Rafaelo

 Dobrý den, milé bloggerky a milí bloggeři!

Je tu duben a s ním začíná sezóna narozeninových dortů! Vyzkoušela jsem nový krém do starého piškotu a protože chutnalo, zapíšu recept i sem:

Oslavencovo přání bylo káva a kokos 

Piškot - do formy 24 cm průměr

6 vajec

24 dkg polohrubé mouky

24 dkg cukru, krupice

6 lžic horké vody (dala jsem horkou kávu)

Žloutky vymíchat s cukrem do pěny, postupně zašlehat horkou tekutinu, pak zvolna zamíchat sníh z bílků a mouku. Péci ve vymazané a vysypané formě asi 25 minut 180 stupňů.

Krém:

Ve vodní lázni rozpustit tabulku bílé čokolády. Jakmile povolí, vyndat misku z vodní lázně a vmíchat 200 g marscapone, pak tuhou část z plechovky kokosového mléka. Vyšlehat šlehačku se ztužovačem a smíchat s marcaponovou hmotou, přidala jsem trochu kokosu.

Modré zdobení je od Dr. Oetkera 

Zbytek kokosového mléka, vlastně kokosovou vodu, jsme druhý den přidali k banánu a mandarince a vyrobili ranní smoothie.

Krém by se dal použít i na skleničkové dezerty, myslím, že ho budeme mít častěji.

Opatrujte se

Vaše Eva, s pusou od kokosu

Velikonoční lockdown vol. 2

Dobrý den, milé bloggerky a milí bloggeři! 

Vracím se svými deníkovými zápisy o téměř dva týdny zpět, abych zachytila letošní velikonoční svátky u nás doma. Jak jsem jen byla loni bláhová, když ve velikonočním příspěvku píšu o světýlku na konci tunelu. V pořadí druhé Velikonoce jsme museli strávit rozděleni, letošní uzávěra byla vylepšená o zákaz pohybu mezi okresy. 

My se velmi pozvolna zotavujeme a tak jsme nic moc nepřeháněli, vytáhla jsem jen poskrovnu ozdoby a kraslice, snažili jsem se zachovat aspoň nějaké rituály. Bez koledníků, ale vajíčka jsem nabarvila a to jedno jsme rozkrojili na 6 dílků a pojedli dohromady, abychom se za rok shledali okolo stolu. Dva dílky čekají v mrazáku, až přijede synek.

Na Zelený čtvrtek špenátová polévka a jidáš, letos kupovaný

zátiší s kraslicemi a dezinfekcí, letošní realita

Na Bílou sobotu nádivka - i kopřivy byly

Místo dortu, který jsem většinou dělala mrkvový, byly letos muffiny z těsta na mechový dort

Už to vypadalo, že díky uzamčeným okresům neseženeme jehněčí, ale zachránil nás rohlik.cz

Můj muž peče úžasné mazance

Tohle si sem ještě musím schovat, až jednou budeme třeba vzpomínat, jaké to bylo. Na Staroměstském náměstí v Praze se 25. 3. , v den ročního výročí prvního úmrtí na covid, objevilo 25 tisíc křídových křížů. Jako memento...

Fotografie Jana Šibíka mne rozbrečely. Letošní velikonoce nepřinášely radost, spíš rozjímání a přemýšlení.

Stále musím myslet na kolegyni a spolužačku ze střední Romanu, které v pátek zemřel tatínek, v pondělí maminka a ona šla ve středu 25. března za nimi. V pouhých 56 letech. Měla si tu užívat vnoučat a těšit se ze světa!

A špatným zprávám pořád není konec, tuto sobotu zemřela kolegovi žena, těšili se na vnouče, které přijde za měsíc.

Všechny ty příběhy se mne moc dotýkají, neumím takové zprávy přijímat a nechat jít. 

Opatrujte se a dávejte na sebe pozor, Vaše Eva se staženým hrdlem

Březen s Brigitou

 Znáte mne za tu dobu moje milé bloggerky a milí bloggeři, mám opravdu ráda starou  dobrou Anglii, a taky Skotsko a Wales a vůbec tak všechno okolo celého Commonwealthu, ale tu Brigitu si na ostrovech měli raději nechat...

