Na levačku

 Tak trochu na levačku byla ta dovolená... Dobrý den milé bloggerky a milí bloggeři!

Celý červenec jsem se prala s bolestí zad. Příčinou byl jednoznačně stress spojený s pracovními povinnostmi. A jak se tak dalo čekat, když stres odezněl, úkoly splněny, tak se záda blokly úplně. Nezvedla jsem pravou ruku, nevěděla jsem, kam si ji v noci položit... Pomohla akupuntura a baňky a čas. Tak jak jsem se těšila, že začnu hnedle šít, tak jsem byla jak zpomalený film, dělala všechno levou - a když jste pravák, tak levou opravdu stříhat nejde... Měla jsem dva týdny volna, byl to takový digitálně pracovní detox, tělo mne donutilo hodně zpomalit. 

Ale užili jsme se doma, upekli společnými silami pár letních koláčů, maličko pojezdili po okolí, něco přečetli a i na to šití v druhém týdnu došlo. Jenže zase nám kulhá pes, tak hnala k plotu, že si asi podvrkla zadní pravou. 

A návrat do práce byl ve zničujícím stylu, kdy po prvních pár zpracovaných mailech dostanete urgentní zprávu, do pozítří jmenuj, koho propustíš - 10% týmu! Mám hlavu jak pátrací balon.

Přečteno:

Letní čtení o dovolené v Řecku a hledání sebe sama ve Florencii - odpočinek, pohoda. Příběh americké první dámy jsem si chtěla přečíst už dlouho, je to taková americká cesta. Ultrazpracovaní lidé mne nastrašili a je vážně asi třeba dávat pozor, co si dáváme do pusy. A pak ještě jedna autobiografie, ze zvědavosti, kdo je člověk, který dokáže stvořit kampaň - jde z toho tíseň

Kulturním zážitkem byl venkovní večerní koncert na sychrovském zámku - znáte Prague Cello Quartet?

Koukněte sem

Zahrada sychrovského zámku před začátkem koncertu, samozřejmě po setmění a nasvícení to mělo jiné kouzlo

A ještě páteční koncert Onřeje Rumla - Jdeme na Ježka a fascinující videomapping na fasádě našeho krásného muzea. Druhý ročník dvoudenního festivalu Jablonecká Perle se neskutečně vyvedl. Kdybychom nebyli v sobotu umořeni vedrem a nezůstali jsme raději ve stínu zahrady, mohli jsme si užít stánky, jógu na náměstí, či večerní koncert Lenny - tak za rok...

Opatrujte se, Vaše Eva - mezi dovolenými

10

 Milý blogu, 

už deset let jsi mou záložní pamětí. Občas mne překvapíš, když mi ukážeš, jak dlouho už mám tričko, sukni, boty, kabelku. Přijde mi to, jako by to bylo včera, ale jsou to prostě dvě pětiletky, 520 týdnů, 3654 dní,  380 příspěvků. Já vím, já vím, není to moc a poslední dobou se vybičuju maximálně k jednomu za měsíc, ale i tak je to pro mne důležité.

Čtenářům a čtenářkám, kteří mi nechávají vzkazy, děkuji za přízeň a za inspiraci jejich blogy. Děkuji i ostatním, kteří mne čtou a občas se zmíní...

Ještě to nějakou dobu spolu potáhneme, pokud se neobjeví nějaká jiná platforma, která by uměla víc, snadněji, elegantněji zachytit momenty, na které pak vzpomínáme, recepty, ke kterým se chci vrátit.

Milý blogu, krásné narozeniny!

Tradičně je tu give away - jednoho z vás, kteří zanecháte komentář - odměním šňůrovým překvapením ;-).

