Dobrý nedělní večer milé bloggerky i bloggeři!
Obvykle se na tomto blogu politice vyhýbám, ale máme za sebou perné dva týdny volební prezidentské kampaně, která se nás všech nějak dotýkala a já bych si ty emoce chtěla zaznamenat, abych za dalších 5 let mohla sáhnout do vzpomínek.
Hledala jsem pět let starou fotku, která nakonec ani na blogu nebyla, ale staré příspěvky mi připomenuly minulé prezidentské volby, a myšlenky mne přenesly ještě dál. Do doby, kdy jsem byla přesvědčená, že Karel Schwarzenberg bude na Hradě. Vzpomínám na tu prohru, ztrátu iluzí, debakl. A pak znovu. A všechno to, co jsme museli vidět a slyšet, urážky, pohrdání, jízlivosti.
Vy, co mne doopravdy znáte, víte, že do naší kuchyně nesmí nic z holdingu prezidentského kandidáta už dlouhou dobu, nákup máme o hodně jednodušší. A představa, že se impérium rozšíří ještě o Pražský hrad mne opravdu trápila. Viděla jsem duely na všech televizích, i když už jsem se dívat nechtěla. Sledovala jsem sítě, četla rozhovory, komentáře a moc jsem se bála.
Asi nás bylo víc. A teď prožívám zvláštní tichou radost, jsem dojatá z prezidentského páru, v tichém úžasu jsem sledovala večerní sobotní rozhovor Petra Pavla s Michalem Kubalem. Do statusu na Facebooku jsem napsal, že se k nám vrátila naděje.
 |
| Bohemka a na stole byl tatarák, zdálo se nám to stylové |
 |
| Nervozita na vrcholu, zavřely se volební místnosti a začíná se sčítat, a Marcela Augustová není s grafy na značkách! |
 |
| Do vyhodnocování se zapojila i umělá inteligence, po sečtení zlomku hlasů predikovala výsledek s minimální chybou, ruku na srdce, neděsí vás, že by mohla řídit příští volby? |
Pět let stará fotka, připravené přípitky na vítězství i na žal. Btw letos by byl na žal asi vaječňák, ještě že to dopadlo, jak dopadlo, to by byl bolehlav!
Těším se po 10 letech na Hrad.
Krásný večer a opatrujte se, Vaše Eva, s tichou radostí a s nadějí
Evi, dnes jsem ti mávala z Jablonce)))) Byla jsem na Montanii a tam taky vládla radost a velká euforie. Jupíííí))))
OdpovědětVymazatEvi, pocity naprosto stejné! Hodně jsem se bála, Adam mě utěšoval (i tou umělou inteligencí). Konečně vyhrál ten, kterého jsem si na Hradě přála! A ten sobotní rozhovor - dlouho jsem se nedívali na něco tak kultivovaného a pregnantního, že.
OdpovědětVymazatUf! Konečně!
Měj hezké dny, Helena
Jak já tu s se vším souhlasím, věřte, že to byly ale velké nervy, seděla jsem v komisi a tnuli jsme všichni do poslední chvíle. Některé poznatky ze soboty byly hodně zvláštní, jeden pán vážil cestu do volební místnosti ,aby nám řekl, že nechce ani jednoho kandidáta a že je právník, ať ho nepoučujeme. Přišla starší pani s dcerou a dcera, mami víš co si mi slíbila, víš koho dát do obálky. Naděje, že opět zavládne slušnost !!!
OdpovědětVymazatEvi, krásný příspěvek i komentáře. Měla jsem to jako přes kopírák a jsem skutečně moc ráda za výsledek.
OdpovědětVymazatDoufám, že naše očekávání budou naplněna. Měj se krásně. Jitka
Lezarts
OdpovědětVymazatJakápak tichá radost… já jsem si při vyhlášení výsledků od plic zařvala radostí!!!
To fakt závidím! Já byla šťastná, ale emoce zůstaly uvnitř... holt introvert ;-)
Vymazat