V pondělí 1. března jsem byla normálně v práci. Kolega kašlal, ale on kašle skoro celou sezónu, i když tentokrát mne to znepokojovalo nějak víc. Však už před tím jsem mu říkala, ať si zkusí dojít raději na testy. Dohodla jsem se, že od úterý zůstanu doma na homeoffice, ať se vyhnu stresu z toho kašle. V úterý jsem zasedla v domácí kanceláři k počítači, ale nějak už jsem nebyla ve své kůži. Objednala jsem se do nemocnice na antigenní test, pro jistotu, první volný termín byl na čtvrtek na poledne. 

Nevím, kde jsem se nakazila, poslední dva týdny jsem chodila už jen do práce a domů. Jakmile nám vláda začala zpochybňovat doma ušité roušky, nakoupila jsem sady respirátorů a poctivě si v nich funěla do brýlí. Každopádně Brigita nás objala a nastěhovala se k nám. Strávila jsem v jejím objetí 11 dní při teplotě 39+. Prospala jsem celé dny a některé dny se mi úplně ztratily. 

Do toho jsem měla strašný strach, co se bude dít s maminkou, která s námi bydlí. Přece jen je jí 85. Ale někdo nahoře nás měl rád, když zařídil, aby svoji první dávku Moderny dostala 16. února. Ono jí to ochránilo. Nedostala sice druhou plánovanou dávku v termínu 16/3, protože byla v karanténě, ale ta jí přesně dneska končí a myslím, že očkování dožene.

Dalším zžíravým strachem byl strach o to, něco nezanedbat. Všude se dočtete, že zázračný Remdesivir a ostatní chemie se musí podat zavčasu. Ale co je zavčasu? Poznám to? Kontakt s praktickým lékařem se vlastně nekonal. Přes sestru telefonem k lékaři neprorazíte, dostane se vám ujištění, že máte střídat Ibalgin s Paralenem po 6 hodinách a když se vám přitíží, tak si zavolejte sanitu. Jo - a chcete neschopenku? Od kdy? to bylo celé... 

Postupně se však naším největším problémem stalo vyvenčení Reshmi. Naštěstí sestřenice s mužem, kteří ji znají od malinka si na jejích 55 kilo troufli a úderem čtvrt na čtyři přicházejí v dešti, v sněhu a na hodinu tu naši medvědici vezmou mimo zahradu. Nevím, jak za tohle vůbec můžu poděkovat....

Už je tady líp, sice mám ještě  neschopenku - ven nemůžu, izolace mi byla v pátek ukončena. Včera jsem zvládla uvařit celý oběd bez toho, abych si několikrát odpočala. Dneska jsem oblékla domácí šaty a je mi o mnoho  líp. Jen potřebuju ještě sebrat trochu  síly a výdrže. Ta kila, co si ta britská holka odnesla, to je  jediný báječný efekt. A taky ještě bude fajn, až můj muž přestane kašlat - možná že se podaří ho dostat třeba i na nějaké vyšetření, až si zítra bude  ukončovat  po  telefonu izolaci. A určitě si necháme nabrat test na protilátky, myslím, že po tomhle jsme si jich  vyrobili dost.

Dávejte na sebe pozor, Brigitě se vyhněte - Vaše Eva s devadesátidenní imunitou

P.S. Kolega byl pozitivní, ale až po předchozím negativním antigenním testu. 

  

Social distancing

 Hezký den, milé bloggerky a milí bloggeři!

Víc než měsíc tu nemám příspěvek, chtěla bych, ale nějak mi to nejde. Chodíme do práce na 4 dny v týdnu, smyčka se stahuje blíž a blíž. Čísla že statistik ministerstva zdravotnictví dostávají jména a to není dobré. Zkraje února jsme v práci ztratili kolegu, dvě podřízené mám v karanténě. Jsem založením introvert, ale i já už hledám kontakty a zábavu. Tento týden jsme se z domova připojili k dvěma akcím, které jsou o současnosti vypovídající. Před rokem byste si klepali na čelo, kdybych vám chtěla vyprávět o online degustaci whisky 

Nebo o prohlídce výstavy s kurátorkou na dálku 

Snažím se udržovat rituály, takže koblihy o masopustu 

A trochu šití

Ve městě je většina obchodů zavřená 

Američané přistáli na Marsu a my máme problémy s distribucí vakcíny, obě babičky ale v tomto týdnu dávku dostaly, hurá. 

