PF 2020

Milé bloggerky a milí blogeři!  Přeji Vám šťastný, veselý a zdravý rok 2020.

Znáte  mne, Silvestra nemám ráda, to všeobecné povinné veselí mi nevyhovuje. A bilancování také ne, rok 2019 nám přinesl Reshmi, ale také hodně starostí o maminku, nechci se utápět v myšlenkách, tak snad jen malé předsevzetí - pokusím se na všem hledat v těch následujícíh 366 dnech to lepší...
Děkuji Vám za milé vzkazy pod příspěvky během celého roku, těším se, že se budeme setkávat na platformě bloggeru i dál.
Opatrujte se, užijte si Silvestra podle svého naturelu a na Nový rok vykročte pravou

Vaše Eva

Pražské výstavy

Dobrý večer, milé bloggerky a milí  blogeři! Hned po vánočních svátcích jsme se vydali do matky měst, abychom si ještě trochu  užili sváteční výzdoby a taky jsme měli vyhlédnuté dvě výstavy.
Nejdříve jsme zamířilido Doxu na Petra Síse. Moc milá expozice s ikonickou tapiserií, s mnoha nápady, s prostorem k meditaci s hvězdnou oblohou. Doporučuju všemi deseti.... a vůbec jsem nevěděla, že Petr Sís je autorem filmového plakátu k mému milovanému Formanovu Amadeovi

A pak vzhůru na Hrad na výstavu k sedmdesátinám Michaele Rittsteina. Výstava měla docela velké promo, četla jsem o ní, viděla jsem autora u Karla Šípa v televizi. Zvědavost veliká. Ale zalitovala jsem ještě před vstupem - hradní šacovací kontroly jsou posunuté už tak, že i při návštěvě jízdárny se musíte podrobit prohlídce - policista nepozdraví, chová se nadřazeně, naprosto zbytečná procedura, v kabelce pronesete zřejmě cokoli... a to ještě nestačilo, ještě jsme se utkali s paní v šatně, která zcela zmateně odnesla bundu a po chvíli ji místo čísla zase přinesla zpět, na batoh odmítla číslo vyndat a ještě z nás udělala monstra, která už ráno našla  v horoskopu, který jí avizoval problémy. Prostě na Hrad už dlouho ne!

 

Celkový dojem z výstavy byl bohužel ovlivněn peripetiemi u vstupu. Výstava končí 5. ledna.

Opatrujte se, Vaše Eva plná  pražských dojmů

Na Štěpána

Dobrý, ještě stále vánočně sváteční, den, milé bloggerky a milí blogeři!

Také Vám ty dny tak utíkají? Poslední adventní týden mi  doslova procválal - navštívili jsme trhy v Liberci i  v Jablonci, ochutnali dobroty,  potkali pár známých, potěšili se atmosférou

V Liberci si na náměstí letos postavili blikající obrovské ruské kolo, mají krásnou radnici, jemně nasvícenou a tahle atrakce se tam nehodila - foto z internetu



vlevo od vchodu do radnice byl tradičně betlém -  letos netradiční, skleněný, krásný, ale nevyfotitelný - foto i internetu

a do třetice fotka z internetu - autorem je L. Vacek - jemně nasvětlená jablonecká  radnice a vánoční trhy

Reshmi si také trhy užila a ještě  víc návštěvu nového Koláčkova bistra u jablonecké radnice

Ještě jsem taky na chvíli sedla k šicímu  stroji, jednak jsem potřebovala několik malých dárků a druhak jsem toužila po  nových polštářcích na gauč

taštičky pro kolegyně z práce, celkem jsem jich  ušila 15, ale nezbylo tu nic, budu muset  ušít ještě další dávku

štoly na vánoční stoly mých sestřenic

V pátek 20. jsme otočku odjeli do Jihlavy, kde máme dvě Dagmarky, které měly právě svátek.. Tomík přijel z Prahy a tak jsme byli po čase zase komplet. Dali jsme si  oběd v restauraci Bílý mák

hovězí pupek s cibulový koláčem

cestou do Jihlavy jsme na doporučení Lukáše Hejlíka výborně posnídali v Nymburce- Charlie s coffie and Garden

Pak ještě trochu vánočních dekorací. Nedělní podvečer v rodině mé sestřenice na ochutnávce domácích  vinných klobás - bylo nás 19 a klobás se snědlo 11 kilo (!) a vína vypilo sklenic nepočítaně. Jedno půldne balení dárků (s trochou bolehlavu z předchozího dne) a potvrzení toho, že dárky se rozbalují  zhruba  pětkrát  rychleji, než se balí.
Na Štědrý den dopoledne jsme se ještě vydali do libereckého Jedno kafe, a bylo to velmi milé setkání trapných vánočních svetrů, vyvezli jsme Reshmi i plyšového soba - když už nemáme ten trapný svetr a posnídali jsme i vaječňák. To by mohla být hezká nová tradice.

