Dopleteno

Krásné odpoledne, milí bloggeři, milé bloggerky! Ježíšek mi nadělil nádherné desetidekové přadénko příze Cashemerino. Chvilku jsem hledala ten pravý krajkový vzor, a dnes mám konečně hotovo. Šála je dva metry dlouhá, široka 40 centimetrů a celá váží 85 gramů! Materiál je úžasně lehoučký a měkkoučký. Pletla jsem na jehlicích 4,5 a zkraje nadělala spoustu chyb, naštěstí v tom melíru nejsou moc vidět, párat moc nešlo

a protože ještě hlásí na příští týden zimu, tak se těším, jak se do ní zachumlám. Klubíčko je  odsud.

Tak hezký večer, Vaše popletená Eva

Eskymo řezy

Dobrý večer, milí bloggeři a milé bloggerky! Minulý týden jsem dostala nový recept a tak jsem ho včera vyzkoušela. Můžu vám nabídnout?  U nás doma chutná...

KORPUS:

2 hrnky hladké mouky

1 hrnek cukru krupice
1 hrnek mléka
1/2 hrnku oleje
2 vejce
1 vanilkový cukr
1 prášek do pečiva
kakao cca 2-3 lžíce-dle chuti

KRÉM:

500ml mléka
2x kokosový puding
125g másla
cukr moučka dle chuti
1x zakysaná smetana

čokoládová poleva

Suroviny na těsto/korpus všechny smícháme dohromady a vylijeme na vymazaný a vysypaný plech. Dáme péct na 180°C cca 20-30min.

Uvaříme hustý puding - je dobré si jej uvařit úplně jako první, aby stihnul vychladnout, necháme vychladit, mezitím vyšleháme máslo s cukrem a do toho pak zašleháme po lžíci vychlazený puding a smetanu.
Krém natřeme na vychladlý korpus pocákáme čokoládovou polevou a dáme vychladit..
 

---

Jinak přiznávám, že jsem také podlehla valentýnské mediální masáži a , přestože jsme u nás doma tenhle svátek neadoptovali, v sobotu ráno se pokusila zapéci vajíčka v párkových srdíčkách. Příště to bude chtít pánev s rovným dnem, ale alespoň jsem to vyzkoušela.

 

Přestože bylo třináctého v pátek, vybírala jsem si smůlu spíš o víkendu. Vytáhla jsem muže na kávu do nové kavárny v Liberci, ale ta je o  víkendu zavřená, chtěli jsme  pokoupit nějaké drobnosti a nic z toho neměli .. Dokonce jsem si v neděli odpoledne prošila levý prostředník ;-(  a představte si, že jedna z prvních myšlenek byla, že nemám po ruce foťák ;-). Měla jsem ve stroji novou, tenkou  jehlu a projela mimo nehet i kost, takže to dobře dopadlo. Tak snad už mám vybráno....

 

Opatrujte se, a dávejte pozor na jehly, Vaše Eva



Krajina emocí

Hezké středeční odpoledne, milí bloggeři a bloggerky! Doufám, že Vás neskolila chřipka, já bohužel ležela od pátku do pondělí, je to lepší, ale není to ono... a tak pro vás nemám žádné nové cestovatelské, výstavní či jídelní zážitky, protože se v podstatě jen přemisťuju mezi kanceláří a domovem.

A tak vám alespoň ukážu můj další quilt, který bude  také viset na pražské výstavě. V tom našem patchworkovém světě čas od času proběhne nějaká společná akce. Tuto vypsalo textilní muzeum v německém Augsburgu, které do světa poslalo kousky historické smetanové látky, velmi podobné damašku. Úkolem bylo ušít obrázek na téma Krajina emocí, byly zadané rozměry kudy na stranách musí vést ta bílá látka. Až se všechny quilty pověsí vedle sebe, bude jimi probíhat jako cesta - "Bílá stuha přátelství". V Praze by jich mělo být 49 vedle sebe, na tu podívanou se těším!