Opatrujte se, Vaše Eva, tak trochu bez energie 

Podruhé

ve svém psím životě slavila naše Reshmi Bumo narozeniny. A přestože je chytrá jak liška, v kalendáři (zatím) číst neumí,  a tak jsme oslavu přeložili z pátku 15. na sobotu16., aby si je užila i s ostatními dvounožci, kteří patří do smečky, ale žijí v Praze.

Dobrý den milí bloggeří a milé bloggerky!

Zásadním objevem minulého týdne bylo, že pacičky a kolínka nelze koupit odpoledne po práci, ale musí se pro ně vyrazit zavčasu po ránu! Takže se sulc vařil až v pátek ;-)

Už loni jsem zkusila udělat psí krém - rozmixovaná rýže s lučinou a žloutkem - ve zdobícím sáčku se chová  jako dortový krém.

Oslavenkyně je ze sněhu naprosto nadšená, takže jsme jí v sobotu po obědě odnesli dort ven. Poradovala se velice, trošku jí zaskočilo, že si svíčky zase hned beru, nejspíš se je taky chystala spoucat. Šlo to rychle, za chvíli byl talířek jak z myčky čerstvě vytažený ;-)

A zase honem do sněhu, doprovodit všechny, co jdou okolo plotu a posedět na sněhové hoře, to je celodenní program.

Dnes, 18. ledna je prý nejdepresivnější den roku, tak ho zkuste nějak přežít a opatruje se, Vaše Eva, z tepla domova

Tříkrálové bilancování

 Dobrý den milé bloggerky a milí bloggeři!

Vánoce, Silvestr i Nový rok jsou za námi a před námi celý další nový rok (doufejme). Jak jsem psala v novoročním příspěvku, naordinovala jsem si celé dva týdny (!) bez počítače. Samozřejmě, že jsem na síti byla, informace jsou má droga, ale jen prostřednictvím mobilu - a na tom spoustu věcí neudělám a tady na něj tak dobře nevidím. Prosinec mne svádí každoročně k bilancování, letos snad víc než jindy.

Rok 2020 si budeme asi dlouho pamatovat, donutil nás zpomalit a uvědomit si, co je důležité. Naivně jsem si na začátku myslela, že bude startérem nových možností, zejména technologických. Zatím to ale vypadá, že se jedinou cestou z nastalé krize je neustálé vymýšlení nových a nových dotačních bonusů a zdravý rozum už asi utekl.

Jsem účetní, tenhle systém jsem potkala před 40 lety a asi hodně ovlivňuje moje uvažování - má dáti/dal, příjmy/výdaje. Dívám se takhle i na ten uplynulý rok. Vážně, měl i plusy:

-předloni jsem Ježíškovi psala, aby mi nic nedával, ale aby mi proboha nikoho nebral - DĚKUJU - splněno

- dostali jsme čas, který jsme spolu mohli strávit jako rodina, kde bych si pomyslela, že budu s maminkou celé dlouhé dny

- užili jsme si štěněcího věku naší hedvábné krásky

- vrátila jsem se ke knížkám, k šití

- dopřáli jsme si v obýváku řadu streamovaných koncertů

Ale mínusy přece jen převažují:

- za celý rok jsem byla 4x v Praze (já!, která tam bývám i čtyřikrát do měsíce), asi třikrát v Turnově a možná desetkrát v Liberci - a to je všechno

- jeden film - ještě v Letním kině

- omezený příjem, nervozita v pracovním týmu

- zrušený Prague Patchwork Meeting jen týden před začátkem, a taky bohužel na rok 2021

- žádné divadlo, žádná výstava - takové plány to byly - Bořek Šípek v Tančícím domě, Pasta Oner a Alfons Mucha na Kampě, v Galerii Sklenář Kryštof Kintěra, u Kinských Rembrand, faraoni v Národním Muzeu.....

