Na Tři krále

o krok dále.... Vánoce jsou definitivně za  námi, milí bloggeři  a milé bloggerky. Na jednu stranu je to škoda, ale na druhou už se projevuje prodlužování dne a i přes sněhovou nadílku je jasné, že jaro nakonec stejně vyhraje.

Na Tři krále má narozeniny nejmladší člen naší rodinné smečky, doslova a do písmene - letos je jí devět, tak všechno nejlepší Sárinko!

C´Sara Narpo Ransi - tibetská doga

takhle maličká byla ve dvou měsících, když přišla domů

... a dospělá dáma

Nikdy jsme doma neměli zvíře, ani jsem nebyla dítě po zvířeti dychtící. Když byl syn malý, začal u nás bydlet kocour. Prostě jednoho dne přišel na zahradu a už zůstal. Kašpar a po něm Tadeáš. A pak nás jednoho dne navštívili nezvaní hosté a policie nám doporučila buď zabezpečovačku nebo psa. A můj muž zajásal (on byl to dítě po psu toužící), dlouho a přepečlivě jsme vybírali .... a jsem v tom až po uši, je to chlupatá společnice... a nedokážu si představit, že by s námi nebyla. Nikdo vás doma totiž tak nepřivítá!

Nechali jsme proběhnout tři krále dokola ve svícnu, který jsme si před drahnou dobou přivezli z Německa. Tady za hranicí je to tradiční vánoční kousek. Mají i několika patrové.



Vánoční výzdobu začnu postupně schovávat, stromeček necháme, dokud  nebude padat.  Je mi vždycky líto ho vyhodit, vždyť trvalo takovou dobu, než vyrostl...
Po večerech si teď pečeme jablíčko se skořicí a medem, než skoukneme televizi, tak je hotovo.

Ještě troška nedělního šití, kolegyně měly po Vánocích narozeniny,  tak jen maličkost -  košík na drobnosti.

A odpoledne musím do kuchyně, když oslava, tak nějaké to masíčko na pánev i pro páníčky

Vaše sněhem téměř zapadaná Eva