Adventní rozjímání

Zdravím Vás po delší době, milí čtenáři a milé čtenářky mého blogu! Nepsala jsem šest týdnů. Ne, nic zvláštního, či špatného, se u nás neděje. Snažím se v sobě najít vánoční klid, hlava stále bilancuje, jak to tak ke konci roku bývá. Abych naplnila účel tohoto blogu, jako kroniky, pokusím se sepsat, co všechno se seběhlo od minulého postu, ale žádné dobrodružství neočekávejte ;-)

Musím si vzít na pomoc diář, abych to vůbec dala do kupy.

Užitečně jsem strávila čas v krásném prostoru vily Lanna v pražské Bubenči 8. listopadu na konferenci Komory účetních.

Téma automatizace a digitalizace mne láká, jednotlivé příspěvky byly zajímavé. Občas někde čtu, že účetní s příchodem robotů ztratí práci, ale o to bych strach neměla. Roboti budou dělat jen to, co jim svěříme.

V pondělí 20. listopadu jsme si v jabloneckém kině Radnice nemohli nechat ujít přímý přenos z divadla ve Zlíně s názvem Ovčáček miláček. Překvapivě nebylo narváno jako u prvního dílu. Praha byla vyprodaná, periferie asi téma příliš netáhne - spíš ji zajímají takové věci jako cena másla ;-(. Pobavili jsme se - nejskvostnější byla parodie na téma pořadu paní Jílkové, ještě teď mi cukají koutky.

V sobotu 25. proběhla další benefice sdružení Kašpar, který se věnuje uplatnění žen na trhu práce. V krásném prostoru starých libereckých lázní se sešlo 499 tašek, což bylo zapsáno jako český rekord. Loni jsem šila kabelky a pak mi bylo líto, když jsem viděla, jak byly naceněné. A tak jsem letos pragmaticky ušila čtyři nákupní tašky a měla radost, když jsem viděla, že je lidé nosí. Tak zase rok ráda ušiju další, to má smysl...

Konec listopadu a ještě trochu kultury - Adéla Banášová jako host na turné Richarda Müllera. Nemám ten sál ráda - liberecký Dům kultury - u nás doma přezdívaný "rakev". Je poplatný době minulé a i jeho účel jako "sjezdový" palác je tam pořád cítit. K tomu ty tvrdé škaredé židle, svázané páskou do řady. Takže to už musí být joooo program, abychom zašli. A byl! Adéla byla břitce vtipná a Richard zpíval jak zamlada, bylo všechno - i Po schodoch, i Štěstí je krásná věc.

Na první adventní víkend jsem v sobotu zvládla setkání Bohemia patchwork klubu. A odpoledne i osmdesátépáté narozeniny tety Boženky. A v neděli adventní Sychrov i Design Days Reichenberg, prodejní akci mladých výtvarníků v libereckých lázních. Všechno se vyvedlo. Jen ten adventní věnec jsem uvít nestihla a zbyl mi až na druhý advent.

Ale pátek před ním jsem si ještě střihla konferenci Národní účetní rady na Vysoké škole ekonomické. Byl zvláštní den, návrat do "mé" školy. Zase jako loni hodinové zpoždění na dálnici kvůli několika pitomcům, kteří se nevešli do pruhů D10.

Setkání s někým, s kým jsem spolupracovala před časem, taková ta sebevědomá mileniálka. Úplně mne dorazila, když se mne ptala, jestli to na mé pozici "DOKLEPU" do důchodu - chtělo se mi křičet, ale spolkla jsem to. Ale nakonec, večer, když jsem vyšla ven, nakrmená informacemi se mi naskytl ten pohled:

Za to ten den stál!

A minulý týden vánoční trhy v Liberci, kde jsem potkala živou tibetskou dogu a tím pádem se mi tam hned líbilo víc.

A vánoční trhy v Jablonci, kde jsme letos byli bez stromu, který se během silného větru vychýlil od osy a museli ho odvézt.

Strom v Jablonci byl letos krásný, ale trhy se museli obejít bez něj

A balení dárků a maminčiny narozeniny a a a a a.... a jsme v reálném čase... tak krásný advent a opatrujte se
Vaše rozjímající Eva