Vivaldianno

Hezké sobotní poledne, milí bloggeři a  milé  bloggerky! Nedá mi to a  musím se s  vámi podělit  o zážitek.
Do jabloneckého divadla ve čtvrtek dorazilo představení, po kterém jsem pásla už docela dlouho. Vstupenky jsme měli doma od dubna a to jsem ještě před tím musela oželet možnost vidět  pražskou a libereckou show, protože shodou okolností v jejich termínu vždycky něco UŽ bylo... Tak konečně.... Sama jsem byla moc zvědavá, jaké to bude. S projektem Vivaldianno jsem se setkala před šesti lety, spíš náhodou a ze zvědavosti právě v jabloneckém divadle. A domů jsem tenkrát šla jako omámená, hlavu zevnitř vyplněnou hudbou, lehká....Tohle se mi přihodilo před tím jen jednou na koncertu tibetských mís...Spojení staré klasické hudby, rockových kytar a perkusí a ještě dalších, pro nás exotických zvuků jako je didgeridoo, panova flétna, a další, které neumím ani pojmenovat, mne nadchlo. Tenkrát jsem si hned pořídila nahrávku, dokonce ji mám i v telefonu a docela často ji poslouchám. A tak jsem ve čtvrtek večer do divadla šla s velkým očekáváním a také malou obavou, zda se zážitek zopakuje...

 

jablonecké divadlo v očekávání, fotku jsem si vypůjčila z facebookových stránek projektu

 

Jaroslav Svěcený, Michal Dvořák a Terezie Kovalová, na podiu celkem 12 muzikantů, za bicími mladá holka (!),  bez deseti minut dvě hodiny barevné animace, příběh života Antonia Vivaldiho.
Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky, nebylo to stejné uhranutí hudbou jako poprvé, ale bylo to jiné, výborné. Pokud jste neviděli, na  stránkách ČT je záznam pražského koncertu zde.

z facebooku projektu Vivaldianno

takhle fotka není z našeho konceru, ale z  libereckého, ta dáma v bílých šatekch je Terezie Kovalová, která hrála i u nás. Jsem z ní, z toho jak hrála, jaké měla krásné šaty, úplně paf. Chtěla bych jít na její koncert.

Projekt teď zase vyjíždí za hranice, ale jistě se zase vrátí, kdybyste měli možnost, určitě se běžte podívat.
Tak krásný víkend, Vaše Eva s hlavou plnou hudby (a bohužel  od středy také plnou rýmy ;-(  )