Říjnová setkávání

 Dobrý den moje milé čtenářky a čtenáři,

doháním příspěvky v čase a zatímco září bylo rozlítané doslova, říjen byl taky rozlítaný, ale bez letadel. Už na konci září jsme měli milou návštěvu. Moje soul-mate z VŠE, vidíme se zřídka, bydlíme napříč celou republikou, ale vždycky jsme hned na stejné vlně. Škoda, že pobyla jen tři dny, ale popovídaly jsme si, ne, že ne.

úplně jsem zapomněla, že máme tenhle stolní gril, na dlouhé povídání u stolu už jsme tak dlouho neměli čas i náladu, ale rozhodně ho brzy zase vytáhnu, fotka je strašná, reportážní ;-)

Všude zmiňovaná umělá inteligence se vtírá do našich životů víc a víc a tak jsem zavítala na setkání Microsoftu v o2 Univerzum. Typická ajťácká společnost, spousta chlapů - tady ten obor ještě není vyvážený. Zajímavé informace. Zajímavé možnosti. A vůbec nej byl začátek, jela jsem vybavená vstupním QR kodem po internetové registraci - a přišlo mi do k Microsoftu adekvátní - ale ouha, u stupu byly hostesky s papírovými seznamy - lol, lol

samí muži a neklid před vstupem, protože je-li konference od 9, přicházíme tady zavčasu a ne, že se odemkne až v devět

Na Florenci jsem narazila v metru na street art (nebo tunelart?)

Tradiční konference pořádaná CAFINem IT 4 FIN se také věnovala převážně využití AI. Mám tahle setkání ráda, jsou inspirativní, občas provokující..

A pak ještě trochu kultury, ale tady si musím vypomoci fotkami z webu, protože mi bylo nějak nepatřičné vytahovat mobil. Jablonecký klub Na Rampě končí, nájemci se nemohou dohodnout s městem na dalším pokračování, končí jedna veliká legenda, místo prvních diskoték a spousty skvělých programů. Na konci listopadu je akce Poslední zhasne a pak už je utrum. Jsem z toho smutná, chjo

12/10 Vladimír Merta, Jan Hrubý, Ondřej Fencl - Klub Na Rampě, fotky Milena Bauerová na webu klubu

31/10 Michal Prokop a Framus Five a hlavně Jan Hrubý

a jedno divadelní představení, sice už listopadové, ale bylo to 2/11 Lijavec v Nymburském divadle.¨

Jakkoli mne humor Cimrmanů vždycky potěší, i návštěva nymburského stánku byla zajímavá, protože my jsme ze severu zvyklí na ta plyšová divadla projektovaná rakušany Felmer und Helmer, jeli jsme temnou krajinou domů zase smutní, protože jsme si uvědomili, že panu Svěrákovi je už také 88, jako mojí mamince.

Tak se opatrujte a nesmutněte, příští příspěvek bude už zase tvořící, Vaše Eva

Říjen

 Hezký halloweenský večer, moji milí čtenáři!

Prohlížím fotogalerii i diář a přemýšlím, kam se ztratil říjen? Po dlouhé době se nedělo NIC. A to je vlastně dobře, návrat k normálu.

Nemám žádnou velkou výzdobu, ale dýničkové lucerničky jsme si dnes večer rozsvítili, a svíčky mám před domem i za ním. Dýni jsme letos nedlabali, pořád mi nějak nedochází, že je opravdu už podzim. Počasí je stále teplé, ráno jsme škrabali asi dvakrát, i listí zůstává stále na stromech. Divné 

Tradiční říjnová akce je IT4FIN pořádaná Českou asociací pro finanční řízení. Příjemný důvod k návštěva Prahy, zajímavé workshopy, letos hodně na téma umělá inteligence. 

 

Státní svátek vyšel na sobotu - to fakt nemám ráda -  chtěla bych za něj v pondělí "bank holiday", jak to tak bývá , jak říkám v slušných zemích.... xioxo.... Na oslavu české státnosti jsem upekla jako dezert ten nejčeštější, který znám - honzovky. Ale inovativně, s novým receptem, od vítězky Masterchefa Kristýna. Byly moc dobré a kupodivu i třetí den.

Po dlouhé době jsme byli na opravdickém koncertu. Vzala jsem si sebou i CD, ale na podpis nedošlo. Ale jinak jsme si užili přes dvě hodiny skvělé hudby a hlavně Jana Hrubého, geniálního houslistu jsme měli celý večer na dosah.
 

