalších Vánoc...

pondělí 20. ledna 2020

První narozeninová oslava

roku 2020 a pro Reshmi také první narozeninová oslava vůbec!
Hezký začátek týdne, milé bloggerky a milí blogeři! Doufám, že jste měli hezký víkend. Ten náš utekl jako voda.

domácí sulc, obloženo krůtí tlačenkou a psími lososovými sušenkami, krém je bezlaktozový tvaroh a vařená rýže - rozmixované dohromady a trošičku osolené

Ve středu měla naše chlupatá společnice první narozeniny. Je neskutečné jaký vývoj takové štěně za rok udělá. Když jsme ji poprvé měli v ruce, vešla se do dlaní. A teď má obřice něco k padesáti kilům. Je to mazel. Nevyhneme se porovnávání se Sárou. Nejspíš jsme i my za ta léta jiní, Sáry jsem se zpočátku spíš bála a neuměla jsem se porovnat s její razancí při mazlení. Ona nás docela dost první dva roky štípala, kam dosáhla. Reshmi neštípe, svalí se na podlahu na záda, roztáhne tlapy a nechá se drbat. Na rozdíl od  Sáry také umí velmi zdatně vrčet a stejně jako ona střeží svůj prostor - a ještě asi půl kilometru od něj - když se dá do štěkotu, okna se třesou.  Ale - ťuk, ťuk, ťuk - hlavně ve dne.

Šli jsme ve středu výjimečně z práce dřív, tedy ještě za světla a já chtěla udělat pár aktuálních fotek. Jenže naše milá Rešmína to pochopila tak, že když jsme konečně oba zase na zahradě, tak že bude hra, aport, dostihy a dovádění. Žádné ateliérové focení ;-)




S oficiální oslavou jsme počkali, až z Prahy v sobotu dorazí Tomáš. Když jsme v pátek dali do papiňáku koleno a vepřovou nožičku, Reshmi to ale vůbec nezajímalo (to Sára by už byla bývala seděla u sporáku a trpělivě čekala). Měla jsem obavu, zda jí bude "dort" chutnat.


Dort měl úspěch, zbyla jen svíčka - a to proto, že jsem ji hned po sfouknutí vzala pryč... Náš, lidský, dezert jsem nestihla vyfotit, ale byl to cheescake do skleničky proložený lesním ovocem.

A definitivně je po svátcích, je tu ještě pár fotek:
vánoční projev - a pak hned jsme si pustili na youtube Bětku
 
Amarylis, koupená koncem listopadu, vykvetla na čas přesně

letošní sada cukroví - vosí hnízda jsem opravdu nestihla
 

Silvestr 2019


Novoroční stůl
dáreček ;-)


18. leden 2020


Odstrojila jsem stromek, letos by to do Hromnic nedal - snad proto, že přes léto bylo takové sucho. A dokonce se mi podařilo do skříně na půdě vtěsnat všechny krabice s ozdobami. Chvíli se to zdálo naprosto nemožné, ale dvakrát jsem to přerovnala a jsou tam! Tak mi ještě zbývá pěkně poskládat všechny ostatní vánoční drobnosti, abych je za necelých 11 měsíců mohla zase vykrámovat... Za ta léta toho už máme tři krabice od banánů a je třeba uskladnění dát řád, betlémy naspod, adventní zdobení navrch... elektrické svíčky namotat na kartony, anděly zabalit do bublinkové folie... tak to mne ještě čeká. Bývala bych to udělala, ale lákalo mne trochu šít. Vlastně to šití má také ještě vánoční téma, ale o tom až příště - přijdete-li....

