Taškařice

se pomalu chystá....
Dobré odpoledne milé bloggerky a milí bloggeři!

Konečně jsem zase po chvilkách poseděla u šicího stroje. Blíží se totiž termín odevzdání tašek v rámci akce "Ušij tašku, zaměstnáš člověka", kterou pořádá sdružení Kašpar.  Tak stejně jako loni - 4 nákupky.

A benefice bude koncem listopadu v krásných prostorách libereckých secesních lázních. Přijdete se podívat? Já to mám v plánu.

Opatrujte se, Vaše Eva s nákupní taškou

Královna

tedy The Queen a nový film Bohemian Rhapsody -  vlastně životní příběh Fredie Mercuryho, frontmana britské kapely... V sobotu jsme vyrazili do kina, nalákáni příznivými recenzemi. Dokonce i Mirka Spáčilová filmu dala na iDnes 60% tady

Nejsem pravověrná fanynka právě skupiny Queen, mne kdysi daleko víc oslovili Beatles, ale moc jsem si film užila. A asi jsem nebyla sama, po dlouhé době úplně plný sál a 99% lidí vydrželo sedět i při titulkách. V závěru, kde jsou záběry z koncertu Live Aid a narvané Wembley, naskočila mi husí kůže a šly mi slzy do očí... Asi nostalgie - a taky lítost, že v tom roce 1985 jsme u toho nemohli být...

Rami Malek v roli Fredieho Mercury

naše první opravdu elektronické vstupenky do kina v životě, doteď jsme je vždycky tiskli

Za mne: DOPORUČUJU!!! Vyberte si kino s dobrým zvukem ;-)

Opatrujte se, Vaše Eva, poslouchající The Queen

Sto

let, dlouhá doba.... Stát, ve kterém jsem se narodila, už neexistuje. Přesto dnes vzpomínáme na sto let staré události, kdy byla obnovena česká státnost.
Pelhřimovské muzeum rekordů vyhlásilo pokus o rekord v počtu vyvěšených vlajek. Na půdě jsme měli jednu, která už hodně pamatuje. Tak jsem ji minulou neděli vyprala a dnes jsme ji vyvésili:

A na oslavu jsme si udělali typické české obložené chlebíčky ;-) a nezůstalo jen u nich. K obědu byla pečená kachna se zelím a bramborových knedlíkem. V plánu byly ještě buchty "Honzovky" ale na vyžádání nakonec byly koblihy.

Škoda, ze to u nás neni jako v Anglii (nebo Polsku), to bychom měli zítra jeste volno. Užili jste si oslavy?

Krásný týden, Vaše Eva

Nejen krásná pláž

Dobrý den milé bloggerky a milí bloggeři! Na nás neobvykle rychlé rozhodnutí, nákup na last minute a odlet k moři během 5 dní. Po deseti letech jsme se vrátili na Krétu.

Vybírali jsme mezi jižní Itálií, Kosem, Rhodem a Krétou. A naše přání bylo vlastně jednoduché, co nejblíž k moři...
A tak jsme strávili přenádherný týden v hotelu Bella Beach ve vesničce Arsonissos. Oželeli jsme všechny výlety, půjčení auta i památky - ostatně Knososs a Heraklion jsme si dostatečně prolezli minule. Tentokrát jsme byli za "mastňáky" a opravdu jen užívali všeho, co nabízel hotel a maximálně relaxovali. Čtečka nabitá knížkami, bar u bazénu i u pláže, neskutečný výběr středomořské kuchyně, večerní programy na terase a hlavně slunce-voda-vzduch, který voněl asi mořem....