A to je vlastně celé - práce s novým programem, zazimování zahrady a zahojená noha tak, že už nepotřebujeme převazované sestry... to byl náš říjen... bude skvělé, pokud i listopad nepřinese žádné přemety

Opatrujte se a mějte se krásně, Vaše Eva

P.S. pokud vás ty buchty nalákaly, tak recept je tady

Drobnosti - radosti

 Dobrý den milé bloggerky a milí bloggeři,

čas letí jako bláznivý (já nechytím ho ani vy)... Sotva jsme se vrátili z výstavy quiltů v Brně zapadla jsem do soukolí roční účetní závěrky a úplně vypustila virtuální svět a i svět zpráv (což mi vlastně neuvěřitelně ulevilo). A teď tady koukám do mobilu na fotky a snažím se všechny ty okamžiky nějak srovnat a zapsat. 

Brněnský pobyt je na extra příspěvek a ještě si musím dát práci se stažením manželových fotek, protože tentokrát (po dlouhé době covidu) s námi zase jela zrcadlovka.

Magnolie letos vykvetla v celé své kráse, špičky květů omrzly jen maličko a tak jsme se z ní radovali venku i zevnitř, protože už okupuje okna obývacího pokoje i výklenek ložnice

Duben je tradičně naším měsícem narozeninových dortů, první jsme pekla na velikonoční neděli a byl v některém z předchozích příspěvků. Patrový ořechový tradičně peču pro Tomáše a protože jeho slečna je mladší přesně o rok a den, tak i pro ni jsem upekla. Charlotu, kterou můžu teď i já s bezlaktozovou šlehačkou.

normálně doma u stolu nedostává, ale na zahradě je to jiná

Moje milá kamarádka slavila kulaté výročí a měla k němu uspořádanou i výstavu v Písecké bráně. Jako dárek jsem jí vybrala secesní brož. Místo balení do krabičky jsem koupila rámeček, sklo dala pryč a podložku potáhla sametem. Brož tak může sloužit i jako obrázek.

Oslavu jsme si užili na setkání v Písecké bráně, kde Jana vystavovala své práce. 

A kromě výstavy jsme také vyrazili na koncert. Je to až neuvěřitelné, že poslední nás  předcovidový hudební zážitek a první pocovidový je spojen jedním interpretem. Michal Prokop a Framus Five, k tomu geniální houslista Jan Hrubý. Měla jsem slzy v očích, když začali hrát Kolej Yesterday a další staré pecky. Koncert se konal v muzeu Škoda v Mladé Boleslavi, tak jsme se potěšili ještě pohledem na krásná stará auta.

když zaostříte do publika, najdete nás v první řadě (to byl bonus navíc, myslela jsem, že kupuju čtvrtou)

Myslím, že poslední dva roky mne naučily užívat si a dělat si radosti. Vážím si toho všeho teď o mnoho víc, že můžeme, že jsme....

Opatrujte se a dělejte si radosti, Vaše Eva

Michal Prokop v Lucerně

 Dobrý den milé bloggerky a milí blogeři! 

Nahlížím celý prosinec do vašich blogů, vidím naklizené domácnosti, napečené cukroví, ozdobené stromečky. Já letos polehoučku, třeba adventní velký věnec do chodby jsem vynechala,  ale něco ještě stihnu, od zítra už budu doma. Stromek v pokoji je už ve stojanu, vybírala jsem aby byl hustý a kompaktní, a on rozpažil tak, že zabírá čtvrtinu pokoje ;-)

Včerejší VELKOU událostí byl vánoční koncert. Sice trochu v koro stylu - koupila jsem lístky na internetu a přenos streamovala na televizi, ale i tak jsem to brala jako velký návrat k tomu, co jsem o Adventu měla ráda.

Naše hárající slečna se rozhodla, že taky bude na koncertě ;-)

Je to právě dva roky, co jsme Michala Prokopa viděli před vánocemi u nás Eurocentru. Tehdy s ním byl ještě i Luboš Andršt, který v noci na pondělí zemřel. Další skvělý muzikant, který odešel. Trošku jsem se obávala, aby se z koncertu nestala tryzna, ale bylo to celé úžasné, decentní, důstojné. Začalo se všemi těmi známými peckami jako je Kolej Yesterday, Až si pro mne přijdou. Fantastický Michal Prokop a ještě úžasnější Jan Hrubý a jeho housle nás těšili skoro 3 hodiny.

