PF 2022

 Moji milí, ať je Váš rok 2022 lepší než ten letošní, ať slovo pozitivní přestane mít negativní význam, ať Vám slouží zdraví, máte spoustu dobré nálady a energie na plnění snů. Všechno dobré 😇

Opatrujte se, Vaše Eva 

Štědře večer nastal

 Moji milí, přeju Vám všem krásné Vánoce.

Evám i Adamům všechno nejlepší k svátku, a všem pohodu, klid, štěstí, zdraví a spokojenost.

Opatrujte se, Vaše Eva, prostírající na večeři roku 

Michal Prokop v Lucerně

 Dobrý den milé bloggerky a milí blogeři! 

Nahlížím celý prosinec do vašich blogů, vidím naklizené domácnosti, napečené cukroví, ozdobené stromečky. Já letos polehoučku, třeba adventní velký věnec do chodby jsem vynechala,  ale něco ještě stihnu, od zítra už budu doma. Stromek v pokoji je už ve stojanu, vybírala jsem aby byl hustý a kompaktní, a on rozpažil tak, že zabírá čtvrtinu pokoje ;-)

Včerejší VELKOU událostí byl vánoční koncert. Sice trochu v koro stylu - koupila jsem lístky na internetu a přenos streamovala na televizi, ale i tak jsem to brala jako velký návrat k tomu, co jsem o Adventu měla ráda.

Naše hárající slečna se rozhodla, že taky bude na koncertě ;-)

Je to právě dva roky, co jsme Michala Prokopa viděli před vánocemi u nás Eurocentru. Tehdy s ním byl ještě i Luboš Andršt, který v noci na pondělí zemřel. Další skvělý muzikant, který odešel. Trošku jsem se obávala, aby se z koncertu nestala tryzna, ale bylo to celé úžasné, decentní, důstojné. Začalo se všemi těmi známými peckami jako je Kolej Yesterday, Až si pro mne přijdou. Fantastický Michal Prokop a ještě úžasnější Jan Hrubý a jeho housle nás těšili skoro 3 hodiny.

Trochu mi bylo líto, že nejsem na místě. Ale záběry do publika, se zutými respirátory, mne vrátily na zem. A navíc jsme si ušetřili cestu, takže jsme se do postele dostali brzo a ne až po půlnoci, jak by to dopadlo, kdybychom jeli z Prahy. 

Tak jsem se o tu radost s Vámi podělila a půjdu něco dělat, čekají na mne papír, nůžky a mašličky - a spousta jmenovek!

Opatrujte se, Vaše Eva finišující k vánočnímu cíli

Počty

 Hezký poslední listopadový podvečer milé bloggerky a milí blogeři!

Celý listopad se okolo mne točí spousta čísel,  nejen v práci, kde by se to dalo čekat. Tak si je tu poznamenám, abych za čas věděla, jaký byl listopad 2021.

Čtvrtek 11-11-2021 byl dnem, kdy jsme byli 32 let svoji. Dostala jsem tuhle nádhernou kytku

tohle umí liberecké květinářství a kavárna v jednom - Kafé Kytka

Neodvděčila jsem se ani žádnou pořádnou večeří, ani upečenou dobrotou. Tak nějak jsme smutnili za Mekym. Ale napravím to! Určitě!

Pak začala chodit ta obrovská čísla denních přírůstků, vlastně mi to vyrazilo dech. Na státní svátek 17/11 se ukázala čísla za úterý: 22 508. A rekord stíhá rekord, bohužel. Za další úterý už 25 581 a ve čtvrtek 25/11 dokonce 27 927! Kam až to může jít? Vývoj mne zneklidňuje, jakkoli si říkám, že už jsme si tím prošli a máme 2 moderny v sobě, mamka dokonce už 3. Stává se ze mne asociál, v obchodě mám tendenci na lidi s rouškou pod nosem či pod bradou zaútočit. Tak raději nikam než do práce ani nejdu...Covid natáhl zase chapadla i směrem do naší rodiny. Mám obrovský vztek, který špatně zpracovávám - ono se to muselo stát... Mám bratrance, 65 let - normálně chytrej člověk, v mládí horolezec - Himaláje, Andy - ale zabedněnec se očkovat nenechal. Dobře, řeknu si svobodné rozhodnutí. Ale zpracoval i svoji maminku, moji tetu, které bude zítra 89 let. I svého syna s těhotnou snachou. A teď, blbec, leží v nemocnici. Ano, oboustranný covidový zápal plic. Tak doufám, že se z toho vyhrabe... I tady bych měla napsat čísla pravděpodobnosti, ale nemůžu....