- uvědomění si vlastní konečnosti a těžko zvládaný strach o blízké, o budoucnost, o jistoty

Jsem introvert, izolaci snáším docela dobře a lituju lidi, jako jsou naši obchodníci, kteří neustálý kontakt k životu potřebují jako sůl. A dobře vím, že všechno mohlo být ještě horší, zatím jsme v pořádku, máme vodu, teplo, jídlo.

Aktuální stav nenaznačuje nic dobrého, začalo se očkovat, ale na plebs dojde kdovíkdy a denní nárůsty pozitivních nálezů jsou už přes 17 tisíc. Prostě Babišův "best in covid" v praxi.

A protože blog slouží jako deník, vrátím se k posledním třem týdnům pomocí obrázků, abych si časem vzpomněla, jaké to bylo:

Dost času v prosinci jsem strávila u šicího stroje, byla jsem bezradná s vybíráním dárků, moc mi chybělo, že nemůžu pocourat po ulicích (Prahy) a posbírat nápady na trzích. Takže jsem se rozhodla část dárků vyrobit. Na rozcvičení jsem si spíchla úpletové šaty - dlouhá sukně a triko, už jsem takové měla, jen tyhle jsou zevnitř počesané, takže teploučké

Když jsem se pocvičila v navlékání overlocku, pustila jsem se do mikyny pro syna - tu látku s legem jsem opravdu v eshopu nemohla nechat ;-)

a protože od mala ten náš synek má rád postavičky z knížky Medvídek Pú, a protože pyžama pro dospělé se s nimi vyrábějí jen pro velké holky a v pánské velikosti prostě nejsou, koupila jsem šedý úplet a pustila se do aplikace

Ještě jeden dárek jsem ušila, ale fotku nemám - zatím. Legrace okolo byla veliká. Moje maminka doma nosí buď zástěry nebo v zimě trika a kamaše. Napadlo mne, že ušiju domácí oblek, koupila jsem zateplený úplet s třpytivými vločkami a podobně mentolový jednobarevný na kalhoty. Plán byl, že si oměřím nejoblíbenější triko a střihnu. Jako na potvoru maminka odmítala triko dát do koše na prádlo. Nakonec to dopadlo tak, že jsem si rychle poměřila velikost jeden večer, když usnula a nechala si ho na křesle. 

Ale překvapení ty kousky nakonec přinesly a já měla radost.

Stromeček jsme si letos ozdobili už 19. prosince, abychom si ho užili, když jsme byli doma. Ozdoby jsou bílé, stříbrné, bílo-zlaté a maličko růžovo-stříbrných. A peříčka na ptáčcích a andělských křídlech.

Můj muž upekl vánočku (a před Silvestrem ještě jednu)

Vánočních dekorací jsem vytáhla z krabic jen málo, andílky, betlémy. Na Štědrý den nám vykvetla amarylka - úplně poprvé, jsem z ní paf, dneska - na Tři krále rozkvete její třetí květ.

Trnkův betlém je u nás nový

26. prosince tradičně pečeme krůtu, ta letošní měla 9,5 kila a nadívala jsem tradičně vinnou klobásou a kaštany

před nadíváním je potřeba sundat hodinky, pamatujete si Mr. Beana?

a za 10 hodin je hotovo

Silvestr proběhl v poklidu, rachejtlí bylo o hodně méně a hlavně nám asi pomohl zákaz vycházení, i tak se ta psice docela bála a večer raději trávila v naší blízkosti

Dneska, na Tři krále bychom bývali měli psí oslavu, naší Sáře by letos bylo 15, tak aspoň rozsvítíme večer svíčku. Ale oslava bude, už příští týden - Reshmi budou dva!

Buďte v bezpečí, opatrujte se a snad už bude líp

Vaše Eva, s hlavou plnou bilancování

PF2021

Milé bloggerky, milí bloggeři, přeji Vám všem, kteří zavítáte na tyto stránky:

pevné zdraví

veselou mysl 

mnoho radosti 

spoustu štěstí 

Ať je následujících 365 dní v souladu s vašimi plány. 

Vánoční, i celoroční, rekapitulaci určitě brzy napíšu, ale teď jsem si naordinovala pár dní digitálního detoxu, počítač jsem vypnula 22. prosince a ještě pár dní bez něj dám. 

Opatrujte se, Vaše Eva, zatím jen s mobilem