Dobrý den milí bloggeři a milé bloggerky! V tomhle mém virtuálním deníku kupodivu ještě nebyla řeč o botách ;-) Což je divné, protože jestli něco ráda nakupuju, tak kromě látek jsou to boty! Boty totiž mají tu výhodu, že se nezkouší v kabinkách a nesrážejí se přes zimu ve skříni.
Ale dneska je to o loučení, moje nejoblíbenější letní botky dnes ráno odjely v popelnici. Nutno přiznat, že sloužily po 15 let. Takže přestože počáteční investice byla vysoká, tak vydržely nepředstavitelně dlouho, až jim praskla při našem posledním výletování podrážka.
Boty byly od firmy Ara, které bych směle u nás doma mohla otevřít muzeum, nebo jak se moderně teď říká show-room. Vydrží opravdu hodně, dosud je moc nešidí. Moje druhá nejoblíbenější značka posledních let - Rieker - začala teď hojně využívat imitace kůže z textilu dovnitř bot. Nové to vypadá pěkně, ale pravá kůže to prostě není, což chodidlo pozná... A tak jsem si včera koupila jedny nové Ary... zase v laku, jako ty červené... a jestli vydrží tolik, kolik jejich předchůdkyně, půjdou do popelnice v roce 2033!
No, řekněte sami, můžete je nechat v obchodě, když ještě navrch měli 10% slevu?
Tak krásné léto, Vaše Eva s papouškovýma botama
bydlení... zahrada... kuchyně... šití.... pletení.... rodina.... prostě o životě ;-)
úterý 3. července 2018
sobota 30. června 2018
Kalamita
Na léto jsem se moc těšila, ale spolu s létem přišla minulý čtvrtek také razantní změna počasí. Hezký dobrý večer , milí bloggeři a bloggerky!
V první letní podvečer se zvednul pořádný vítr a přišli jsme v něm o strom. Seděli jsme na lavičce za domem a z konce zahrady jsme slyšeli ránu. Javor šel k zemi, navíc přes sousedův plot. V místě dopadu jsme v posledních dnech byli několikrát, kdyby to spadlo o 10 minut dřív, nevím, nevím, jak by to dopadlo.
Co mne však naprosto vyvedlo z míry je, ze nám ten strom přes plot ve výšce 1,5metru "někdo" naříznul. Tedy poškozeni cizího majetku, pokus o ublížení na zdraví.Moje hlava to stále nebere, co si lidi dovolí. Není to náš bezprostřední soused, mezi hranou našeho plotu a nimi je ještě kus městského a silnice. Přišli v lednu, že je z našich stromu listí, pak poslali dceru, že kvůli nám nemají signál televize a mezitím zdárně sami bez našeho vědomi shodili tři kmeny a čtvrtý nařízli. Prostě manžele T. žijí asi stále v socialismu, kde je všechno všech. Když tenkrát při stavbě jejich šumperáku vozili suť na náš pozemek, tak jsme přišli o přístup naší parcely k silnici. Tehdy tam ještě nebyl plot, ale pozemek patřil původním majitelům našeho domu. Pro mne kalamita ne přírodní, ale morální.
Opatrujte se!
Dnes velmi zklamaná Eva, která si bláhově myslela, že se dočká omluvy
V první letní podvečer se zvednul pořádný vítr a přišli jsme v něm o strom. Seděli jsme na lavičce za domem a z konce zahrady jsme slyšeli ránu. Javor šel k zemi, navíc přes sousedův plot. V místě dopadu jsme v posledních dnech byli několikrát, kdyby to spadlo o 10 minut dřív, nevím, nevím, jak by to dopadlo.