Poháněna vztekem, abych emoci zpracovala, pustila jsem se do oken. Nepočítám-li sklepní a půdní, pak máme v domě 15 oken. To je 96 křídel. To je k vyleštění 192 stran. Myslela jsem si, že už vyhrávám, ale jsem přesně v půlce ;-) Tedy ta druhá bude snazší, část oken je menší, nová a většinově už také bez záclon. Obytné prostory jsou už hotové, zbývají koupelny, chodba, komora. 

Motajíce se kolem oken, neumotala jsem zatím adventní věnce. První svíčku jsme rozsvítili v neděli na jednoduchém slaměném čtverci.

A zítra začíná to pravé odpočítávání - a já mám svůj adventní kalendář! Miluju svého muže!

Tak se opatrujte, Vaše Eva, s kalkulačkou v hlavě

Moc brzo

Dobrý večer milé bloggerky a milí bloggeři! Tak mne nakonec ta listopadová nostalgie dohnala... Všechna slova jsou asi zbytečná

Sbohem šestý Beatle, už teď tu chybíš. Měl jsi v sobě kus britské noblesy a tvoje písničky jsou částí mého života

E.

Hruškový koláč

 Dobrý den, milé bloggerky a milí blogeři!

Dneska se s Vámi chci podělit o recept, který tento podzim peču stále dokola. Moje milá sestřenice nás zásobuje hruškami. Recept jsem našla na stránkách Kichennette, ale pro jistotu ho přepíšu přímo sem, aby se neztratil, až ho za rok budu hledat. Jde o recept z rodu "zamíchej v míse a nalej na plech", ty mám nejraději.

Původní rozpis byl na malý plech, skoro bych řekla plíšek (20x20 cm). U nás doma se vaří a peče ve velkém, takže na řezy pečené v normálním pekáči jsem původní suroviny zdvojnásobila. 

Oloupejte hrušky, rozpulte je a odstraňte jádřince. Pekáč vyložte pečícím papírem a na něj poskládejte půlky hrušek řeznou stranou dolů.

V míse smíchejte:

20 dkg povolené Hery

15 dkg třtinového cukru

10 dkg datlového sirupu (v původním receptu je melasa, ale umím si představit i javorový či čekankový sirup) a nemáte-li sirup, přidejte cukr

28 dkg hladké mouky - míchám pšeničnou a špaldovou

1/4 litru mléka

2 lžičky mletého zázvoru

2 lžičky mletého kardamonu

2 lžičky jedlé sody

2 vejce

Zalijte hrušky a pečte na 180 stupňů asi 25 minut. Zkouším špejlí, zda nelepí.

Po vychladnutí koláč vyklopte, hruškami nahoru. Ať vám taky tak chutná!

Tak hezké listopadové dny a opatrujte se, Vaše Eva

Kvartál

Dobrý den milí bloggerky a blogeři! Dobrý den, ty můj blogu!

Nechala jsem tě tady sítím napospas celý jeden kvartál, bez příspěvku, bez podpory, opuštěný. Omlouvám se…

Jak jsem tak už tušila i druhá dávky Moderny vyvolala bouřlivou reakci, která nastoupila už 5 hodin po vpichu a trvala 2 dny. Covid v padesáti hodinách, jediná dobrá věc je, že víte, že to vyvolalo očkování a že si vaříte v těch teplotách okolo 40 stupňů snad opravdu dost protilátek.