 Prostřít, posvítit na hřbitově a usednout k štědrovečerní večeři.

Letos měl být zlatý, ale nakonec jsem přidala červenou a také od loňska nové anglické ozdoby - takže trochu brexit ;-)  av rohu gauče ty nové polštářky se zlacenou šňůrou

První svátek vánoční už tradičně patří setkání se sestřenicemi, letos se nás sešlo 10 v našem šestnáctimetrovém obýváku (a pes k tomu). Musela jsem vyzkoušet novou  silikonovou formu, na  kterou  jsem během předvánočních nákupů narazila.

Recept sem pro jistotu přepíšu, kdyby náhodou zdroj zmizel

Bábovka s černým pivem:
185 ml tmavého piva (protože jsou Vánoce, byl doma Guiness)
1 lžička granulované instantní kávy
20 dkg másla nebo  máslové Hery
150 g čokolády, čím tmavší, tím lepší - u nás  tentokrát padl velikonoční zajíc a čokoška na vaření
1/3 hrnku  rozinek
60 ml vody

tohle dohromady rozpustit v rendlíku, ale nevařit
V míse smíchat:
250 g hladké mouky -dala jsem půl špaldy
200 g třtinového cukru -  v originálním receptu je cukru daleko víc, ale znáte mne
3/4 lžičky jedlé sody
1/2 lžičky soli
jedna zakysaná smetana
2 vejce
lžička vanilkového extraktu
do mísy přilít obsah rendlíku a všechno promíchat dohromady, já používám ruční šlehač s metlami
Péci ve vyhřáté troubě na 160 stupňů docela dlouho - asi tak třičtvrtě hodiny.


A pak jsme už založili do trouby svatoštěpánskou krůtu, kterou tradičně pečeme s nádivkou z  vinné klobásy a kaštanů

Takže my máme až do Silvestra navařeno, já teď půjdu namazat pár chlebíčků a užijeme si další návštěvu... Vám všem přeju krásné Vánoce, užijte si ještě ten kousínek, co zbývá ve společnosti těch,  co  máte rádi...
Já si nadělila digitální detox, protože moje  oči  si potřebují odpočinout, ale myslím, že to dlouho  nevydržím
Tak brzy na viděnou, Vaše Eva od stromečku

Uprostřed adventu

Dobrý večer milé bloggerky a milí blogeři!

Jakpak se máte uprostřed adventu? Co se u Vás děje? Už máte nazdobeno a napečeno (tichý smích;-)?

Já místo adventního klidu zase nějak pádím a tichá adventní zastavení se dají počítat na prstech jedné ruky, ale vcelku si ten advent užívám. V chodbě na schodišti nám visí veliký věnec, je ale těžké ho nějak vyfotit, protože všude kouká něco nevánočního....

Druhý a třetí adventní týden byl ve znamení pražských záležitostí, zčásti pracovně, zčásti soukromě a zdravotně, prostě strávila jsem v tom krásném městě 6 dní během dvou týdnů. Z toho je patrné, že ostatní adventní radovánky, jako je úklid, cukroví, výroba dárků atd. řeším, jak se dá... Ale Prahu jsem si užila moc...

Při snídani u Myšáka jsem obdivovala stromek

Václavák září skoro jako Champ Elysee, na úterní demonstraci jsem tedy nešla, protože jsem to slíbila doma ;-)

V sobotu dopoledne jsem skoukla "novou" Lennonovu zeď. Ztratila to kouzlo, ale v poslední době bývala tak počmáraná od turistů, že to kouzlo už tam nebylo ani před tím. Spíš mne překvapilo, že vzhledem k datumu - byla jsem tam 7/12 - nebyly u zdi ani svíčky. 8. 12. už to bylo 39 let, co padly v NY ty tragické výstřely.

Hned za zdí je kouzelný prostor s galerií Artiseme. tak jsem trošku pomohla Ježíškovi a koupila mu něco pro mne;-), po čem už jsem dlouho toužila, ale na rozbalení si budu muset ještě počkat...

A tady je pár střípků z posledních dvou týdnů. Zleva doprava a dolů:

- Reshmi bylo včera 11 měsíců - je to mazel a miláček. A těší se z každé sněhové vločky.