Co mne však naprosto vyvedlo z míry je, ze nám ten strom přes plot ve výšce 1,5metru "někdo" naříznul. Tedy poškozeni cizího majetku, pokus o ublížení na zdraví.Moje hlava to stále nebere, co si lidi dovolí. Není to náš bezprostřední soused, mezi hranou našeho plotu a nimi je ještě kus městského a silnice. Přišli v lednu, že je z našich stromu listí, pak poslali dceru, že kvůli nám nemají signál televize a mezitím zdárně sami bez našeho vědomi shodili tři kmeny a čtvrtý nařízli. Prostě manžele T. žijí asi stále v socialismu, kde je všechno všech. Když tenkrát při stavbě jejich šumperáku vozili suť na náš pozemek, tak jsme přišli o přístup naší parcely k silnici. Tehdy tam ještě nebyl plot, ale pozemek patřil původním majitelům našeho domu. Pro mne kalamita ne přírodní, ale morální.
Opatrujte se!
Dnes velmi zklamaná Eva, která si bláhově myslela, že se dočká omluvy
pondělí 18. června 2018
Santiniho Chlumec
Hezké pondělí milé bloggerky a milí bloggeři, už je to víc než měsíc, ale já se s vámi ještě nepodělila o dalšího Santiniho stavbu! Druhou květnovou sobotu jsme si udělali malý výlet.
Zámek v Chlumci nad Cidlinou se jmenuje Karlova Koruna, na počest návštěvy cisaře Karla VI, který jej navštívil krátce po dokončení roku 1723. Je to další mimořádná, vzdušná, barokní stavba s přísně matematickou logikou půdorysu, jak už to tak u Jana Aichla Santiniho bývá.
Zámek od roku 1992 patří zase rodu původních stavitelů Kinských, v parku pokřikují pávi a hraje příjemná barokní hudba (já teda poznala jen Vivaldiho a Bacha, až je mi hanba), na nádvoří je i příjemné místo, kde si lze dát kávu.
Ovšem pravý důvod našeho východočeského putování byl jiný - Klubová výstava Klubu tibetské dogy. Konala se kousíček od Chlumce v areálu penzionu Alwin v Lišicích - penzion byl velmi milým překvapením a moc by se mi líbilo tam pár dnů strávit, více zde: stránky penzionu .
Chlupáčů bylo v areálu plno, s některými chovateli se už trošku známe a hlavně tam byla chovná stanice naší Sáry a tak jsme se dosyta poňuchňali a upevnili v tom, že ještě jednu tibetskou holku určitě vychováme. Ale štěňata jsou většinou až okolo Vánoc, tak zatím se můžeme jen těšit, že to vyjde. Do té doby ještě určitě na nějakou psí výstavu vyjedeme.
![]() |
| Vlastní fotku mám jen tuhle jedinou z mobilu, další jsem si drze vypůjčila z webových stránek zámku a na stránce santini.cz |
![]() |
| půdorys zámku mne fascinuje |
Zámek od roku 1992 patří zase rodu původních stavitelů Kinských, v parku pokřikují pávi a hraje příjemná barokní hudba (já teda poznala jen Vivaldiho a Bacha, až je mi hanba), na nádvoří je i příjemné místo, kde si lze dát kávu.
Ovšem pravý důvod našeho východočeského putování byl jiný - Klubová výstava Klubu tibetské dogy. Konala se kousíček od Chlumce v areálu penzionu Alwin v Lišicích - penzion byl velmi milým překvapením a moc by se mi líbilo tam pár dnů strávit, více zde: stránky penzionu .
![]() |
| Terasa - foto ze stránek penzionu, v mé vzpomínce je tam okolo stolů plno a k tomu pod nohama spousta tibetských dog |
![]() |
| tady se prezentují mladí psi (a jejich páníci)
|
Ty psí výstavy jsou pro mne zvláštním divadlem - trochu to připomíná soutěž "Miss" - poměřují se parametry, které jsou mi záhadou, ale podívání je to pěkné. Tady byl i sympatický americký rozhodčí, který hodně chválil. Ale zažili jsme už i výstavy, kde to tak milé nebylo.
Mějte se krásně, Vaše Eva od chlumeckého zámku, co je za lesy....
pátek 15. června 2018
UMPRUM
Dobrý den milé bloggerky a milí bloggeři! Dneska narychlo vytahuji z kapsy pozvánku do pražského Uměleckoprůmyslového muzea. Je to k nevíře, ale v sobotu 2. června jsem v něm byla poprvé v životě....Nově zrekonstruovaná budova muzea sama o sobě stojí za to.