Obracím zpátky listy v diáři, prohlížím fotky od konce července, kde jsou ty tři měsíce:

Začátkem srpna překvapivě vykvetla amarylka

Srpnová dovolená – museli jsme si dobrat loňskou nevybranou dovolenou a začali jsme zostra: Rozkopali jsme koupelnu. Opět se ukázalo, že nemá smysl v téměř stoletém domě nahrazovat materiály jinými, moderními. Před 10 lety jsme zrekonstruovali koupelnu, poprvé v životě jsem měla na podlaze dlažbu – bílou, krásnou, velkoformátovou, s podlahovým topením. Potíž ale byla v tom, že neležela na betonu. Máme klasické dřevěné stropy, na doporučení jsme stará prkna stáhli dřevovláknitými deskami, vyrovnali lepidlem, položili topné sítě a dlažbu. To by asi fungovalo. Ale chtěla jsem umyvadlo s velkým šuplíkem – odpad z něj vedl takovou vroubkovanou hadicí a jednoho dne se zřejmě při manipulaci se zásuvkou tahle hadice propíchla. Ne moc. Bohužel. Protože na to, že máme pod umyvadlem mokro jsme přišli pozdě. Vlhko napadlo ty zpevňovací desky, nejdřív vyskákaly spáry z dlažby a pak už se i podlaha začala pronášet. Uffff.

Takže pocit zmaru. Hledání řešení. 

Rozhodnutí, co všechno se musí vybourat a zničit. V době, kdy v obchodech není kloudně ani beton, jsem se vydala do prodejny podlahových krytin s nápadem, že bychom na tu podlahu tedy vrátili dřevo, a nejlépe pak nějaké exotické… Smáli se mi, až se za břicho popadali. Vlastně ještě jsme byli rádi, že měli aspoň modřínová prkna. Už je máme položená, navoskovaná a jsou krásná. A koupelna už čeká jen na zalištování krajů.

Do rozbouraného patra jsme si v polovině srpna přivezli jihlavskou babičku. Slibovali jsme jí to od chvíle, kdy byla naočkovaná. Aby přišla trochu na jiné myšlenky. To jsme jí myslím  za ten týden dopřáli plnou měrou. Cesta do Jihlavy a zpět, dvakrát za sebou, to byla jediná putovní akce naší dovolené.

Přemýšlím, co mám napsat o září: Postcovidový syndrom mi pořád bere spoustu energie. Absolvovala jsem pár vyšetření, asi chce všechno ještě čas. Zkouším akupunturu a bylinky. Mám-li si trénovat pozitivní myšlení, pak je pozitivem mých aktuálně mínus 17 kilo, počítáno od začátku ledna. Už bych moc chtěla zase tvořit, šít a všechno, ale běžné pracovní povinnosti mi dají zabrat natolik, že elán na nic moc dalšího nevyjde.

Posbírali jsme pár hub na zahradě. Třikrát jsem pekla ten stejný hruškový koláč. Pořídili jsme si novou pomocnici.

zahradní sklizeň ;-)

hruškový obrácený kořeněný koláč

dlouho jsme o sušičce přemýšleli, zatím se sžíváme, ale nic jsem ještě nesrazila ;-)

Nechali jsme propadnout vstupenky na Spirituál Kvintet. Čtyřikrát přeložený koncert, vstupenky jsem kupovala na podzim roku 19. Fotografie z prvního koncertu mne vystrašily, nacpaná Lucerna, žádné respirátory. Oželeli jsme to a poslední koncert přenášel Český rozhlas, tak jsme kousek slyšeli. Ti, na které bychom rádi šli, ti už tady nejsou - Olda, Karel, Dušan... a už ani František Nedvěd. Budu si je pamatovat v plné zbroji...

Říjen - byly volby. Po dlouhé době dopadly podle mých přání. Tenhle blog není o politice a nebude. Ale je mým zápisníkem o pocitech. Jen jsem jak Alenka v říši divů, často si říkám, že to, co politici předvádí je už to opravdické dno a ono to vždycky ještě může o něco spadnout... To, co se děje okolo Hradu je pro mne za hranou všeho.  Ale ten opojný pocit, kdy se počítané hodnoty na obrazovce najednou prohodily v neprospěch agrokoncernu, ten byl moc fajn. Nová vláda to bude mít nesmírně těžké, rozpočet je vydrancovaný...