Vaše Eva

Červenec

 Dobrý den milé bloggerky a milí bloggeři,

už tradičně je můj červenec ve znamení konsolidované účetní závěrky, což představuje mraky tabulek, které zpravidla ze začátku vůbec nevážou na sebe, více či méně veselou komunikaci s účetními po celém světě a vůbec spoustu úřadování. Takže zatímco se okolo mne střídají opálené tváře, přicházející od moře se spoustou zážitků a energie, já jedu v módu přežití, bez možnosti vzít si volno a užít si léto. Letos je to ještě vylepšené o zablokovaná záda, trochu mi ulevila akupunktura ale je mi jasné, že se všechno spraví, až konsolidační stres pomine.

Abych na chvíli přišla na jiné myšlenky, rozhodla jsem se vyzkoušet šití ze šňůr. Bavlněná (může být i polyesterová) šnůra, šicí stroj s entlem a hoooodně nitě. Začala jsem jednoduchým prostíráním, ale v plánu jsou i nějaká 3D díla jako košíky či kabelky. Nápadů na internetu se dá najít hodně, stačí zadat klíčová slova jako "cording" nebo "rope sewing".

Entlovat a točit

Kilometr šňůr

Rozešitá prostírání

Rozpletený šátek,  záda dovolila sedět u telky

A abych nezapomněla, červenec je taky o Tour de France

Včera mi přišel balík se šňůrami, zítra odevzdám konsolidaci a už se těším ke stroji

Pokud můžete, užívejte léto, Vaše Eva se světýlkem volna na konci tunelu

Holčičí víkend ve Fulneku

 po sedmi letech, je to vůbec možné?

Dobrý den milé bloggerky a milí bloggeři. Můj poslední výsadek do Fulneku byl v roce 2017 a letos jsme se s Romanou dohodly, že je asi zase čas projet se vlakem, a podívat se na rozsahem malou ale moc milou patchworkovou výstavu.

Z Jablonce jsem vyjela v pátek 13:20 a zpátky jsem byla v sobotu v 21:40. Leo expres z Prahy do Suchdola nad Odrou a zpět nezklamal, čisto, milý personál, rychlá jízda, málo zastávek. Paradoxně nejhorší cestovní zážitky mám poslední dobou na trase Jablonec - Praha a zpět, o pohodlných autobusech se nám může zdát a v sobotu večer autobus navzdory letnímu dusnému dni topil, pravděpodobně by se jinak zavařil...

Protože jsme se domluvily pozdě, nebyla pro nás už žádná postel ve Fulneku, ale nakonec se penzion Poodří v Suchdole nad Odrou ukázal jako velmi dobrá volba.

Předpověď počasí byla pro severovýchodní část země příšerná - bouřky, kroupy, výstraha... Ale nakonec asi byla horší bouřka u nás v Jablonci. A my měly štěstí, že jsme v Suchdole z nádraží do penzionu přešly suchou nohou a ten mordor začal asi 15 minut poté, co jsme přišly na pokoj.

Příští rok bude výroční - už dvacátá výstava - tak jestli vás to zajímá, zapište si do diářů 20.-21.6. 2025 a můžeme se tam potkat - já bych tam moc chtěla jet.

Letošní soutěžní sekce byla na téma Kaleidoskop. Jeho kouzlo spočívá v tom, že se nařeže ze šesti identických pruhů spousta rovnostranných trojúhelníků, které se poskládají do šestic a vytvoří nečekané efekty. Mám je moc ráda a po shlédnutí soutěžních kousků jsem hned dostala chuť zase nějaké ušít.

I ostatní vystavené kousky byly inspirativní. Jen co dodělám všechny ty účetně závěrkové práce, těším se ke stroji.

Opatrujte se, Vaše Eva, těšící se na svoji strojovnu

Ohlédnutí za Medardem

 Dobrý den, jen aby mi nezapadlo ve vzpomínkách, uložím si sem pár fotografií spojených s Medardem.

Všechna setkání, gratulace, maily, telefonáty mne potěšily. Hrozně ten čas běží, na jednu stranu bych už podle starých podmínek mohla být ve starobní penzi, podle nových se mi stále vzdaluje. Ráda bych si užívala života, dokud to jde a mám trochu obavy, že při tom tlaku a fofru, než se volna dočkám, energie už bude méně. Ale i tak musím být vděčná, že věci, jdou, tak jak jdou.