Hotel tvoří hlavní budova a několik menších třípatrových vilek v zahradě. Měli jsme pokoj se strategickou polohu poblíž hlavní budovy, takže jsme si poslední večerní ouzo mohli dát na vlastní terase. Zahradou se dá dojít až k písečné pláži, nad kterou měl dozor plavčík. Dával opravdu bedlivý pozor, aby lidé neplavali za bojky - dobře věděl proč. Dokonce jeden den proběhl zásah jak z Pobřežní hlídky, kdy paní nebyla schopná se dostat z vody sama.

tady dole jsme bydleli

 

Hotel byl ještě v plném provozu, ale byl tam neskutečný klid. Nevím, zda to bylo klientelou, ve které převažovali Angličani a Italové, Rusů bylo málo. Děti jen malé, ale všechno bylo tak v klidu, jako v lázních. Třeba v bazénu nás nikdy nebylo víc než 6, spíš jsme v něm plavali sami. A i u moře bylo vždycky možné najít lehátka pod slunečníkem, aniž bychom si je obkládali osuškami už před snídaní. A tak jsme v programu bazén-bar-moře-lehátko-bar-atd. vydrželi v pohodě celý týden.

Dětské brouzdaliště poblíž bazénového baru je super výmysl, tatínkové hlídali brouzdající se ratolesti rádi

ouzo na trávení k Řecku prostě patří, doma mi  to nechutná

Hotelový servis byl bezvadný, pokoje čistě uklizené, koupelna v mramoru - jen ten balkánský způsob zacházení s toaletním papírem mi dává zabrat.

Hotelová kuchyň a obslužný personál, všichni byli skvělí. "Náš" číšník Antonio už vždy číhal, a usadil nás pěkně ke stolu. Velmi pozorně nosil nápoje. Byl velmi milý, ta pozornost nás těšila. Úsměv a milé chování bylo vlastní celému hotelovému ansámblu.

Domů jsme  letěli 20. září, právě zavčasu, protože pak se nad Středozemní mořem utvořila ta bouře medikán Zorba s 3-10 metrů vysokými vlnami.

Nashledanou Řecko, zas někdy příště, Στο καλό
A vy se opatrujte, Vaše Eva, (která by v Řecku byla Zoe)

Po čem muži touží

Hezký nedělní večer milé bloggerky a milí bloggeři! Volební víkend u nás začal návštévou kina. Po všech těch názvech filmů, které řeší vztahy mezi mužem a ženou - Po čem ženy touží, Ženy v pokušení,  Muži v naději, je tu jeden nový.

Příběh o šéfredaktorovi pánského časopisu, který si myslí, že ženy to mají v životě jednodušší. Až jednoho dne se sám probudí jako žena. Víc vám neprozradím, nasmáli jsme se až až. Vřele doporučuju, už dávno jsem si český film tak neužíla.

Tak krásný týden, opatrujte se - Vaše vysmátá Eva

Fotky na poslední chvíli

Dobrý večer, milí bloggeři a bloggerky, prodloužený víkend je za námi. Užili jste si ho? My jsme začali ve čtvrtek v liberecké galerii a na poslední chvíli viděli fotografie ze sbírek PPF. Můj největší zážitek - fotografie Františka Drtikola a hlavně ikonické fotky Tona Stana .

Všechny tyhle obrázky si umím představit na stěně.
Víkend byl rodinný, užili jsme se navzájem a taky jsme stihli trochu poklidit zahradu. Švestky jsou už taky doma, takže tento týden je budeme muset zpracovat.
Mějte se krásně, Vaše odpočatá Eva

Rehabilitace? Over!

Krásnou první podzimní neděli, milí bloggeři a milé bloggerky! Dnes se chci zmínit o procedurách, které jsme absolvovala poprvé v životě a ke kterým jsem přišla jak slepý k houslím.
V červnu jsem musela na pravidelnou prohlídku na popud zaměstnavatele. Pan doktor mne shledal ve stavu přiměřenému věku a životnímu stylu a protože jsem po něm vlastně nic nechtěla, jen jsem si po stěžovala na natékající nárt při sezení, napsal mi rehabilitaci. Sada deseti návštěv rehabilitačního  centra koncem srpna a začátkem září mi neobyčejně prospěla. Půl hodiny v perličkové sedací vaně a pak půlhodinu lymfatické masáže v nafukovacích kalhotách byla příjemná.

Co bylo možná ještě  příjemnější byla ta hodina pro sebe na přemýšlení a meditaci. Začínám tomu wellness přicházet na chuť. A jak to máte s časem pro sebe a s procedurami vy?

Mějte se krásně, napíšu brzy. Vaše Eva