Červnový pel-mel

Dobrý den, milé bloggerky a milí bloggeři! Skoro měsíc jsem zase nenapsala ani řádku, a co víc, nemám ani moc fotek, zato mám spoustu poznámek v diáři.

Mám ráda červen už od mala. Měsíc, kdy končívaly povinnosti, kvetly pivoňky, jezdilo se na výlety a mám narozeniny. A vlastně takový byl i ten letošní.

Příběh o babiččiných pivoňkách, kterých jsem si každý rok mohla natrhat tolik, kolik mi bylo právě let, jste už tady četli. Dneska by mi už ani všechny pivoňky, co máme na zahradě nestačily! Letos kvetly krásně, ale bohužel je postupně otloukl déšť. Ale i tak jsem si je užila na záhoně, i darované ve váze. A taky v kyticích navázané, jak od manžela, tak od syna. A dostala jsem také krásný hedvábný šátek s pivoňkami, ale ten vám ještě dnes neukážu, protože se k němu váže příběh a ten si schovám do zásoby.

Červen mi také přinesl trojí cestu do Prahy - jednou na výroční setkání Bohemia patchwork klubu, a dvakrát to byla tour de doctor. Jezdím na endokrinologii už přes 30 let. Tentokrát ale bylo všechno jinak, nejdříve emailem přeložený termín. A pak zjištění, že moje paní doktorka už není. Je mi to líto, přece jen za takovou dobu vybudujete zvláštní pouto. Naštěstí moje výsledky krevního rozboru byly dobré, dokonce tak, jako bych nikdy žádný problém se štítnou žlázou neměla. Takže kontrola za rok. Po dlouhé době jsem trošku pocourala Prahou - a ano, přivezla jsem si boty, jak jinak. Nekupte to za 50 procent původní ceny! Taky jsme posnídali ve Spáleném bistru, kam jsem ráda chodila už před pandemií. A vyzkoušeli restauraci Červený jelen, kterou můžu jen doporučit. I ten industriální prostor je moc pěkný.

Kromě Prahy jsme si udělali výlet na Jizerku. Nejspíš všichni tuhle horskou osadu znáte. Mám ráda pohledy na Bukovec, Safírový potok i na chalupy jako je Pyramida, která mi připomíná lyžařský výcvik na střední. Tentokrát jsme na výlet spolu s mužem a Reshmi vzali moji spřízněnou duši Dášu. Jsme spolužačky z Prahy, dávné kamarádky, které se vidí zřídka, ale i po dlouhé době rychle najdeme místo, kde jsme minule skončily. Přijela s růžovým batohem - kabelkou a v modrých obroučkách, aniž jsme se domlouvaly mám obojí ;-) také.  Přijela na tři dny, zvládly jsme kavárnu, muzejní noc v libereckých lázních a muzeu, stihly jsme za ten večer i přístavbu jabloneckého muzea a jeden kostel. Sobotu jsme strávily na Jizerce a pak jsme dlouho do noci seděly a vyprávěly si. Na neděli jsem objednala stůl v nově otevřené restauraci nad městem. Jsou odtud ty nejhezčí výhledy na  Jablonec a taky skvělá kuchyně. Dorazil i Tomáš, tak jsme to pojali jako narozeminový oběd. Tomík byl ještě plný nadšení z předchozí soboty, kdy ujel neskutečných 92 kilometrů v české etapě Tour de France.

Bukovec

Na Pešákovně jsme se odměnili kávou

a podél Smaragdového potoka se vrátili na parkoviště

Stavba roku - přístavba jabloneckého muzea

takový výhled si můžete dopřát z jabloneckého Petřína

Následující víkend měla být oslava 75tých narozenin manžela mé sestřenice. Nakonec se to všechno semlelo jinak a oslava je teprve před námi. Dárek mám nachystaný, ale schovám si ho také do extra příspěvku, protože má být překvapením. 

Jinak byl červen ve znamení sestavování roční účetní závěrky, která teď odpočívá v trezoru a čeká na pondělní podepisování. Ovšem hned, jak si řeknu, že je hotovo, tak můžu začít pracovat na závěrce konsolidované, která tradičně zpestřuje můj červenec a jakýmsi sprintem do dovolené. Tohle účetnicky náročné období mne každoročně brzdí v jiných aktivitách, letos to nesu snad ještě hůř, protože k nám domů dorazila nová krabice z Japonska. A věřte nebo ne, ani jsem ji nevybalila! Ono toho v tom červnu bylo japonského  více, právě když dopisuji tento post, tak ve vedlejší okně sleduji dloooouhý let. Nevím jak to máte vy, ale kdykoli je někdo blízky v letadle, MUSÍM řídit letový provoz a sledovat příletové a odletové informace nejrůznějších koutů světa. A tenhle byl zatraceně daleko. A prý ne naposledy...

Taky jsem během června přecházela z jednoho mobilu na druhý, jednoho operačního systému na jiný, takže velká změna. A také přes všechnu snahu bohužel i ztráta některých dat, protože třeba Whats up s takovým přechodem nepočítá. V rámci jednoho OS si můžete vytvořit zálohu, ale v jiném ji už nevrátíte zpět. Někdy mne až děsí, jak ty čertovy krabičky ovlivňují naše životy.

A ještě je tu jedna červnová události - české quilty poprvé v Americe:

TAK kdybyste přes léto měli cestu do New Yorku ;-)

Pro dnešek všechno, opatrujte se ve zdraví, Vaše Eva, vykoukaná z tabulek závěrky