Užívejte si barevný podzim, dávejte na sebe pozor a já příště napíšu ten recept na hruškový koláč

S podzimem už zase večer svítíme....

Vaše Eva, tak trochu jako králíček Duracell bez baterek ;-(

P.S. Omlouvám se také přispěvatelkám k give-away postu, losování nebylo, a slibuju, že  to pořeším.

Sedm

 let je dneska tomu mému blogu. A zatímco já jsem výročí oslavila druhou dávkou vakcíny, i když s velikým otazníkem (v sobotu mne přepadla rýma a teplota, vyšilovala jsem, že je to delta, ale můj muž důrazně pravil, že nemusím mít taky všechno, mám vlastní protilátky, první dávku skoro měsíc v sobě), tak tento blog je tu dnes osamocen, protože já odpočívám po očkování.

Sedm let, to je víc než dvaapůltisíce dní. Za poslední rok jsem nebyla pilná přispěvatelka, blog se stal spíš blokem na recepty, které jsem nechtěla nechat zapadnout. Ale věřím, že se vracíme do lepších časů a zase budou filmy, výstavy, divadla, kavárny, výlety, šití, srazy... Už aby to bylo!

A abych dodržela tradici - vyhlašuji narozeninovou give-away, tentokráte s překvapením. Moje ruka nedovolila zatím, žádné velké tvoření. Ale nebojte, doženu všechno a taky tady o tom napíšu.

Do slosování zařadím všechny příspěvky pod tímto blogem. A losovat budu 8/8, první dovolenkovou neděli.

Tak hezkou středu Vám všem, dejte si něco na zdraví (já už mám ten Spikevax) a opatrujte se

Vaše Eva, s druhou tečkou v paži

Modern-a,í,ě

Dobrý den milé bloggerky a milí bloggeři!

Dnes po dlouhé době bez receptů. Zamyšleně. O stavu duše. O stavu těla.

Prvního července jsem dostala první dávku vakcíny proti covidu, Modernu. Měla jsem sice změřené protilátky po prodělané nemoci, ale protože nikdo neví, jak vysoká dávka protilátek člověka opravdu chrání, dala jsem na praktického lékaře a nechala se očkovat. Po 24 hodinách od vpichu přišly, zase, horečky jako při covidu, tentokrát jen na 2,5 dne. A chci věřit, že od teď se už všechny obtíže long covidu budou zmenšovat. Do konce července dostanu ještě i tu druhou, tak uvidíme. Třeba se dostaví i ty tvořivé nápady ;-)

Moje tečka, ze které se stala boule

Urputným homeofficem jsem si způsobila přetížení pravého předloktí - říkám tomu "myšitída". Pohyb prstů a dlaně pravé ruky je pro mne bolavým utrpením. Chodím na elektroléčbu a magnety, které tu bolest ještě rozparádí. Gel velmi reklamně propagované značky nepřináší jakoukoli úlevu. Prášky na bolest mám napsané, ale zase je tomu tělu nechci dávat. Zabírá tejpování a akupunkturní jehličky. A klid, který bohužel ještě dva týdny na klávesnici nebude.

Zvolnění po očkování mi dopřálo čas na čtení. O Šikmém kostelu už jste nejspíš slyšely, stejně jako o Listopádu. Není to veselé čtení, ale nemohla jsem knížky odložit, doporučuju. Mám hrozně velkou chuť odjet do onoho ztraceného kraje na Karvinsko. A teď bych si dala nějakou oddechovku - nemáte nějaký tip?