My jsme šli na výstavu Small worlds, která bude tuto neděli, 17. června končit. Krásné domečky s neskutečnými detaily zapůjčilo londýnské Victoria and Albert Museum.
A není možné nejít na výstavu Josefa Koudelky - nejsilnější pro mne byly fotografie z roku 68 a pak nedávné panoramatické snímky přírody. Jen těch fotech na mne bylo (upřímně) trochu moc. Já vím, že je to retrospektiva k neuvěřitelnému životnímu výročí, ale třeba těch divadelních jsem si moc neužila, představení nepamatuju, většinu herců už vlastně taky ne. Ale i tak - jsem ráda, že jsem to viděla.
A po výstavě ještě posezení u Myšáka, kalorická bomba ;-)
Krásný víkend, Vaše Eva (povýletně naladěná)
My jsme šli na výstavu Small worlds, která bude tuto neděli, 17. června končit. Krásné domečky s neskutečnými detaily zapůjčilo londýnské Victoria and Albert Museum.
![]() |
| V malém rámečku je obchodní smlouva mezi malou holčičkou a jejím tatínkem o nájmu domečku a o tom, jak se jeho nájemníci mají chovat, například nerozdělávat oheň - vtipný i dojemný |
A není možné nejít na výstavu Josefa Koudelky - nejsilnější pro mne byly fotografie z roku 68 a pak nedávné panoramatické snímky přírody. Jen těch fotech na mne bylo (upřímně) trochu moc. Já vím, že je to retrospektiva k neuvěřitelnému životnímu výročí, ale třeba těch divadelních jsem si moc neužila, představení nepamatuju, většinu herců už vlastně taky ne. Ale i tak - jsem ráda, že jsem to viděla.
A po výstavě ještě posezení u Myšáka, kalorická bomba ;-)
Krásný víkend, Vaše Eva (povýletně naladěná)
pátek 25. května 2018
Láska z pasáže
Dobrý den, milí bloggeři a milé bloggerky! Nebudu tady psát o filmu z roku 1985 (páni, fakt 33let?) ale o místech, která mám na Praze extra ráda. Vzpomínám na prázdninové výlety s tátou, který mne bral na všechna tahle místa. Časem jsem je objevovala už sama, jsou to krásné, vzdušné prostory, umožní vám projít mimo turisty ucpaný chodník a ještě se potěšíte architekturou. Tady jich je pár, jak jsem je za poslední měsíc proběhla:
Pasáž České národní banky mezi ulicí Na Příkopech a Senovážným náměstím má zajímavé výlohy se současným designem:
Nejznámější je asi pasáž Lucerna, ten kůň od Davida Černého mne pořád baví, stejně jako celá rozhlehlá pasáž s mnoha vyústěními
a jeden z mnoha východů z paláce Lucerna
Opatrujte se, Vaše Eva s láskou k pasážím
Pasáž České národní banky mezi ulicí Na Příkopech a Senovážným náměstím má zajímavé výlohy se současným designem:
Pasáž Světozor mezi Vodičkovou ulicí s východem do Františkánské zahrady nebo okolo bývalého kina Alfa pasáží v paláci U Stýblů na Václavák, stále v ní je zmrzlinárna, kam jsme chodili po zkouškách na pohár Světozor
Když je krásně, tak se dá v zahradě chvíli posedět a pokochat nezvyklými výhledy, je to k neuvěření, že jste jen pár metrů od rušného Václavského náměstí
a jeden z mnoha východů z paláce Lucerna
a nesmím zapomenout na Palác Koruna a jeho pasáž
Tyhle, dnes už stoleté prostory, mne prostě fascinují. Nové nákupní "mally" jsou všechny stejné... zdalipak je někdo po sto letech ocení?Opatrujte se, Vaše Eva s láskou k pasážím
pondělí 21. května 2018
Brownies s fazolemi
Dobrý den milí bloggeři a milé bloggerky! Užili jste si hezky víkend? Já ano, sobotu jsem měla od rána v anglickém duchu, hned po ráno anglickou snídani, po obědě anglickou svatbu a po večeři anglické pivo! Príma den... a v anglickém duchu je vlastně i můj dnešní recept. I když prvotní impuls není z Anglie ale z libereckých Tatrhů, kde jsem potkala Dvě holky s buchtou, ochutnala a byla ztracená.... Ptala jsem se po receptu, a řekly mi, že mám na internetu vyhledat veganské brownies nebo brownies z fazolí. No zkuste to, vypadne na vás celý dlouhý seznam receptů. Měla jsem jeden vybraný, a když jsem začala na linku rovnat suroviny, zrovna doma nebyl jediný banán, tak jsem zaimprovizovala a namočila pár datlí...
