úterý 26. listopadu 2019

Re-vo-lu-ce ve vzpomínkách

Hezký dobrý den milé bloggerky a milí blogeři! V uplynulých dvou týdnech tomu vlastně nešlo uniknout, ze všech médií se na nás valily třicet let staré vzpomínky - a mnohdy i daleko starší, překvapilo mne, kolikrát jsem viděla záběry z let 1968-9, ale i jiné. Ale asi je to dobře, o své novodobé historii toho zas tak moc nevíme...
Jak víte z minulých příspěvků, já mám listopad 1989 spojený s vlastní svatbou a tak jsem si ty "revoluční" doby ráda připomenula...

Nejdřív na výstavě Venduly Chalánkové nazvané Vernisáž v Liberecké oblastní galerii. Moc mne potěšilo, že bylo možné zakoupit i placky. Hravé obrázky mne moc bavily.



 
Na poslední chvíli jsme také zašli v Jablonci do informačního centra, kde se vystavovaly fotografie jabloneckého rodáka pana Oty Dlaboly. Výstava s názvem Svědectví 68-89 - s krásným plakátem s krásnou Martou Kubišovou. Vlastně jsme tam šli kvůli jedné jediné fotografii - byl to tento fotograf, který vyblejsknul Johna Lennona dohromady s Karlem Gottem.





 
A celý týden po 17. listopadu bylo otevřené Národní muzeum - bez vstupného a bez front. Naposledy jsem tam byla snad před čtvrtstoletím v historické budově. Je krásně opravená.



Expozice jsou zatím prázdné, ale obrovitá kostra zůstala i při rekonstrukci na svém místě.

 

Pantheon

 
Národní muzeum také připravilo vzpomínkovou výstavu, dobové předměty, často bylo u vitrín slyšet, tohle jsme měli taky doma... taková trochu nostalgie...
 

Svetr, ve které jsme budoucího prezidenta v listopadu vídali

K mému velkému překvapení se placky OF vyráběly tady u nás na severu, jsou tam původní telefony na družstvo Maják a JZD Jenišovice ;-)

Svatá Anežka byla svatořečena 12/11, když jsme vstávali po svatbě, běžel v televizi přímý přenos a tenhle obrázek byl na svatopetrské katedrále

v listopadové době byl můj muž v základní vojenské službě, tak jsem pro něj to pyžamo vyblejskla

V atriu muzea vznikla nová kavárna, kde si můžete vypít kávu ve společnosti této pravěké potvory:

K výročí revoluce byla otevřená nová spojovací chodba mezi historickou budovou a budovou bývalého Federálního shromáždění. Fotky to neukážou, ale v té chodbě běží audiovizuální smyčka, která připomíná milníky naší historie i vzhledu Václavského náměstí. Dvakrát jsem to skoukla





A vlastně úplnou náhodou jsem ještě pod širým nebem na Mariánském náměstí (to je to mezi magistrátem a Klementinem) viděla ikonické fotky geniálního Jana Šibíka.


 
A co Vy? Vzpomínali jste? Je to už neuvěřitelně dlouho... A překvapuje mne, jak se jednoduše dá s historií manipulovat a věci zjednodušovat.
Tak se opatrujte, děkuji, že jste dolistovali až sem - Vaše Eva, v listopadových vzpomínkách
 
 

2 komentáře:

  1. Evi, děkuji za revoluční reportáž! Muzeum vypadá skutečně hezky, fotky pana Šibíka z revolučních dní jsou skutečně úžasné.
    Vzpomínám, byla jsem poprvé těhotná, celá rodině mě hlídala, aby se mi něco nestalo :o) Tenkrát nikdo nevěděl, jak to dopadne...
    Měj hezké dny, Helena

    OdpovědětVymazat
  2. Evo, také hodně vzpomínáme a škoda, že ta úžasná atmosféra konce roku 1989 tak rychle zmizela. Z dnešní situace je mně hodně smutno.
    Národní muzeum mě moc láká, nikdy jsem tam nebyla. D1 mě ovšem neláká vůbec. Snad se tam brzy vydáme.
    Klidný advent.
    Jitka

    OdpovědětVymazat