Dobrý den, moji milí sledující!
Děkuji za milá slova. Snažím se. Jde to ztuha. Měli jsme teď necelé dva týdny dovolenou, ale zůstali jsme doma. Tam, kam bychom odjeli rádi, už nebyly letenky a počasí ve středomoří se už taky horší. Navíc tu byla další zařizování včetně notáře. Snažili jsme se být hodně s Reshmi, které se stýská. Není zvyklá být celé dny sama a do práce si ji vzít nemůžeme. V sousedství naší klidné slepé ulice vyrostlo sídliště a tak za plotem chodí spousta nových lidí a Reshmi hlídá a štěká. Necháváme ji raději uvnitř, aby jí někdo neublížil.
Poslední půl rok byl velmi intenzivní, koneckonců maminka s námi bydlela od roku 1998, pouto jsme měly velmi silné a nejde to jen tak odmazat. Ano, dožila se krásných téměř 90 let, ale … každé ráno, když vstanu hledím do pokoje a čekám odpověď na "Dobré ráno".
Zatím není v mém světě nic moc zajímavého, šít nejsem zatím schopná, moc nepeču, moc nevařím, trochu uklízím a přebírám, ale to není nic, co bych chtěla rozepisovat. Dnešní příspěvek není z mých fotek, posbírala jsem je na síti, ale snad Vás zaujme.
Ráda bych Vám ukázala jablonecké novinky - malby na štítové zdi. Dneska moderně nazývané murály. Od jara jich tu pár nových vzniklo. Ten můj nejoblíbenější je v Kamenné ulici, až nahoře vedle radnice. Autorem je ChemiS, občanským jménem Dmitrij Proškin (možná si vzpomenete na pražskou malbu s Myšákem Mickey, krtečkem a dětmi pod ukrajinskou vlajkou).
Co na to říkáte?

.jpg)








Žádné komentáře:
Okomentovat