Kryštůfek Robin v kině

Dobrý den milí bloggeři a milé bloggerky! Je to s podivem, že to tady na mne ještě neprasklo... (snad mi to HR manažeři nezaznamenají do složky).  Mám ráda pohádky, i ve svém věku. A hodně jsem o nich přemýšlela, když jsme je vyprávěla a četla synovi. Až mne zaskočilo, kolik jich je hororem - macechy týrající dcery, příšery žeroucí lidí, oživlé předměty....

Moje dnes nejoblíbenější dětská knížka je Medvídek Pú. Už jako dítě jsem ji měla v takové čtvercové edici od Albatrosu, ale tehdy jsem ji jen zběžně přecházela, nebyla dost barevná a výpravná. Daleko raději jsem ze stejné edice měla Čapkovy pohádky. Její čas přišel o mnoho později. Náš Tomáš příběh poznal díky Disney studio a pak díky CD načtenému skvělým Markem Ebenem. Tuhle nahrávku jsem si sebou vozila na služební cesty a mnohokrát mi pomohla zvládnout dálkové lety. Hlášky u nás doma zdomácněly. A protože v kinech právě běží jeho příběh pod názvem Kryštůfek Robin, musela jsem ho vidět.

 

 

Film je milý, tak akorát na konec prázdnin. Animace úžasné, Ijáček nejlepší! Od Mirky Spáčilové dostal v recenzi jen 60%. Ale mně se líbil. A myslím, že je víc pro dospělé než pro děti, je titulkovaný a za to bych chtěla distributorovi poděkovat. I po týdnu mám příjemný pocit z nekomplikovaného příběhu, pěkné angličtiny a z připomínky, že i velcí se mohou vracet do dětství. Nějak na to poslední dobou zapomínám...

to je ona, knížka, kterou mám ještě asi na půdě

Tak krásný víkend, Vaše Eva & Winnie the Pooh