Ještě trochu Vánoc

 Dobrý den milé bloggerky a milí bloggeři! 

Děkuji Vám za milé komentáře pod minulým "betlémářským" příspěvkem, udělalo mi radost, že i ve vašich domovech jsou betlémky. 

Chtěla jsem ještě trochu povzpomínat na svátky a zjišťuji, že jsem si je sice hezky užívala, ale málo fotila. A tak nemám ani obrázek slavnostně prostřeného štědrovečerního stolu, škopku bramborového salátu, obří krůty, vybalených dárků atd, atd... ale pár fotek jsem nalezla a pro připomenutí si je sem dám

Letos jsme měli v obýváku úplně jednoduchý svícen, ale poctivě jsme svítili každou adventní neděli. Malých hvězdiček jsem naskládala desítky. Můj muž upekl několik skvělých vánoček a letos je pletl všechna patra najednou! Už už to vypadalo, že nebudeme mít jmelí, ale procházka městem těsně před Štědrým dnem a vietnamská prodejna nás zachránili. Městský strom byl krásný a radnici také pěkně nasvítili. Z pohádek jsem se letos nejvíc těšila na oba Anděly Páně. A na Lásku nebeskou - tu jsem nakonec viděla natřikrát, vždycky nějaký kousek. A dostala jsem novou knížku Patrika Hartla a stihla ji přečíst do konce roku. A ten betlém z roušek mi přišel mailem, tak nějak dokresluje situaci.

Stromeček jsme tradičně kupovali, aby byl hustý a o trošku větší než já. Pak přišel do obýváku, maličko rozpažil a bylo ho plno. Vybrala jsem zlaté a průhledné koule, trochu peří a pár andělů. A Ježíšek nám pod něj bohatě nasypal... Na druhý svátek vánoční jsme mívali rodinnou tradici, letos jsme ji díky ochranným koronavirovým opatřením změnili, naštěstí se udělalo krásné, slunečné a mrazivé odpoledne a mohli jsme si dát na zahradě teplou griotku. A největší radost měla Reshmi, konečně za lidi na zahradě! Na fotografii je jen část, bylo nás nakonec 15.

Hitem konce roku se stal film na Netflixu s Leonardem di Caprio v hlavní roli. V roli americké prezidentky Meryl Streep. Příběh o naší planetě mířící k záhubě po střetu s kometou. Jo, viděli jsme, superlativy úplně nesdílím. Stárnoucí Leonardo mi připomínal nového předsedu naší vlády a tak nějak jsem se toho pocitu celý film nezbavila. 

Silvestrovské chlebíčky nám pomohli namazat naši pražáci, kteří byli čerstvě po boostru a tak byl náš konec roku nealko. Ale nevadilo. Jen vydržet do půlnoci bylo nějak těžké. Nemám ty Silvestry ráda, tak nějak se podvědomě asi bojím, co nového nastupující rok přinese.  Prostřený stůj je novoroční, čočku máme nasypanou kolem svíčky, když má být na stole. Na talíři byly ptáčky s rýží.

Na Tři krále jsme místo mlsání tříkrálového koláče nechali do našich ramen píchnout posilovací dávku Moderny.

Zkraje se zdálo, že se obvyklý scénář konat nebude, ale měl jen zpoždění. Zatímco po druhé dávce se má teplota hnala do výšek po dvou hodinách, po třetí až po dvanácti. Ale zase na dva dny. Doufám, že protilátek mám navařeno, tentokráte mi naběhla i mízní uzlina na klíční kosti.

Tak vyrážíme vstříc zážitkům roku a věříme, že už opravdu bude líp

Tak se opatrujte, čeká nás o víkendu malá oslava, tak přijdu s reportážní fotografií

Vaše Eva