Trochu mi bylo líto, že nejsem na místě. Ale záběry do publika, se zutými respirátory, mne vrátily na zem. A navíc jsme si ušetřili cestu, takže jsme se do postele dostali brzo a ne až po půlnoci, jak by to dopadlo, kdybychom jeli z Prahy. 

Tak jsem se o tu radost s Vámi podělila a půjdu něco dělat, čekají na mne papír, nůžky a mašličky - a spousta jmenovek!

Opatrujte se, Vaše Eva finišující k vánočnímu cíli

První adventní mozaika

Dobrý den milé bloggerky a milí blogeři! Advent je tu a pro mne začal docela svižně, koncert - design days - trhy - narozeniny.

Páva jsem si vzala na pracovní stůl, aby mi připomínal, že je advent. Ostatní výtvory nafotím až o dalším víkendu.

Většinou se snažím najít na prosinec nějaké představení či koncert a letos se mi to nějak nedařilo. A pak - pak jsem ve čtvrtek večer při venčení Reshmi uviděla na plakátovací ploše Michala Prokopa. První myšlenka byla: jak to, že mi to uteklo? Ale neuteklo, koncert byl AŽ v pátek, lístky na internetu byly. A když koncert začal a z reproduktorů se ozvala Kolej Yesterday byla jsem vážně naměkko...

Skvěle nazvučený koncert v jabloneckém Eurocentru a kromě Michala Prokopa taky geniální housle a Jan Hrubý

A zatímco se v jiných domácnostech smýčilo a peklo, my se byli ještě podívat v Libereci na Design Days Reichenberg, na zámku na Sychrově na trzích a u tety, která slavila 87 narozeniny. A stihla jsem u maminky umýt okno, vyprat záclonu a závěsy (bez toho by k ní Ježíšek nepřišel) a odmrazit naši obr ledničku.

Mládí, neotřelé nápady, dobrý design - už každoročně začátkem prosince v libereckých lázních

Sychrov - taky už tradičně

Vybalila jsem část dekorací, oběhla zahradu s dětskou vaničkou, kterou jsem po okraj naplnila větvičkami tůje, cypřišků, cesmíny, mahonu i  buxusu. A pak přišel čas vití... a zapichování do truhlíků...

Mám ten prosinec v kalendáři trochu napěchovaný, tento týden jsem v Praze byla v úterý na nejpříjemnější části auditu (na výročním obědě, tentokrát v Imperialu u Pohlraicha) a budu tam ještě v pátek  (na VŠE) a v sobotu (na patchworku) a příští týden ještě dva dny (po doktorech)... tak nevím, kdy uklidím ty vánoční krabice z kuchyně, dozdobím věnec do chodby, dovybalím dekorace, postavím betlémy a napíšu další post. Ale jsem rozhodnutá si advent užít!

Přeji Vám krásný advent, Vaše Eva

Hledá se Dag!

Dobrý dne milé bloggerky a milí blogeři! Tenhle příspěvek měl být  nejprázdninovější, o největším hudebním zážitku, o návštěvě jihlavských nových bister a dalším sběru razítek do  365... Ale všechno je jinak... a taky tu máme jednu záhadu... tak popořadě:
T

Nějaký ten pátek jsme měli koupené lístky na venkovní koncert Jarka Nohavici, už jsme jich pár viděli, nejraději vzpomínám na telčský zámek. Jarek je pro mne bard s obrovskou slovanskou  duší, kouzelník českých slovíček. Poslouchávali jsme ho na koleji, kdy občas směl zazpívat  ve  studentském klubu a jindy zase ne... Jo, četla jsem různá fakta o spolupráci atd., já mu i tu Putinovu i tu druhou medaili odpustila, trošku  ten obraz potemněl, ale písničky, hlavně  ty staré jsou součástí  mých vzpomínek a moc jsem stála  o  to  si  je  s davem zase zabroukat a zrovna v tak zvláštní datum... ovšem maminčin stav nám nedovolil odjet na celý den a noc, zkusili jsme lístky nabídnout, ale vlastně nevím jak to dopadlo... Vlastně vím, koukala jsem večer  na čt-art na Karla Kryla - taky dobrý, taky smutný...