Jako každý rok touto dobou jsem už unavená ročními závěrkovými účetními pracemi, protahujícími se procesy okolo konsolidace. Energii mi berou také urputní antivaxeři, kteří spoléhají zřejmě na to, že většina populace bude očkovaná a oni se jen svezou, vadí mi bezohlednost těch, kteří covid prohlašují za chřipečku, bagatelizují úmrtí starých lidí s tím, že by stejně umřeli. Copak oni nemají rádi své babičky, maminky? Copak se nebojí, že se nakazí od svých vnoučat, která zatím očkovaná být nemohou, a tím to roznesou dál? Moc mne překvapilo, kolik takových lidí je v mém okolí - kašlou na nařízení a jako hrdinství mají porušení pravidel, je to velká deziluze.

Ode dneška za týden budu asi odpočívat s reakcí po druhém očkování, ale těším se. Mám sice ještě imunitu 180 dní po prodělané nemoci, tím pádem se nemusím testovat. Nicméně, stejně mne neláká zatím žádná akce, kde by bylo mnoho lidí. Jen se těším, že už bude dovolená a tak si vybereme nějakou výstavu, uděláme pár výletů, přivezeme jihlavskou babičku, kterou jsme neviděli rok a půl...

Opatrujte se, Vaše Eva

Bublanina

Dobrý den milé bloggerky a milí blogeři!

Dostali jsme třešně. Obyčejně peču bublaninu jako piškot (podle dortového receptu - na 1 vejce 4 dkg cukru, 4 dkg polohrubé mouky a lžíci horké vody - bílky vyšlehat se špetkou soli, žloutky s cukrem a vodou na bělavou pěnu a pak všechno smíchat dohromady).

Letos mám ale nový recept a musím si ho tady uložit, jinou bublaninu už prý doma nechtějí

Recept je na formu o velikosti asi 20 x 30 cm

2 hrnky třešní

2 hrnky polohrubé mouky

1 hrnek cukru

1 prášek do pečiva

1 hrnek mléka

1/2 hrnku oleje

Všechny suroviny smíchat v míse a nalít do vymazané a vysypané formy. Třešně trochu posypu mouku v misce, aby se obalily a nepropadaly těstem tak rychle dolů a nasypu nahoru na těsto. Při 180 stupních peču asi 30 minut.

Tak ať vám chutná, Vaše Eva

Bleskový koláč

 Dobré odpoledne milé bloggerky a milí bloggeři!

Třeba vám přijde před víkendem vhod jeden recept. Už jsem ho pekla čtyřikrát, vyfotit jsem ho stihla jednou vcelku, na řezu vůbec - leda tak prázdnou formu ;-) Byl s rebarborou i s jahodami. Myslím, že kromě melounu na něj lze použít jakékoli ovoce, samozřejmě že lehce nakyslé bobule budou to pravé...

1 hrnek polohrubé mouky (používám trošku menší snídaňový hrnek)

1 hrnek cukru krupice (tady ale lehce šidím na množství)

1 vejce

1 kelímek zakysané smetany (cca 200 g)

1 prášek do pečiva

všechno zamíchat, vlít do vymazané formy, posypat ovocem a případně drobenkou (podle oka máslo, cukr, mouka - občas přidám ořechy, skořici nebo formu vysypu kokosem)

30 minut v horkovzdušné troubě na 180 stupňů

Tak snad vám bude taky chutnat

Opatrujte se, Vaše Eva

Medardovsky

 Dobrý den milé bloggerky a milí bloggeři!

Rok se s rokem sešel a zase bylo Medarda. A nepršelo. Telefony zvonily, emailové schránky se plnily - děkuju Vám všem za přání, zejména ta, která zmiňovala zdraví! Toho je potřeba všem!

Tento rok jsem narozeninový den zase strávila doma - trošku nedobrovolně, protože antibiotika, která mi naordinovali na ORL na naběhlou žlázu na krku v pátek, mi nedovolují opouštět bezpečí domova. Tak jsme se užily s maminkou (mrazí mne z myšlenek, kolik narozenin můžeme ještě spolu strávit). 

Dort jsem vytvořila podle nápadu z pinterestu, jen tam měli šikovnější ruce. Myšlenka byla - čmeláci a sedmikrásky.

