Dobrý páteční večer, milí bloggeři a milé bloggerky! Zanedbávám teď blog až běda, s týdenním zpožděním přináším alespoň pár fotek a možná i vysvětlení, proč píšu málo...
Sláva byla veliká, radost i dojetí. Syn i jeho slečna byli promováni inženýry.
Dva týdny před promocí jsem se rozhodla, že potřebuju nové šaty. Jestli jste někdy zkusili na poslední chvíli koupit, tak víte... obchody jsou plné, ale jiných věcí, než které potřebujete. Nezbylo než vytáhnout staré Burdy, a mám nové šedé pouzdrové šaty!
 |
Tak poslední fotka na naší Alma Mater - byla jsem pyšná |
 |
už už spěcháme na slavnostní oběd |
 |
oslavencům jsem ušila maličkost pod ucho |
 |
domů jsme přivezli kus květinářství i diplomanty
|
Na neděli jsme pozvali rodinu, počasí nám taky přálo.. Den předtím u nás řádila húlava, květináče lítaly vzduchem a okna jsme ucpávali osuškami. Ironií je, že jsem při promoční hostině vzpomínala, jak po mé promoci lilo jako z konve a jak jsme ručníky podkládali okna a druhý den to tady bylo naživo po 29 letech.
Trošku jsme nazdobili zahradní altán
Vzpomínkové tablo oslavence mělo úspěch, jen škoda, že jsem neměla k dispozici i nějaké fotky Dominiky
 |
lampion s absolventskou čepicí, ještě že bylo vynalezeno vteřinové lepidlo, jinak nevím, jak bych tu čepici dala dohromady |
 |
a tady jsou oslavenci, teď už vás čeká práce-práce-práce |
Tak a teď už víte, že jsem místo psaní trošku šila, pekla, vařila. A než dokončím do 20. července v práci důležitý projekt, blog bude zase čekat...
Tak tedy
Vivat academia,Vivat professores,Vivat membrum quod libet,Vivant membra quae libet;Semper sint in flore.
Krásný víkend, Vaše Eva