Strawberry fields forever

 Dobrý den milé bloggerky a milí bloggeři!

Minulý příspěvek naznačoval, že mám ještě něco v rukávu, tak dneska ta první velká radost. Vždycky zkraje roku, když si přepisuju do diáře významná data, tak zároveň začínám přemýšlet o dárcích pro "kulaté oslavence".  Začátkem června měl narozeniny muž mé sestřenice Alenky, Slávek. Alenku už znáte, předloni dostala deku z košilí po mém strýci, jejím tatínkovi (více tady )  Takže nápad byl nasnadě, holčičí deku už máme, tak ještě jednu do páru, trošku jinou.

Trošku jsem se potrápila názvem - honily se mi hlavou hesla jako Košilová, Košilela, Košilatá (to už by trochu za hranou) a pak zase přišly ke slovu mí oblíbení Broucí a jejich vzpomínková píseň na liverpoolskou oblast zvanou Jahodová pole. A tak jsem s písní v hlavě připravila košile, nařezala proužky a čtverce. Moc se mi líbila deka od Jamalky, kterou šila z předstříhaných roušek a tak jsem si vzor vypůjčila. Trochu zvláštní pocit sešít 4x4 čtverce a pak je zase rozřezat a přeházet.

Nakonec mi z toho vznikla pořádný obr, ale Slávek je dlouhán, takže asi v pohodě. Oslava se nakonec musela odložit, takže se odehrála až o červencových svátcích, ale moc jsme se navzájem užili.

Narychlo improvizovaná výzdoba, doma byly jen trojka od narozenin Reshmi, pětka od našich padesátin a dva třicítkové synkovy balonky, ale za pomoci znamének to dalo kýžené číslo ;-)

A největší radost mám z toho, že deka slouží svému účelu. Dokonce jsem o víkendu dostala fotku spícího oslavence....

Přeji Vám pěkné červencové dny, já tady trpím s konsolidačními postupy, s dovolenou v nedohlednu.... ale věřím, že přijde - Vaše Eva