A teď ta záhada - když jsem  losovala komentáře  k pátému  výročí blogu, byl  tam jeden pod bloggerskou  značnou  Dag. podepsaný  db. A já pod fotku  napsala, že  nepůjdu  na poštu a že předám osobně. Myslela jsem si  totiž, že je to moje švagrová Dáša. Ale ta byla překvapená,  že  nic nepsala a  o  nic nesoutěžila. Takže hledám tajemnou Dag, má  u  mne organizér do kabelky, ale musí mi  napsat, kam ho  mám doručit!

Nemyslela jsem si, že největším adrenalinovým zážitkem mé dovolené bude včerejší volání rychlé záchranné služby  a  dnešní dopoledne na gastroenterologii. Ale zdá se, že se, díkybohu, věci vracejí do správných kolejí a že bude zase dobře. Tahle dovolená  byla zpackaná, jsem utahaná, jak když jsem rubala v dolu, musím nějak zregenerovat,  jen ještě nevím  jak... očekávání  byla velká, ale skutek utek a já nemám ani ten špajz přeskládaný

Tak krásný víkend, Vaše Eva skoro na konci dovolené

Nabitý víkend

Dobrý večer milé bloggerky a milí blogeři! Usedám k obrazovce, abych v rychlosti zachytila tři poslední dny - byly nabité emocemi, setkáními...

V pátek večer koncertovalo v Liberci zvláštní spojení - Hradišťan Jiřího Pavlicy, Spiritál Kvintet a Dagmar Pecková. A byla to vpravdě PECKA!!! Přišla jsem z práce unavená, po celém týdnu vyšťavená, před sebou jsem měla úkol sbalit se na víkend a v šuplíky ty lístky. Vlastně se mi nechtělo - oblékat, odjet, teď do toho libereckého kulturního domu, kterému říkáme podle tvaru "rakev", tam ty tvrdé židle.... A jak jsem teď ráda, že jsem koncert mohla prožít. Několikrát mi naskočila husí kůže...

foto z facebooku, já si ze sedmé řady ani netroufla

A v sobotu ráno směr Praha - poprvé po dvanácti letech jsem nebyla na místě už v pátek, když výstava PPM otevírala brány. Pro mne je to čím dál víc o potkávání se, na prohlížení detailů vystavených prací je méně času, o to víc si užiju atmosféru.

V příštím příspěvku se k výstavě určitě vrátím a ukážu vám, co se mi líbilo - a bylo toho dost!

Dva dny na výstavišti utekly jak voda - tak zase za rok - od 3. do 5. dubna 2020!

Krásný týden, opatrujte se , Vaše Eva s hlavou plnou setkání

P.S. Děkuju za reakce na quilt Šedesátá - neumístil se - byl asi šedesátý ;-) (vtip ;-) - ale to nevadí, příště do toho půjdu zase! Témata jsou Voda,řeky,jezera , pro klasický quilt vzor kaleidoskop a pro Art quilt klub je povinným materiálem netkaná textilie Evolon

Hudba v baru i klášteře

Dobrý večer milé bloggerky a milí bloggeři! Zatímco z internetu na mne čím dál tím více vypadávají adventní světýlka, věnce, svícny, já se ještě v myšlenkách toulám ve vzpomínkách... Nevím, zda v neděli stihnu uvít věnce, určitě vím, že nebudu mít umytá okna a ani nic upečeného...Dnes mne čeká firemní večírek, zítra Praha a v neděli popojedeme tady po kraji...

Ale protože můj blog slouží i jako deníček, chci si tady dneska zaznamenat dvě hudební (a společenské) akce ještě  z konce října.

Ve čtvrtek 25. křtil Miro Žbirka v Lucerna Music Baru své nové album. Večer s příjemnou atmosférou v hudebním klubu ještě vylepšili hosté, producent alba Rob Cass (který jen tak báječně mimochodem vystřihl Can ´t buy my love od Beatles) a textař a hudebník Pete Brown. Oba pánové (vlastně všichni 3) mají vztah k Abbey Road. Tohle je moje krevní hudební skupina...

