Říjnová setkávání

 Dobrý den moje milé čtenářky a čtenáři,

doháním příspěvky v čase a zatímco září bylo rozlítané doslova, říjen byl taky rozlítaný, ale bez letadel. Už na konci září jsme měli milou návštěvu. Moje soul-mate z VŠE, vidíme se zřídka, bydlíme napříč celou republikou, ale vždycky jsme hned na stejné vlně. Škoda, že pobyla jen tři dny, ale popovídaly jsme si, ne, že ne.

úplně jsem zapomněla, že máme tenhle stolní gril, na dlouhé povídání u stolu už jsme tak dlouho neměli čas i náladu, ale rozhodně ho brzy zase vytáhnu, fotka je strašná, reportážní ;-)

Všude zmiňovaná umělá inteligence se vtírá do našich životů víc a víc a tak jsem zavítala na setkání Microsoftu v o2 Univerzum. Typická ajťácká společnost, spousta chlapů - tady ten obor ještě není vyvážený. Zajímavé informace. Zajímavé možnosti. A vůbec nej byl začátek, jela jsem vybavená vstupním QR kodem po internetové registraci - a přišlo mi do k Microsoftu adekvátní - ale ouha, u stupu byly hostesky s papírovými seznamy - lol, lol

samí muži a neklid před vstupem, protože je-li konference od 9, přicházíme tady zavčasu a ne, že se odemkne až v devět

Na Florenci jsem narazila v metru na street art (nebo tunelart?)

Tradiční konference pořádaná CAFINem IT 4 FIN se také věnovala převážně využití AI. Mám tahle setkání ráda, jsou inspirativní, občas provokující..

A pak ještě trochu kultury, ale tady si musím vypomoci fotkami z webu, protože mi bylo nějak nepatřičné vytahovat mobil. Jablonecký klub Na Rampě končí, nájemci se nemohou dohodnout s městem na dalším pokračování, končí jedna veliká legenda, místo prvních diskoték a spousty skvělých programů. Na konci listopadu je akce Poslední zhasne a pak už je utrum. Jsem z toho smutná, chjo

12/10 Vladimír Merta, Jan Hrubý, Ondřej Fencl - Klub Na Rampě, fotky Milena Bauerová na webu klubu

31/10 Michal Prokop a Framus Five a hlavně Jan Hrubý

a jedno divadelní představení, sice už listopadové, ale bylo to 2/11 Lijavec v Nymburském divadle.¨

Jakkoli mne humor Cimrmanů vždycky potěší, i návštěva nymburského stánku byla zajímavá, protože my jsme ze severu zvyklí na ta plyšová divadla projektovaná rakušany Felmer und Helmer, jeli jsme temnou krajinou domů zase smutní, protože jsme si uvědomili, že panu Svěrákovi je už také 88, jako mojí mamince.

Tak se opatrujte a nesmutněte, příští příspěvek bude už zase tvořící, Vaše Eva

Zářijová euforie

Dobrý den milé bloggerky i bloggeři, zase jsem propásla příležitost přidat alespoň jeden měsíční příspěvek.  Ale zase jsem se měla moc pěkně, až euforicky ;-)

Odletěli jsme začátkem na milovanou Krétu, vybrali si resort, kde o nás pečovali s velikou pozorností a opravdu si jsme odpočinuli.

Těsně před návratem jsme s hrůzou vyhlíželi, co se děje u nás, stoupající voda a výhružky meteorologů nás znepokojovaly. O to víc, že teplé oblečení jsem si nechali v autě zaparkovaném na Ruzyni. Ale naštěstí náš let nebyl nikam odkloněn. Pilot přistál na vodní dráze a ubrzdil to. Pak jsme si radostně počkali s dalšími dvěma letadly u jednoho pásu na kufry přes hodinu, vítejte doma!

Kromě namáčení se v moři a vyvalování ve stínu jsem stihla přečíst pár knížek, tak jestli chcete, tady jsou tipy:

Povídání o životě, pokud máte Šantalku v oblibě, tak budete při čtení slyšet i ten její přízvuk. Je to silná žena a vypráví sice trošku páté přes deváté, ale to mi vůbec nevadilo.

Tuhle knížku mám ve čtečce víc než rok, asi čekala, že si ji přečtu v teple a na sluníčku. A hned by mne lákalo jet se na Sicílii podívat.

Tohle pro mne nebylo jednoduché čtení. Jde o fikci, která si hraje na životopisný příběh. Část prostředí jsem kdysi zažila a věci byly jinak. Pan spisovatel je tak trochu desinformátor a nic dalšího si od něj nikdy nepřečtu. Jestli chcete příběh z kriminálu, přečtěte si raději Motýlka.

Povídky, asi jsem čekala víc, ale nakonec dobrý.

Tuhle knihu napsala jedna naše kolegyně. Částečně autobiografie, mne moc bavilo rozkrývat, kdo je kdo. Jinak takové holčičí čtení, pro mne s přidanou hodnotou.

Pobavilo, puberta je těžké období, ale tady je to s humorem, doporučuju.

A pak zase zpátky do vyjetých kolejí. Nejdřív nás skolil nějaký bacil či virus. Možná jsme to nakoupili už cestou v letadle, nebo byl na vině přechod z 35 stupňů do 9. Kdo ví? A k tomu další starosti doma. Maminka nám chystá trochu bojové hry, upadla, naštěstí si nic nezlomila. Z vysypaného oběda v předsíni vytěžila Reshmi, která spásla všechno, až na jedno zatoulané rajče. A hned druhý den v poledne se přišla podívat, jestli se zase bude servírovat v předsíni.  Pak se jí rozkmitala hladina cukru, až tak, že jsem musela volat erzetu, která jí napumpovala glukozu do žíly... V práci jsem se nerada rozloučila s Terezkou, snad mi nezmizí z obzoru, když už musela zmizet z kanceláře. Chjo....

Snažím se uchovat krétský mind-set co to jde, ale se zkracujícími se dny a nastoupivší zimou se mi to úplně nedaří. Tak aspoň ještě pár fotek a resort Euphoria rozhodně doporučujeme.

Sdílený bazén u pokoje byl dobrá volba, cáchali jsme se i po návratu z pláže a navíc tu byla jistota, že pokoj nebude v patře , což naše kolena ocenila

Kouzelné tlačítko, které bylo v areálů u všech slunecniků, spojení s barem a s donáškou

Opatrujte se, Vaše Eva, co se chce vrátit na Krétu, jen co to půjde ;-)