Těsto do velké dortové formy - 5 vajec, 20 dkg polohrubé mouky, 20 dkg cukru a pět lžic horké vody - prostě piškot.

Krém: 2 šlehačky a ztužovač dotuha ušlehat a pak vmíchat zakysané smetany (dala jsem dvě od Kunína, ale nakonec bylo krému moc a musel ho manžel obětavě zkonzumovat s jahodami)

Poleva: šťáva z broskvového kompotu, dolitá vodou na 400 ml a jeden vanilkový puding.

Tím pomalu ukončuju sezonu narozeninových dortů, ještě spáchám něco na víkend, až přijede syn.

K mým narozeninám patří odmala pivoňky. A tak jsem dostala obrovskou kytici od manžela a i na záhoně jakoby zázrakem pár vykvetlo právě včas. Jinak zahrada má tak měsíční zpoždění oproti předchozím letům.

azalky kvetou jako o život

Reshmi stále střeží plot, ta vyběhaná dráha bývala trávníkem a vlčí máky ji naštěstí nezajímají

ranní světlo mi vlezlo do objektivu

Ještě pár dní a koule rododendronů budou pro čmeláky připravené

a ještě připomenutí posledního květnového dne - jeli jsme do Turnova pro kytky do truhlíků a zastavili se na výbornou zmzlinu na Malé Skále, výlet po dlouhé době lockdownu - jak málo někdy stačí....

Tak krásné dny, Vaše Medardka

Čekanka a chřest

 Dobrý den, milé bloggerky i bloggeři!

V naší kuchyni se nastálo zabydlela čekanka

Naše nejoblíbenější úprava je teplá, zapečená se sýrem.

Jednu cibuli nakrájím na kolečka a opeču na pánvi skoro dozlatova. Na cibuli položím rozpůlené puky a dál prohřívám, po chvíli zakryju plátky sýra a přikryju, aby se sýr roztopil. To je celé a jako večeře nám to chutná.

Pokud byste chtěli zkusit čekanku za studena, děláme salát.

Nakrájíme čekanku, přidáme sýr typu niva, hrušku a ořechy. Zálivka z vinného octa, olivového oleje a hořčice a medu. 

Začíná sezona chřestu a na webu jsem objevila jednoduchý recept na holandskou omáčku, která se prý nikdy nesrazí - vyzkoušeno! Recept tady.

Jak máte rádi chřest nebo čekanku u vás?

Opatrujte se, Vaše mlsná Eva

Sezóna narozeninových dortů verze 2021

 Dobrý den milé bloggerky a milí bloggeři!

Mnoho jistot se nám za uplynulých 14 měsíců poztrácelo, ale to, že duben je měsícem narozeninových dortů, to jistotou je.

Každý rok je těžší něco vymyslet. Tomáš - to je stálice - chce ořechový dort, promáznutý Nutellou a proložený banánem, když bude patrový, tím líp ;) Jeho slečna, Dominika, slaví o pár dnů dříve, s ním tuhle kombinaci chutí nesdílí. Letos se zmínila, že by jí přišlo k chuti brownies - a tak jsem to zkusila.

Pečení byla trochu bojovka, protože jsem si nějakým trikem vyhákla dvířka u trouby a nevšimla si toho do chvíle, než jsem dávala cupcaky do trouby. Dvířka nešla zavřít, těsto ve formičkách - prostě malér. A protože tyhle příhody nepřicházejí osamoceně, tak v tu chvíli jsem zjistila, že mi podtéká kohout u pračky a že nateklo do všeho, co na pračce bylo položené.

Balíčky s respirátory jsem vysušila, pant u trouby se mi jako zázrakem zase podařilo zacvaknout a tak to nakonec dobře dopadlo. Oslavencům chutnalo.

Recept na brownies:

na 12 kousků:

120 g dobré hořké čokolády
113 g másla
200 g cukru krupice
1 lžička vanilkového extraktu
3 vejce
50 g hladké mouky
50 g polohrubé mouky
špetka soli, půl lžičky prášku do pečiva

pečeme 20-25 minut na 180 stupňů

Už není ani drobeček, ale na obzoru je manželův svátek a pak ještě moje narozeniny, tak budu muset něco vymyslet.