mám ho! Double album! i s podpisy

A za týden na to jsme jeli do Prahy na večer ještě jednou, naši auditoři nás pozvali na setkání klientů. To je nejpříjemnější část auditu ;-) Jednou za dva roky vyberou nějaké zvláštní místo, je čas si popovídat, ochutnat z rautového stolu a taky třeba něco zažít. Letos se večírek konal v Anežském klášteře. Místě magickém i ve dne, ale večer! A v lodi kostela uvedla program moderátorka z televize a tanečnice ze Stardance Daniela Písařovicová a pak přišla hvězda večera paní Dagmar Pecková. Zpívala pro mne zvláštní repertoár - převážně německé kabaretní písně, což se mi do toho ryze českého gotického kostela ale vůbec nehodilo. Navíc, protože je doba moderní, bylo elektricky ozvučeno - tj. mikrofon a bedny. Jsem si jistá, že ten veliký hlas a klenba kostela by postačily k zážitku dostatečně. Co bylo trochu horší, že část lidí si nebyl zřejmě schopná přestat povídat a tak rušili. Ale ani to mi dojem z pěkného večera nezkazilo.

cesta nasvícená svíčkami

Tak hezký začátek adventu a opatrujte se!
Vaše trochu rozlítaná Eva

Hadry - kosti - Karlín

Hezký dobrý den milé bloggerky a milí bloggeři,

dnešní podivný název budu asi muset trochu uvést. Mívali jsme v práci programátora, který kdysi začal pojmenovávat faktury, které nejsou na náš hlavní produkt, “hadry-kosti-kůže”. Prostě, když prodáváte přebytečný materiál, obědy z jídelny nebo třeba rekreaci. A mně tenhle výraz vytanul na mysli právě v pátek, kdy jsme vytáhli ze šuplíku poslední ježíšovské vstupenky a odjeli do Prahy.

Britský zpěvák (ročník 1985 ;-o) Rory Charles Graham si říká Rag’n’Bone Man a když to zadáte do překladače, dozvíte se, že to znamená člověka, který se „zabývá šrotem a recyklovaným odpadem“. O kostech překladač ani muk....

 

Už dlouho jsem nebyla na koncertu zahraniční „hvězdy“ a ještě nikdy na takové, kterou nemám naposlouchanou dlouho dopředu – ano, kdysi jsem viděla Tinu Turner, Phila Collinse, Eltona Johna. Na koncertu Paula McCartneyho jsem nesměla chybět v kotli pod podiem…. Tentokrát mně nepřivedl na koncert věhlas interpreta. Spíš jen pocit, že tahle hudba s podtextem rapu, soulu možná blues se mi bude líbit. A líbilo....

Sepíšu to tedy bez ladu a skladu:

🎵Forum Karlín je pěkný koncertní sál vestavěný do staré fabriky. Není to tak dávno, když se tam konal ještě uprostřed fabrické haly jeden z první flermarketů. Teď už je všechno přestavěné, zevnitř fabriku už nepoznáte, ale zvukově dobré, zázemí dostatečné. Jo, super místo na koncert.

🎵Pozitivní zjištění – nebyli jsme tam jako dozor. Lidí v našem věku a daleko starších bylo dost. Uf. Naše mladičká recepční v práci byla v pátek v šoku, když zjistila, že i v tomhle věku posloucháme hudbu ;-))

🎵Zjištění: během koncertu (i když není pod otevřeným nebem) můžete popíjet pivo a jíst, a někteří si během pořídí řádnou opici. (My ne!)

🎵Opodál stojící parta dvacetiletých sirén, která fanaticky ječela fistulí, kdykoli interpret promluvil byla otravná – asi stárnu.

🎵Náhodné setkání ve vestibulu s člověkem, který mi řekl „ Ahoj, Evi „ a kterého opravdu nemám kam zařadit – asi některý z kluků programátorů, které už možná patnáct let nepotkávám

🎵Obrovský hlas v obrovském těle, žádný krasavec a přesto až mrazí. Sympatické, nenamachrované vystupování.
Zdroj obrázku zde: http://www.rockandpop.cz/ragnbone-man-praha-forum-karlin-2-3-2018/

Ještě vydržíme večerní koncert na stání a poté brouzdání Prahou druhý den.

