Holčičí víkend ve Fulneku

 po sedmi letech, je to vůbec možné?

Dobrý den milé bloggerky a milí bloggeři. Můj poslední výsadek do Fulneku byl v roce 2017 a letos jsme se s Romanou dohodly, že je asi zase čas projet se vlakem, a podívat se na rozsahem malou ale moc milou patchworkovou výstavu.

Z Jablonce jsem vyjela v pátek 13:20 a zpátky jsem byla v sobotu v 21:40. Leo expres z Prahy do Suchdola nad Odrou a zpět nezklamal, čisto, milý personál, rychlá jízda, málo zastávek. Paradoxně nejhorší cestovní zážitky mám poslední dobou na trase Jablonec - Praha a zpět, o pohodlných autobusech se nám může zdát a v sobotu večer autobus navzdory letnímu dusnému dni topil, pravděpodobně by se jinak zavařil...

Protože jsme se domluvily pozdě, nebyla pro nás už žádná postel ve Fulneku, ale nakonec se penzion Poodří v Suchdole nad Odrou ukázal jako velmi dobrá volba.

Předpověď počasí byla pro severovýchodní část země příšerná - bouřky, kroupy, výstraha... Ale nakonec asi byla horší bouřka u nás v Jablonci. A my měly štěstí, že jsme v Suchdole z nádraží do penzionu přešly suchou nohou a ten mordor začal asi 15 minut poté, co jsme přišly na pokoj.

Příští rok bude výroční - už dvacátá výstava - tak jestli vás to zajímá, zapište si do diářů 20.-21.6. 2025 a můžeme se tam potkat - já bych tam moc chtěla jet.

Letošní soutěžní sekce byla na téma Kaleidoskop. Jeho kouzlo spočívá v tom, že se nařeže ze šesti identických pruhů spousta rovnostranných trojúhelníků, které se poskládají do šestic a vytvoří nečekané efekty. Mám je moc ráda a po shlédnutí soutěžních kousků jsem hned dostala chuť zase nějaké ušít.

I ostatní vystavené kousky byly inspirativní. Jen co dodělám všechny ty účetně závěrkové práce, těším se ke stroji.

Opatrujte se, Vaše Eva, těšící se na svoji strojovnu

Ohlédnutí za Medardem

 Dobrý den, jen aby mi nezapadlo ve vzpomínkách, uložím si sem pár fotografií spojených s Medardem.

Všechna setkání, gratulace, maily, telefonáty mne potěšily. Hrozně ten čas běží, na jednu stranu bych už podle starých podmínek mohla být ve starobní penzi, podle nových se mi stále vzdaluje. Ráda bych si užívala života, dokud to jde a mám trochu obavy, že při tom tlaku a fofru, než se volna dočkám, energie už bude méně. Ale i tak musím být vděčná, že věci, jdou, tak jak jdou.

Opatrujte se, Vaše Medardka

Horem pádem od Velikonoc do máje

 Dobrý den milé bloggerky a milí bloggeři!

Už zase pauzíruju. Je toho všeho nějak moc. Duben je tradičně závěrkový účetní měsíc, letos neuzavírám účetnictví dvěma firmám, ale třem. A jeden by neřekl, jak to dá zabrat. Ale nebudu vás zdržovat účetnictvím, v telefonu mám jinačejší fotky.

Velikonoce jako obvykle doma, jako obvykle s nádivkou, s jehněčím, s mrkvovým dortem a mazancem.

Novinkou byl chleba ve formě zajíčka

Recept byl samozřejmě z internetu, ale raději si ho uložím sem, občas některé stránky už nemůžu najít.

375 g pšeničné hladké mouky

10 g instatní droždí sušené

375 ml světlého piva

1 čajová lžička soli

1 čajová lžička krupicového cukru

Smíchat mouku, droždí a pivo - hnětač asi 2minuty, pak přidat sůl a cukr a míchat dalších 10 minut. Kynutí asi půl hodiny. Doba pečení 220 stupňů asi 45 minut dozlatova

První dubnový týden rozkvetly magnolie - každý rok je to trochu napětí, zda je mráz spálí. Letos jsme si užili týden krásných květů a pak přišel mráz, mínus 7. Pár rán za sebou a místo krásného stromu nám stojí v zahradě chudinka hnědá, přišla i o nové listy a zatím se moc nezdá, že by chtěla vyrazit. 

Už třetí rok za sebou je největší tuzemská patchworková výstava v Brně. A protože se syn uvolil od čtvrtka do neděle k hlídání babičky i čtyřnohé sestry, mohli jsme odjet.