Opatrujte se a vyhýbejte se virům, Vaše zavirovaná Eva

S kůží na trh

...na trh ne, ale na výstavu. Milí bloggeři, milé bloggerky,  dovolte mi představit můj nový quilt. V dubnu bude v Praze už devátá výstava patchworku a každoročně je její součástí kolekce moderních quiltů, jejichž tématem je nějaký materiál. Už jsme šili s krajkou, hedvábím, lnem a letos je hlavním mottem této kolekce kůže a kožešina.
Námět je na  autorce, jediné omezení je rozměr strany  80 až 100 cm a quilt musí obsahovat nejméně 20 procent kůže.Vy, kteří můj blog navštěvujete pravidelně, víte, že se ráda toulám okolo Lennonovy  zdi na Kampě a tak jsem si  něco  podobného pokusila  vytvořit. Seznamte se, jmenuje se Graffiti:

Nejdříve jsem sešila do plochy tři různé látky, které mi v základu trochu připomínaly zdivo  nebo plakát




Akrylovými barvami a barvami na textil jsem plochu potiskla pomocí kusu dřevěné parkety, aby tam byly cihly



pak přišlo na řadu sítotiskové síto, kterým jsem natiskla části textu

teď přišlo na řadu seskládání tří vrstev, tj, ta horní potištěná, spodní plátěná a mezi to vatelín, a pak prošít mezi jednotlivými  cihlami strojem



každá zeď je pomalovaná, tak  i ta  moje dostala ještě několik zásahů voskovými pastely a fixy na textil



a teď nalepit připravená kožená pomalovaná písmena (ještě minulý týden to byla manželova stará bunda)



pověsit, vyfotit

Největší středoevropská výstava patchworku se bude konat začátkem dubna v Praze, více informací najdete tady. Přijdete se podívat?

Mějte se krásně, já jdu ještě tvořit, od špendlíků a nití  Vaše Eva

V Praze

bylo blaze. Hezké nedělní odpoledne, milí bloggeři, milé bloggerky. Jak jsem slíbila, vracím se ještě k úterní cestě do Prahy. Prapůvodním důvodem cesty bylo vyšetření u lékaře. Termín jsem věděla více než půl roku, a tak, když v pondělí začali hlásit velké sněhové srážky, bylo jasné, že cestování nebude nic moc. Navíc v Praze měly probíhat manévry spojené s osvobozením Osvětimi.  Naštěstí předpověď úplně nevyšla, u nás bylo ráno nových 15 centimetrů sněhu, silnice rozsolené, cestou sněžilo hodně, ale Praha naštěstí byla bez bílé přikrývky. Dopoledne jsem vyřídila potřebné a pak hurá do víru velkoměsta
Nejdřív na výstavu - Andy Warhol na Staroměstském náměstí.Máte-li pop-art rádi, můžeme doporučit. Součástí výstavy  je  i  sítotisková  dílna, kde si  můžete  natiskout tričko či tašku. Výstava je až do konce roku 2015, tak možná na  to tričko ještě dojde...

Ikonické plakáty, neodolala jsem a vyfotila jsem se s Marylin a můj muž  s polévkou ;-)

Máte-li pop-art rádi, můžeme doporučit. Součástí výstavy  je  i  sítotisková  dílna, kde si  můžete  natiskout tričko či tašku. Výstava je až do konce roku 2015, tak možná na  to tričko ještě dojde...

Na oběd jsme zašli do vegetariánské restaurace Maitrea Lehká hlava v Týnské uličce. Před nedávnem jsem dostala tip  a opravdu to stojí za vyzkoušení. Myslím, že se tam ještě taky vrátíme.

 Už dlouho jsem chtěla ochutnat pravou makronku a tak jsme na ně zašli do pasáže Lucerna, cukrárna Saint Tropez, milá obsluha, zvláštní zákusky. Makronky nejsou úplně můj šálek kávy, připadají mi hodně sladké, ale jeden kousíček k silnému pressu ... občas...

 Odpolední světlo na Václavském náměstí  bylo nezvykle ostré, jako předzvěst sněžení. Naštěstí na něj nedošlo.

A večer na Jarka Nohavicu, ale to  už  znáte... Den  byl dlouhý, ale (až na ta vyšetření a jejich výsledky) fajn. Jen škoda, že zatím není žádný takový další na  obzoru.
Přeju Vám hezkou neděli a  úspěšný  start do nového  týdne

Vaše Eva