Snídaně u Myšáka je super start do nového dne! 

tuhle fotku jsem si vypůjčila na instagramu invogueprague. Díky. Já totiž ty vejce Benedikt zblajzla bez focení ;-)




Live: Rag'n'Bone Man

 místo: Forum Karlín, Praha
datum: 2. března 2018
support: Grase Carter, Thales
setlist: Wolves, Ego, Your Way Or The Rope, The Fire, No Mother, Hard Came The Rain, Lay My Body Down, Life In Her Yet, Odetta, Grace, Skin, As You Are, Run With The Beast, Guilty, Human, Die Easy, Don't Set The World On Fire, Bitter End, Hell Yeah 

recenze tady:https://www.lidovky.cz/recenze-rag-n-bone-man-v-praze-ozivil-hit-human-a-predvedl-ze-je-opravdu-jen-clovek-g1t-/kultura.aspx?c=A180303_203744_ln_kultura_abi

https://www.novinky.cz/kultura/465069-recenze-rag-n-bone-man-nabidl-to-co-se-od-neho-cekalo.html

http://musicserver.cz/clanek/57901/rag-n-bone-man-forum-karlin-praha-2-3-2018/

A ještě, pokud chcete, trochu hudby (snad půjde spustit):

 

 


Zdravím vás všechny, přeju krásný týden – Vaše Eva po povedeném víkendu 🎵🎵🎵

Neděle večer - Lucerna

Dobrý včera mili bloggeři a mile bloggerky! Dneska jen krátké ohlédnutí za nedělním večerem: oslavenec, který na 80 rozhodně nevypadá, vyprodaná Lucerna, milí hosté, 4hodiny s krátkou přestávkou. Jsem ráda, že jsme tam byli....

Na YouTube jsem našla nasdilené video, někdo seděl asi pět řad za námi, tak na připomenutí atmosféry:

Imagine uvedl Dušan jako písničku mozku Beatles, normálně české verze nedávám, ale tady to sedlo dohromady. A ještě jedna "pecka"

Chtěla bych jednou být v tomhle věku

 tak moudrá, aktivní, sečtělá. Pro mne renesanční osobnost. Kéž by tak báječných frajerů bylo víc, je to jasný důkaz, že věk nutně nemusí přinášet zapšklost, ješitnost a zášť.  Klobouk dolů!

Tak se opatrujte, Vaše rozezpívaná Eva

Po Vánocích

Dobré silvestrovské odpoledne milí bloggeři a  milé bloggerky! Nestihla jsem Vám všem popřát krásné svátky vánoční,  snad mi to prominete....a tak dneska alespoň pár obrázků od nás.

prostřeno k štědrovečerní večeři

chtěla jsem prostírání  jako ozdoby, ale rodina to pojala jako rybu

letošní cukruoví - tradičně linecké, išilské, vanilkové rohlíčky, pracny, vínové, vosí hnízda, kokosové-strojkové a k tomu čajové s citronovým krémem, kávové s marcipánovými andílky, košíčky se slaným karamelem a kynuté s kandovaným ovocedm

letos modrozlatá kombinace

máme nový betlém - poznáte, které hrady a zámky tam jsou?

kromě prostírání jsem ušila ještě běhoun na stůl, ten byl jako dárek do vánočního kolotoče, kde si už tradičně s ostatními patchworkářkami vyměňujeme dárky

letos máme v zahradě dvě svítící koule



jablonecká radnice byla letos krásně osvětlená, tohle jsme vyfotili cestou domů po gospelovém koncertu
 

Donna Brown and Gospel Pearls ve středu před Štědrým dnem rozparádila Eurocentrum, ano jsme tam ve čtvrté řadě ;-)

Miluju Vánoce, ale konec roku mne vždy vede k bilancování a působí jako velká lupa na mou psychiku. Uplynulý rok byl vlastně ztrátový. Některé ztráty byly náhlé, neočekávané. Některé bohužel už čekané a přesto bolavé - Sára. Některé naopak vymodlené, když z mého života zmizel po dvanácti letech stresor. (Co jsem se naposlouchala, zbavte se stresora a váš tlak bude zase v pořádku), a je fuč! Musela jsem propouštět z oddělení, sice plánovitě, ale drsně. Odešlo mnoho lidí, kteří byli na dálku také součástí mých myšlenek. Ztratila jsem po volbách iluze o budoucím vývoji.  Poztrácela jsem někde také elán k šití, i k psaní. A tak se mnou prosím mějte strpení... Užijte si dnes Silvestra, pokud rádi slavíte a přeji Vám všechno dobré v roce 2018

Vaše dočasně ztracená Eva