Březen s Brigitou

 Znáte mne za tu dobu moje milé bloggerky a milí bloggeři, mám opravdu ráda starou  dobrou Anglii, a taky Skotsko a Wales a vůbec tak všechno okolo celého Commonwealthu, ale tu Brigitu si na ostrovech měli raději nechat...

V pondělí 1. března jsem byla normálně v práci. Kolega kašlal, ale on kašle skoro celou sezónu, i když tentokrát mne to znepokojovalo nějak víc. Však už před tím jsem mu říkala, ať si zkusí dojít raději na testy. Dohodla jsem se, že od úterý zůstanu doma na homeoffice, ať se vyhnu stresu z toho kašle. V úterý jsem zasedla v domácí kanceláři k počítači, ale nějak už jsem nebyla ve své kůži. Objednala jsem se do nemocnice na antigenní test, pro jistotu, první volný termín byl na čtvrtek na poledne. 

Nevím, kde jsem se nakazila, poslední dva týdny jsem chodila už jen do práce a domů. Jakmile nám vláda začala zpochybňovat doma ušité roušky, nakoupila jsem sady respirátorů a poctivě si v nich funěla do brýlí. Každopádně Brigita nás objala a nastěhovala se k nám. Strávila jsem v jejím objetí 11 dní při teplotě 39+. Prospala jsem celé dny a některé dny se mi úplně ztratily. 

Do toho jsem měla strašný strach, co se bude dít s maminkou, která s námi bydlí. Přece jen je jí 85. Ale někdo nahoře nás měl rád, když zařídil, aby svoji první dávku Moderny dostala 16. února. Ono jí to ochránilo. Nedostala sice druhou plánovanou dávku v termínu 16/3, protože byla v karanténě, ale ta jí přesně dneska končí a myslím, že očkování dožene.

Dalším zžíravým strachem byl strach o to, něco nezanedbat. Všude se dočtete, že zázračný Remdesivir a ostatní chemie se musí podat zavčasu. Ale co je zavčasu? Poznám to? Kontakt s praktickým lékařem se vlastně nekonal. Přes sestru telefonem k lékaři neprorazíte, dostane se vám ujištění, že máte střídat Ibalgin s Paralenem po 6 hodinách a když se vám přitíží, tak si zavolejte sanitu. Jo - a chcete neschopenku? Od kdy? to bylo celé... 

Postupně se však naším největším problémem stalo vyvenčení Reshmi. Naštěstí sestřenice s mužem, kteří ji znají od malinka si na jejích 55 kilo troufli a úderem čtvrt na čtyři přicházejí v dešti, v sněhu a na hodinu tu naši medvědici vezmou mimo zahradu. Nevím, jak za tohle vůbec můžu poděkovat....

Už je tady líp, sice mám ještě  neschopenku - ven nemůžu, izolace mi byla v pátek ukončena. Včera jsem zvládla uvařit celý oběd bez toho, abych si několikrát odpočala. Dneska jsem oblékla domácí šaty a je mi o mnoho  líp. Jen potřebuju ještě sebrat trochu  síly a výdrže. Ta kila, co si ta britská holka odnesla, to je  jediný báječný efekt. A taky ještě bude fajn, až můj muž přestane kašlat - možná že se podaří ho dostat třeba i na nějaké vyšetření, až si zítra bude  ukončovat  po  telefonu izolaci. A určitě si necháme nabrat test na protilátky, myslím, že po tomhle jsme si jich  vyrobili dost.

Dávejte na sebe pozor, Brigitě se vyhněte - Vaše Eva s devadesátidenní imunitou

P.S. Kolega byl pozitivní, ale až po předchozím negativním antigenním testu.