Djó Brno, to jsou lukulské hody

miniPavlova z Liselotte

čokoládová koule naplněná kokosovým krémem a ananasem také v Liselotte

dort Medvídek Pú v Sorry pečeme jinak, návštěvě nelze odolat

, 

Końaková špička v podání Sorry Pečeme jinak

degustační plato z Bistro Oceán

objevem měsíce je vietnamská restaurace Bonjour Vietnam na Oltecu

Už minule jsem toužila jet se na vlastní oči podívat kousíček pod Brno, do Dolních Kounic, na klášter Rosa Coelli. Je to magické místo. Jde o nejstarší ženský klášter na Moravě, jehož stavba započala v roce 1181. Vypálen byl husity v roce 1423. Byl znovu opraven a pak zase vyhořel. Chátrá v podstatě od začátku 19. století. Prošli jsme si ho vlastním tempem s audioprůvodcem.

A když už jsme byli na cestě, nesměli jsme minout klášter v Rajhradě. To je totiž SANTINI.

Další víkend byla zahájena sezona narozeninových dortů. Mami, nic neměň, jako vždycky - dolní korpus ořechový, horní kávový, máslovo-pudinkový krém.

Na čarodějnice fičelo, takže na pálení na zahradě pro jistotu nedošlo. A je tady květen. A první květnový pátek byla zahájen výstava patchworku v Kutné Hoře. Práce jsem už viděla, jeli jsme, protože jsme se chtěli znovu potkat se Santiniho stavbou. Máte-li to blízko, zajeďte se podívat. Quilty na téma baroko jsou vystaveny v katedrále v Sedlici a jako bonus se budete moci podívat na Santiniho klenby svrchu, protože  výstava je v podkroví katedrály.

Vernisáž byla úžasná, varhanní hudba se nám dostávala pod kůži, doteď mám mrazení. 

A jako bonbonek navrch skvělá večeře v restauraci Dačický.

to není moje porce, to je pro tři lidi! ale ty perníkové knedlíky s kančím gulášem, to je signature dish

Tak jsem to na vás vychrlila a zase pádím k číslům, máme poslední týden před auditem.

Opatrujte se, Vaše Eva, s chutí zase šít a cestovat

Hezké Velikonoce

Vám všem, milí čtenáři tohoto blogu! Užijte si jarní svátky, má být krásně a i tady u nás na severu se těšíme, že dojde na první zahradní kávu....

Původně jsem příspěvek chtěla nazvat "březen - ten divnej měsíc", to je mé dlouhodobé březnové rozpoložení. Moc se těšívám na jaro, očima vytahuju sněženky ze záhonu, nosím domů hyacinty a narcisy... A zároveň je pro mne březen měsícem, kdy slavíme Tomášův svátek... a bohužel taky měsícem, kdy v roce 1990 náhle odešel můj táta a po něm i babička... Březen je v práci také poslední měsícem fiskálního roku, takže nervozita stoupá a to se všechno odráží na pracovní pohodě. Ale co už, dneska venku svítí sluníčko, už několik dní poslouchám Jesus Christ Superstar a těším se na svátky.

První březnovou sobotu jsme jeli do Prahy. Byl termín výroční schůze Bohemia Patchwork Klubu, loni jsem pauzírovala s docházkou a ráda jsem je všechny viděla. Je před dubnovou velkou výstavou v Brně a tak se trochu ladila forma. Já letos nebudu vystavovat, jen se zúčastním 15ti čtverečními centimetry společného klubového projektu. A těším se, že kromě výstavy patchworku si stihnu užít ještě i jiná brněnská lákadla, plány už finišuju. Každopádně, pokud byste chtěli do Brna na patchwork, tak výstava je od pátku 19. dubna do neděle jednavacátého tady je víc. 

Byla jsem zvědavá, jak se změnil šedý špinavý kout mezi Masaryčkou a Florencí a jsem nadšená.

Během března jsme měli také pár dní dovolené, protože nám zbývala loňská. Prožili jsme několik klidných dní s výlety po blízkém okolí. Objevem je kavárna Studio1black v komplexu libereckého nákupního centra u Globusu, je spojená s prodejnou květin a interiérových doplňku a opravdu stojí za vidění;  a pak taky bistro Na kraji, kde se dá skvěle najíst. Oba odkazy doporučuji prohlédnout (nejde o reklamu, jen nechci používat cizí fotografie)

Na Škaredou středu nám v práci zajíček schoval vajíčka

Jidášky, aby byly na Zelený čtvrtek

Užijte si krásné svátky, počasí má být až letní.

Vaše Eva, ve víru Velikonoc