Tak tu máme pátek, půlka prázdnin za námi... Během posledních několika večerů jsem se prala s nastavením blogu, ještě nejsem u konce, ale dnes vás chci pozvat na místo, kde  je  mi fajn, které mám ráda čím dál víc. Je to naše zahrada, asi největší výhoda našeho bydlení. Nejsem žádná zahradnice, nebaví mne plít záhonky, spíš se ráda kochám barvami. Zelené prsty má můj muž. Ale tady u nás na severu toho mnoho vypěstovat nejde, o to máme větší radost, když se  něco povede.

V křesle se báječně čte, nebo jen tak bloumá v myšlenkách... palmy půjdou na zimu zase domů, přes léto je jim fajn, v zimě chuděry trpí

Koše v anglickém stylu, každý rok jiné, vždycky překvapení a  letos druhým rokem závěsné jahody, překvapivě hodně plodící

Tuhle fuchsii jsem dostala asi před deseti lety od kolegyně z práce, každý rok na jaře trnu, aby  se probudila, zatím to vychází

s hortenziemi to moc neumím, letos mi v zahradě nekvetou, tak  jsem si pro radost pořídila tuhle maličkou.  Začínají  mi  konečně kvést durmany i ibišky.

 Moje blogové cvičení na téma zahrada je u konce a půjdu podívat, jak to bude vypadat ne webu.