Opatrujte se, Vaše víkendem lehce zmožená Eva



pondělí 13. ledna 2020

Vlastníci

Hezký začátek týden milé bloggerky a milí blogeři! Původně jsem měla v úmyslu vám ukázat po čase nějaké to šití, taky uložit vánoční dekorace a vůbec... neplánově jsme v pátek byli v kině. Kdyby nebylo synova doporučení, asi bychom film minuli - a to by byla škoda, protože už dlouho jsem se tak nepobavila. Obvykle po českých filmech říkáme, no ještě , že jsme na to nešli do kina... Tentokrát bych šla i podruhé
 Všechny fotografie jsou z internetu, z oficiální zdrojů distributora a ČT.
 Příběh je jednoduchý, dekorace také, v podstatě se všechno odehrává na schůzi vlastníků bytových jednotek. Tereza Voříšková (Ramba) a Vojta Kotek jsou manželé, Tereza vystupuje jako předsedkyně a vede schůzi. Do její činorodé práce jí ale všichni "házejí vidle"
Dagmar Havlová jako sousedka na zabití - tak ze života... Stejně jako Jiří Lábus a samozřejmě všichni ostatní

Klára Melíšková hraje jezinku v roli kontrolní komise - jeji "A mohla bych u plnou moc vidět?" budu slyšet ještě týden ;-) Celý sál se skvěle bavil po celou dobu. Doporučuju, jestli to u vás ještě někde hrají...
 
 
Vánoční dekorace jsem nakonec sklidila jen napůl, sbalila jsem věnec z branky, uklidila betlémy a červené dekorace, nechala jsem ty bílé... aspoň ještě chvíli.... a stromeček ještě máme, ale do Hromnic nám nevydrží... tak o šití snad už příště...
 
Opatrujte se, Vaše Eva, nadšená z českého filmu


pátek 10. ledna 2020

Double fantasy

Dobrý den milé bloggerky a milí blogeři! První lednový týden, už tradičně, jsem vyrazila s maminkou  na módní přehlídku. Letos se jmenovala podle mého oblíbeného alba, desce bude na podzim už 40 let! ale to jsem si fakticky musela vygooglit, protože tak strašně stará mi opravdu nepřipadala...


Každoročně jsem si tady stěžovala, že jsme neviděly dobře - tak letos změna! První řada a dokonalý přehled i o botách modelek ;-)

výhled ze židlí jsme mělí skvělý

Většina modelů byla určena k prezentaci bižuterie, tedy žádná konfekce na každodenní nošení, ale pár nápadů by se našlo. Třeba ta černobílá řada z liberecké průmky byla moc pěkná. Fotky jsem si vypůjčila z webu, ze stránek liberecka.drbna.cz, fotit se během přehlídky smí jen s akreditací.



Tenhle poslední model si budu asi pamatovat nejvíc, přišel mi směšný a představa, že si slečna na ty (asi?) brože na plyši sedne, mne pobavila...
Po mole prošlo 60 modelů, letošní i loňská miss a obě vícemiss, zazpíval Voxel (pro mne objev dne, budu se muset podívat, co dalšího ten chlapec hraje - i když upřímně řečeno, na takovou akci se úplně nehodil. Paní naproti mně byla naprosto konsternovaná a pobouřená, že ani netleskla).
Přehlídky se budou určitě v létě opakovat v rámci akce Křehká krása, tak si třeba naplánujte výlet k nám na sever v době 6. až 9. srpna 2020.
Tak tolik dnešní zpravodajství, opatrujte se

Vaše Eva s hlavou plnou bižuterie a látek

pondělí 6. ledna 2020

Otevřeně

Milý pracovní týme (tentokrát zdravím bloggery a bloggerky jen v závorce, jsem plná radosti s řízení velkého ženského pracovního kolektivu),


Ve čtvrtek jsme se tu sešly(i-jediný muž v týmu promine, ono to bude spíš holčičí záležitost), přály si zdraví, štěstí, pohodu. Říkala jsem si, jak nám všem to dlouhé vánočně-novoroční volno prospělo. Ale nechval dne před večerem – v pátek dopoledne bylo všechno úplně jinak.

