Last minute 2022

Dobrý večer milé bloggerky a milí blogeři!

Po čtyřech letech, skoro na den, zase Kréta! Touha po moři už byla velká, tak jsme zorganizovali hlídání a venčení a 8. září nastoupili do letadla směr Heraklion.

Neměli jsme žádné jiné přání, než odpočívat v klidu a to se nám splnilo. Po předchozí výborné zkušenosti s hotelem Bella Beach jsem měla strach jet na to samé místo, protože by to už nemuselo být výborné, a recenze na serveru Tripadvisor tomu tak trochu nasvědčovaly. Vybrali jsme proto kousek východněji resort Aldemar Knossos Royal Hotel. A náhoda nám přihrála luxus, který jsme nečekali.

Po příletu jsme se na recepci dozvěděli, že jsou přebukováni a že námi zaplacený standartní dvoulůžkový pokoj nemají. Nabídli nám jednu noc v nejluxusnější části areálu a následné přestěhování do jiného pokoje. Trošku jsem si zamrmlala, protože už jsem se těšila, že bych mohla před večeří stihnout ještě moře a teď se všechno protahuje, ale nakonec to asi byla výhra.

Skončili jsme v resortu Royal Villas, malé domky s privátními bazény. Sice trochu dál od hlavní budovy i restaurace, ale v klidu. Aspoň jsme s prošli, takže za den nebyl problém ujít něco přes 10 kilometrů, což dělalo radost našim chytrým hodinkám ;-). 

Naplno jsme nasadili program: voda-vzduch-slunce (a: ryby-ouzo-mořské plody). Vzpomínala jsem na Helenu a její výlety po klášterech, tak snad někdy příště. Heraklion, Knossos, Malii a Stalidu jsme zvládli kdysi dávno, při naší první návštěvě. Hlavně se na to musím připravit a ne se rychle rozhodnout, došít šaty a letět... 

Musím si tu poznamenat napříště, že nám stačí na týden bohatě 2 opalovací přípravky (SPF 20 a 15). Na severním pobřeží se hodí i boty do vody - byli jsme na ostrohu, takže zatímco zepředu se zvedaly některý den vlny, za rohem byla plata s klidnou vodou - jak jsme vyrozuměli, tak týden před námi byla skoro pořád červená vlajka, takže hosté závětří hojně využívali.

Přečetla jsem dvě knížky - jen. Ale můžu doporučit:

tady tedy nebylo tolik legrace, kolik jsem očekávala, ale spíš poklidné filosofování

autobiografické holčičí cestování mezi Čechami a Japonskem, včetně studia japonštiny

měla jsem ještě další v záloze, ale asi na ně dojde za dlouhých zimních večerů. 

Televizi jsme pustili jen dvakrát, hned po příletu 8. září večer jsme viděli první oznámení BBC o skonu královny Alžběty a pak jsem ještě chvíli koukala na procesí do Londýna. Jakoby odešel kousek jistoty z tohoto světa, jen si tu ještě odložím pár obrázků. Na pohřeb jsem koukala už z bezpečí domova a poník Emma a dva corgiové na Windsoru mne dostaly... podobně jako před rokem Phillipův vozík.

Vrátili jsme se odpočatí, naslunění, řecké klasické letištní zmatky už beru jako folklor - změna gate, zpoždění, špatné označení gate (prý Ostrava a pak změna na Prahu, ale let Eurowings, my letěli se Smartwings) na Ruzyni bylo 14 stupňů a déšť. Večer jsme si doma přitopili a po pátečním návratu z práce už kotel nesepnul, servismana v pátek odpoledne neseženete... a tak začala další story, o které vás budu jistě průběžně informovat. Dnes je to dva týdny od návratu, doma je 15 stupňů, aspoň, že teče teplá voda...  Takže návrat z luxusu do reality normálního života proběhl rychleji, než jsme si přáli.

Mějte se hezky, Vaše Eva, která by hned letěla zpět