l plechovka červených fazolí (bez příchuti, bez kečupu) - pořádně propláchnout tekoucí vodou v sítu
1 banán (nebo 15 namočených datlí v horké vodě)
3 vejce
3 lžíce kakaa
dvě lžíce javorového sirupu - nebo cukr či jiné sladidlo
dvě lžíce hladké mouky (dala jsem pohankovou a kokosovou)
1 prášek do pečiva
a příště přidám ještě špetku chilli
všechno promixovat tyčovým mixérem, do vysypané formy a péci na 180 stupňů asi 15 minut
pak ještě navršit topping
Měla jsem doma ještě sklenici slaného karamelu od Vánoc, tak jsem opražila nesolené arašídy na pánvi a přidala dvě poctivé lžíce karamelu, tuhle hmotu jsem dala na už skoro upečený koláč a pekla dalších asi 10 minut
Karamel vyrábím podle tohoto receptu .
Tak jestli to zkusíte, dobrou chuť!
A opatrujte se, Vaše Eva, teď ještě trochu závidějící anglánům to svatební nadšení ;-)
l plechovka červených fazolí (bez příchuti, bez kečupu) - pořádně propláchnout tekoucí vodou v sítu
1 banán (nebo 15 namočených datlí v horké vodě)
3 vejce
3 lžíce kakaa
dvě lžíce javorového sirupu - nebo cukr či jiné sladidlo
dvě lžíce hladké mouky (dala jsem pohankovou a kokosovou)
1 prášek do pečiva
a příště přidám ještě špetku chilli
všechno promixovat tyčovým mixérem, do vysypané formy a péci na 180 stupňů asi 15 minut
pak ještě navršit topping
Měla jsem doma ještě sklenici slaného karamelu od Vánoc, tak jsem opražila nesolené arašídy na pánvi a přidala dvě poctivé lžíce karamelu, tuhle hmotu jsem dala na už skoro upečený koláč a pekla dalších asi 10 minut
Karamel vyrábím podle tohoto receptu .
Tak jestli to zkusíte, dobrou chuť!
A opatrujte se, Vaše Eva, teď ještě trochu závidějící anglánům to svatební nadšení ;-)
úterý 15. května 2018
Květnová květena
Dobrý večer, milí bloggeři a milé bloggerky! Nemůžu se nabažit květů, barev a vůní
Jen co dokvete magnolie, začíná bily rododendron. Většinou v tu dobu také hodně prší a tak si ho málokteré jaro užijeme jako letos.
A hned na to další rododendronové barvy, každy den rozkvétající víc a víc.
Dokvétají tulipány, vlčí máky u podezdívky i šeříky. Je to mimořádné jaro, v Jablonci na Den osvobození šeřík nebýval. Ale je také velké sucho.
A hned na to další rododendronové barvy, každy den rozkvétající víc a víc.
I azalky se činí
Dokvétají tulipány, vlčí máky u podezdívky i šeříky. Je to mimořádné jaro, v Jablonci na Den osvobození šeřík nebýval. Ale je také velké sucho.
A letos premiéra! Malá červená magnolie měla poprvé květy.
Tak krásné jaro, zmrzlí letos nejspíš už opravdu nepřijdou.
Opatrujte se, Vaše Eva, trávící na zahradě každou volnou chvilku
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
































