Dobrý den milé bloggerky a milí bloggeři,
od mého posledního příspěvku uplynul pomalu měsíc... Na Martina jsme si přiťukli na výročí svatby, dostala jsem nádherné růže (které jsem musela usušit, protože jim bohužel hlavičky spadly rychle dolů), užili si prodloužený víkend s revolučními vzpomínkami. A pak se mi podařilo dvakrát pořádně prostydnout. Tělo se mi odměnilo zánětem dutin, teď, po třech týdnech už konečně nehuhňám a nebolí mne hlava ani zuby... ale jinak mám ten čas trochu jako v mlze.
Adventní věnce jsem tedy letos motala v kuchyni, kam mi můj muž přinesl dětskou vaničku s nastříhanými větvičkami.
Včera jsem byla na vánočním večírku - byl to model provedení 2020. Přes počítač. Na dálku. Přizvala jsem k obrazovce manžela i maminku a myslím, že jsme se všichni skvostně pobavili. Potkali jsme se s Ladislavem Ziburou, poutníkem, který své zážitky umí báječně zprostředkovat. Máme doma jeho knížky, ale naživo to bylo úplně jiné.
Advent je čas rozjímání a očekávání. Přemýšlím, co se to letos vlastně stalo? Přišli jsme o spoustu iluzí a jistot, na druhou stranu dostali jiné příležitosti. Měla jsem možnost strávit daleko víc čas doma, s blízkými, a jsem za to vděčná. Před rokem by nás ani nenapadlo, co se může odehrát...
Krásný advent a opatrujte se
Vaše Eva
Evi, ano, tento rok si skutečně budeme pamatovat.
OdpovědětVymazatGratuluji k výročí, chválím výzdobu a přeji pokud možno hezké adventní dny, Helena
Každý z nás letošní rok v sobě ponese, velmi výrazná změna pro naše životy nás provází a obávám se, že ničemu není konec. Hlavně, abychom neztratili optimismus a víru v lepší dny.
OdpovědětVymazatPřeji ti Evo krásný adventní čas a příště již žádné prochlazení.
Ála
Evi, krásný adventní čas i tobě a celé tvé rodině. Tato doba nám mění úplně vše. Musíme si vybírat jen to optimistické.
OdpovědětVymazat