Opatrujte se, Vaše Eva

Rafaelo

 Dobrý den, milé bloggerky a milí bloggeři!

Je tu duben a s ním začíná sezóna narozeninových dortů! Vyzkoušela jsem nový krém do starého piškotu a protože chutnalo, zapíšu recept i sem:

Oslavencovo přání bylo káva a kokos 

Piškot - do formy 24 cm průměr

6 vajec

24 dkg polohrubé mouky

24 dkg cukru, krupice

6 lžic horké vody (dala jsem horkou kávu)

Žloutky vymíchat s cukrem do pěny, postupně zašlehat horkou tekutinu, pak zvolna zamíchat sníh z bílků a mouku. Péci ve vymazané a vysypané formě asi 25 minut 180 stupňů.

Krém:

Ve vodní lázni rozpustit tabulku bílé čokolády. Jakmile povolí, vyndat misku z vodní lázně a vmíchat 200 g marscapone, pak tuhou část z plechovky kokosového mléka. Vyšlehat šlehačku se ztužovačem a smíchat s marcaponovou hmotou, přidala jsem trochu kokosu.

Modré zdobení je od Dr. Oetkera 

Zbytek kokosového mléka, vlastně kokosovou vodu, jsme druhý den přidali k banánu a mandarince a vyrobili ranní smoothie.

Krém by se dal použít i na skleničkové dezerty, myslím, že ho budeme mít častěji.

Opatrujte se

Vaše Eva, s pusou od kokosu

Velikonoční lockdown vol. 2

Dobrý den, milé bloggerky a milí bloggeři! 

Vracím se svými deníkovými zápisy o téměř dva týdny zpět, abych zachytila letošní velikonoční svátky u nás doma. Jak jsem jen byla loni bláhová, když ve velikonočním příspěvku píšu o světýlku na konci tunelu. V pořadí druhé Velikonoce jsme museli strávit rozděleni, letošní uzávěra byla vylepšená o zákaz pohybu mezi okresy. 

My se velmi pozvolna zotavujeme a tak jsme nic moc nepřeháněli, vytáhla jsem jen poskrovnu ozdoby a kraslice, snažili jsem se zachovat aspoň nějaké rituály. Bez koledníků, ale vajíčka jsem nabarvila a to jedno jsme rozkrojili na 6 dílků a pojedli dohromady, abychom se za rok shledali okolo stolu. Dva dílky čekají v mrazáku, až přijede synek.

Na Zelený čtvrtek špenátová polévka a jidáš, letos kupovaný

zátiší s kraslicemi a dezinfekcí, letošní realita

Na Bílou sobotu nádivka - i kopřivy byly

Místo dortu, který jsem většinou dělala mrkvový, byly letos muffiny z těsta na mechový dort

Už to vypadalo, že díky uzamčeným okresům neseženeme jehněčí, ale zachránil nás rohlik.cz

Můj muž peče úžasné mazance

Tohle si sem ještě musím schovat, až jednou budeme třeba vzpomínat, jaké to bylo. Na Staroměstském náměstí v Praze se 25. 3. , v den ročního výročí prvního úmrtí na covid, objevilo 25 tisíc křídových křížů. Jako memento...

Fotografie Jana Šibíka mne rozbrečely. Letošní velikonoce nepřinášely radost, spíš rozjímání a přemýšlení.

Stále musím myslet na kolegyni a spolužačku ze střední Romanu, které v pátek zemřel tatínek, v pondělí maminka a ona šla ve středu 25. března za nimi. V pouhých 56 letech. Měla si tu užívat vnoučat a těšit se ze světa!

A špatným zprávám pořád není konec, tuto sobotu zemřela kolegovi žena, těšili se na vnouče, které přijde za měsíc.

Všechny ty příběhy se mne moc dotýkají, neumím takové zprávy přijímat a nechat jít. 

Opatrujte se a dávejte na sebe pozor, Vaše Eva se staženým hrdlem