Svátek i nesvátek

 

Milé bloggerky a milí bloggeři, hezký den! Doufám, že se jste zdraví a máte se fajně, přes to všechno, co se okolo nás děje. Můj dnešní příspěvek je z rodu "deníkových", abych za čas věděla, jaký byl konec října.

Ve středu byl státní svátek - vždycky, když vidím nadšené Angličany slavící své státní svátky - tak jim závidím, jak si to užívají. U nás je to pro mnohé jen den volna, a nenapomáhají tomu ani média. My jsme se letos připojili k výzvě, která si našla mailem Český den s českými vlajkami naděje!

 Na jeden den jsme vytáhli starou, křehkou, českou vlajku, která pamatuje původní majitele domu a ozdobili s ní balkon.

 Vy, kdo mne sledujete delší dobu, víte, že dýně  a Halloween mám raději než českou dušičkovou tradici. Ale v letošním hrozivém roce, kde počty umírajících na covid každý den stoupají, kde s napětím sledujeme, zda nemocnice ještě zvládnou přijímat pacienty, letos jsem strašení, netopýry a bubáky omezila. Vchod nám hlídá čarodějnice, ve vřesech mám zapíchnutých pár netopýrů a v chodbě dýně, byla dýňová polévka i koláč a tím to skončilo.

u vchodu jsem přidala dýňová světýlka

na zahradě pořád rostou

Neblaze nesu, že jsme "best in covid",  nechápu , co se odehrálo za politické hry na Vyšehradě, nevím, proč je odborník na epidemie nahrazen dětským hematologem, který má problém spočítat i procenta. Začala jsem číst knížku, která mne nepřestává překvapovat 

Sem tam narazím na něco vtipnějšího - ale co za humor - máme zase výjimečný stav,  nově zákaz vycházení a omezit kontakty - už to prostě dlouho trvá

asi se nikdy nedozvíme, co se stalo, jen nechápu, že tak chytrý chlap, šachista, vleze do pasti

Tak se moc opatrujte, zůstávejte v bezpečí, Vaše nenaladěná Eva