- Chlebíčky z Letné, těm nikdy neodolám, když jsem poblíž

- Pozdní snídaně ze Spáleného bistra na rohu Lazarské a Spálené, milé místo, dobrá káva a vždycky zajímavé pomazánky, tahle je mrkvová (bez česneku, asi z pečené mrkve)

- Letos máme věnec i na brance, dost jsem váhala, zda na brance vydrží. A napadlo mne udělat ho z cesmíny, ta by každého vandala vytrestala

- Snídaně u Myšáka 10/12

- takovéhle obrovské porce vám přinesou v Lokále v Dlouhé ulici - vzpomínka na společný půlden se sestřenicí - plíčka a v pozadí plněné knedlíky

- na tuhle výlohu Modrobílé linii v pasáži Lucerna se chodím dívat každý rok - kdybych si každý rok jednoho anděla dopřála, mohla jsem už mít pěkný sbor - ale letos jsem jednoho k nám domů odvezla, takže základ už by byl...

- nazdobené pasáže okolo Václaváku miluju - tohle je Černá Růže

- a stromečky jsou opravdu všude, i v chodbách Endokrinologického ústavu v klášteře Voršilek 

Nemám fotky ani z tradičního setkání patchworkářek Bohemia Patchwork Klubu, z konference Národní účetní rady na VŠE mám jen takovou momentku s báječně vtipným panem děkanem fakulty účetnictví. Hlášku "účetnictví není soupis majetku pro pozůstalé" si asi pověsím do kanceláře

V sobotu jsme mezi dozdobením dortu a mazáním chlebíčku na hodinu sjeli do Svijan. Na zámku jsem tam nikdy nebyla, ale trhy byly moc milé, tak akorát adventní, jak si představuju, že to má být. Jen na kapry mi ještě připadalo brzy... a taky škoda, že lilo jako z konve

 

A sobotní odpoledne doma - oslava maminčiných narozenin - bylo nás 11 a myslím, že jsme si to užili...

mramorovaný dort s pařížskou šlehačkou

Tak hezký poslední adventní týden, užijte si ho - Vaše Eva, stále ještě s dlouhým seznamem akcí a úkolů, ale ráda

První adventní mozaika

Dobrý den milé bloggerky a milí blogeři! Advent je tu a pro mne začal docela svižně, koncert - design days - trhy - narozeniny.

Páva jsem si vzala na pracovní stůl, aby mi připomínal, že je advent. Ostatní výtvory nafotím až o dalším víkendu.

Většinou se snažím najít na prosinec nějaké představení či koncert a letos se mi to nějak nedařilo. A pak - pak jsem ve čtvrtek večer při venčení Reshmi uviděla na plakátovací ploše Michala Prokopa. První myšlenka byla: jak to, že mi to uteklo? Ale neuteklo, koncert byl AŽ v pátek, lístky na internetu byly. A když koncert začal a z reproduktorů se ozvala Kolej Yesterday byla jsem vážně naměkko...

Skvěle nazvučený koncert v jabloneckém Eurocentru a kromě Michala Prokopa taky geniální housle a Jan Hrubý

A zatímco se v jiných domácnostech smýčilo a peklo, my se byli ještě podívat v Libereci na Design Days Reichenberg, na zámku na Sychrově na trzích a u tety, která slavila 87 narozeniny. A stihla jsem u maminky umýt okno, vyprat záclonu a závěsy (bez toho by k ní Ježíšek nepřišel) a odmrazit naši obr ledničku.

Mládí, neotřelé nápady, dobrý design - už každoročně začátkem prosince v libereckých lázních

Sychrov - taky už tradičně

Vybalila jsem část dekorací, oběhla zahradu s dětskou vaničkou, kterou jsem po okraj naplnila větvičkami tůje, cypřišků, cesmíny, mahonu i  buxusu. A pak přišel čas vití... a zapichování do truhlíků...

Mám ten prosinec v kalendáři trochu napěchovaný, tento týden jsem v Praze byla v úterý na nejpříjemnější části auditu (na výročním obědě, tentokrát v Imperialu u Pohlraicha) a budu tam ještě v pátek  (na VŠE) a v sobotu (na patchworku) a příští týden ještě dva dny (po doktorech)... tak nevím, kdy uklidím ty vánoční krabice z kuchyně, dozdobím věnec do chodby, dovybalím dekorace, postavím betlémy a napíšu další post. Ale jsem rozhodnutá si advent užít!

Přeji Vám krásný advent, Vaše Eva