Opatrujte se, Vaše Medardka

Horem pádem od Velikonoc do máje

 Dobrý den milé bloggerky a milí bloggeři!

Už zase pauzíruju. Je toho všeho nějak moc. Duben je tradičně závěrkový účetní měsíc, letos neuzavírám účetnictví dvěma firmám, ale třem. A jeden by neřekl, jak to dá zabrat. Ale nebudu vás zdržovat účetnictvím, v telefonu mám jinačejší fotky.

Velikonoce jako obvykle doma, jako obvykle s nádivkou, s jehněčím, s mrkvovým dortem a mazancem.

Novinkou byl chleba ve formě zajíčka

Recept byl samozřejmě z internetu, ale raději si ho uložím sem, občas některé stránky už nemůžu najít.

375 g pšeničné hladké mouky

10 g instatní droždí sušené

375 ml světlého piva

1 čajová lžička soli

1 čajová lžička krupicového cukru

Smíchat mouku, droždí a pivo - hnětač asi 2minuty, pak přidat sůl a cukr a míchat dalších 10 minut. Kynutí asi půl hodiny. Doba pečení 220 stupňů asi 45 minut dozlatova

První dubnový týden rozkvetly magnolie - každý rok je to trochu napětí, zda je mráz spálí. Letos jsme si užili týden krásných květů a pak přišel mráz, mínus 7. Pár rán za sebou a místo krásného stromu nám stojí v zahradě chudinka hnědá, přišla i o nové listy a zatím se moc nezdá, že by chtěla vyrazit. 

Už třetí rok za sebou je největší tuzemská patchworková výstava v Brně. A protože se syn uvolil od čtvrtka do neděle k hlídání babičky i čtyřnohé sestry, mohli jsme odjet.

Djó Brno, to jsou lukulské hody

miniPavlova z Liselotte

čokoládová koule naplněná kokosovým krémem a ananasem také v Liselotte

dort Medvídek Pú v Sorry pečeme jinak, návštěvě nelze odolat

, 

Końaková špička v podání Sorry Pečeme jinak

degustační plato z Bistro Oceán

objevem měsíce je vietnamská restaurace Bonjour Vietnam na Oltecu

Už minule jsem toužila jet se na vlastní oči podívat kousíček pod Brno, do Dolních Kounic, na klášter Rosa Coelli. Je to magické místo. Jde o nejstarší ženský klášter na Moravě, jehož stavba započala v roce 1181. Vypálen byl husity v roce 1423. Byl znovu opraven a pak zase vyhořel. Chátrá v podstatě od začátku 19. století. Prošli jsme si ho vlastním tempem s audioprůvodcem.

A když už jsme byli na cestě, nesměli jsme minout klášter v Rajhradě. To je totiž SANTINI.

Další víkend byla zahájena sezona narozeninových dortů. Mami, nic neměň, jako vždycky - dolní korpus ořechový, horní kávový, máslovo-pudinkový krém.

Na čarodějnice fičelo, takže na pálení na zahradě pro jistotu nedošlo. A je tady květen. A první květnový pátek byla zahájen výstava patchworku v Kutné Hoře. Práce jsem už viděla, jeli jsme, protože jsme se chtěli znovu potkat se Santiniho stavbou. Máte-li to blízko, zajeďte se podívat. Quilty na téma baroko jsou vystaveny v katedrále v Sedlici a jako bonus se budete moci podívat na Santiniho klenby svrchu, protože  výstava je v podkroví katedrály.

Vernisáž byla úžasná, varhanní hudba se nám dostávala pod kůži, doteď mám mrazení. 

A jako bonbonek navrch skvělá večeře v restauraci Dačický.

to není moje porce, to je pro tři lidi! ale ty perníkové knedlíky s kančím gulášem, to je signature dish

Tak jsem to na vás vychrlila a zase pádím k číslům, máme poslední týden před auditem.

Opatrujte se, Vaše Eva, s chutí zase šít a cestovat