Kvůli normální, běžné, banální, pracovní situaci – manažerskému autu, které zůstalo na původní společnosti, zatímco manažer přešel na jinou – tedy kvůli situaci, kterou už jsme řešili několikrát při přestupech manažerů sem a tam – se tady vzedmula vlna emocí, zvýšených tónů hlasu, prostě nepříjemno ve třech z našich pěti kanceláří. A začalo se zobecňovat kdo – kdy  - na koho křivě pohlédl, či hůř… a vytahovaly se dávnější ublížení…

Na můj dotaz, co můžu já udělat pro to, aby se takové věci neděly, se mi dostalo odpovědi, že mám přemýšlet… Takže jsem si o víkendu přemýšlela a došla jsem k následujícímu, dejme tomu novoročnímu předsevzetí:
 
1/ budu se zcela stranit absolutních výroků, nebudu soudit a nebudu nadále sobě ubližovat tím, že se budu trápit něčím, co se děje mimo moji vůli – nebudu tedy nadále řešit jiné problémy než účetní

2/ nebudu si brát situaci osobně, Vás žádám, abyste jiné životní role – matka, dcera, tchyně, babička – zanechaly při příchodu do práce u píchaček a byly si navzájem JEN kolegyněmi

3/ nebudu si vytvářet domněnky a vás žádám o totéž

4/ budu vždycky dělat všechno tak, jak umím nejlépe a totéž očekávám i od vás

 
Tohle samozřejmě nemám ze své hlavy, je to inspirováno Čtyřmi dohodami, které možná znáte, a pokud ne, tak stručný výtah vám přidávám na konec tohoto příspěvku.

Moje dveře Vám všem zůstávají otevřené pro řešení účetních, metodických, daňových potíží. K této situaci se nebudu vracet a neočekávám ani reakce na tento email. Trávíme tady více než třetinu našeho dne, tak je zbytečné si dělat navzájem zle, prosím, také o tom alespoň přemýšlejte.
 
Vaše - dost zklamaná Eva
 
P.S. Ještě ty dohody ve zkratce:
Dohoda první: Nehřešte slovem
1. Veškerá vaše magická moc se opírá o slovo. Pokaždé, když vyslovíte svůj názor, jako byste pronášeli magické formule. Slovem můžete druhého člověka zaklít, nebo ho ze zakletí vysvobodit. Slovo představuje tvůrčí sílu. Je to dar.
2. Slovo může stvořit ten nejkrásnější sen, anebo vše kolem zničit. Nehřešíte-li slovem, šíříte kolem sebe krásu a lásku, vytváříte nebe na zemi.
Dohoda druhá: Neberte si nic osobně
3. Ať už si lidé myslí cokoli, cokoli dělají nebo říkají, neberte si to osobně. Názory druhých odpovídají tomu, čemu tito lidé věří, a proto ať si o vás myslí cokoli, ve skutečnosti se vás to netýká. Vždy to vypovídá jen a jen o nich.
4. Berete-li  si věci osobně, stáváte se snadnou kořistí dravců. Nachytají vás na jednu malou poznámku a pak už vás napouštějí jedem, jak se jim zachce. Vzepřete se jedu.
Dohoda třetí: Nevytvářejte si žádné domněnky
5. Snad vůbec nejčastějším lidským předsudkem je domněnka, že ostatní chápou život stejně jako vy. Předpokládáte, že druzí uvažuji jako vy, cítí totéž co vy, soudí stejně jako vy, chybují stejně jako vy. Bojíte se být sami sebou, protože se domníváte, že vás ostatní budou soudit, smát se vám, zneužívat vás a obviňovat, tak jako to děláte vy sami.
6. Všechen smutek a drama, které jste doposud prožili, pramenily z vašich domněnek a z vaší vztahovačnosti. Na těchto principech je založen celý svět, ve kterém jedni ovládají druhé. Zamyslete se nad tím.
Dohoda čtvrtá: Vždy dělejte vše, jak nejlépe dovedete
7. Dělejte vše co nejlépe proto, že vás to těší, ne proto, že očekáváte odměnu. Nezištné skutky vám přinesou radost a nečekaná odměna může překonat vaše představy.
8. Budete-li znovu a znovu dělat vše co nejlépe, stanete se mistry osobní transformace. Vaše návyky hřešit slovem, brát si věci osobně a vytvářet si neustále nějaké domněnky se budou projevovat čím dál vzácněji až nad vámi úplně ztratí svou moc.