Prstem po mapě

 Dobrý den milé bloggerky a milí bloggeři!

Letošní rok nedovoluje svobodně vytáhnout paty a odjet, kam srdce ráčí... nejsme sice úplně zamčení, ale rizika vnímám jako vysoká a nedokážu je podstoupit. Tak jsem vytáhla knížky a vyrazila na cestu za kanál La Manche

Začala jsem bichlí Krysy jejího veličenstva od Tuvia Tenenborna. V anotaci je uvedeno, že  jde o  mimořádně vtipnou a alarmující zprávu o Británii v čase  Brexitu. Můj smysl  pro humor se s autorovým tedy nepotkal vůbec. Autor pátrá během celého svého putování po izraelsko-palestinském problému a přistupu Britů k němu. Celé mi  to nějak nedávalo smysl...

Chuť ke čtení jsem si spravila na třech knížkách Aleny Damijo - fejetonově vtipné postřehy a porovnání české a anglické reality, lehké čtení, které jsem si užila.

Během srpna mi také dorazila nová knížka Lenky Požárové, která v Londýně žila a pracovala. Těžko říci, co je to za žánr, je to trošku kuchařka, trošku cestopis, trošku průvodce - ale stýská-li se vám po tézemi za kanálem, je to dobrý lék na stýskání.

S nelibostí sleduju  nárůst pozitivně testovaných v České republice

vývoj ve mne budí obavy a nejvíc ze všeho mi vadí, jak jsme nedůslední, neorganizovaní, neukáznění, neohleduplní jeden k druhému. Za celé září mám přiděleno 8 pracovních směn, chvilku  to vypadalo, že se zahraniční obchod opět rozeběhne, ale poté, co se staneme premiantem Evropy v covidu, tak  bude zase po  naději. A to máme pořád štěstí, že je pěkné  počasí, můžeme si aspoň užívat zahradu a nemusíme sušit boty a připravovat hrabla na sníh. Asi nás čeká složitý podzim...

Opatrujte se, Vaše Eva v očekávání věcí příštích