po sedmi letech, je to vůbec možné?
Dobrý den milé bloggerky a milí bloggeři. Můj poslední výsadek do Fulneku byl v roce 2017 a letos jsme se s Romanou dohodly, že je asi zase čas projet se vlakem, a podívat se na rozsahem malou ale moc milou patchworkovou výstavu.
Z Jablonce jsem vyjela v pátek 13:20 a zpátky jsem byla v sobotu v 21:40. Leo expres z Prahy do Suchdola nad Odrou a zpět nezklamal, čisto, milý personál, rychlá jízda, málo zastávek. Paradoxně nejhorší cestovní zážitky mám poslední dobou na trase Jablonec - Praha a zpět, o pohodlných autobusech se nám může zdát a v sobotu večer autobus navzdory letnímu dusnému dni topil, pravděpodobně by se jinak zavařil...
Protože jsme se domluvily pozdě, nebyla pro nás už žádná postel ve Fulneku, ale nakonec se penzion Poodří v Suchdole nad Odrou ukázal jako velmi dobrá volba.
 |
Předpověď počasí byla pro severovýchodní část země příšerná - bouřky, kroupy, výstraha... Ale nakonec asi byla horší bouřka u nás v Jablonci. A my měly štěstí, že jsme v Suchdole z nádraží do penzionu přešly suchou nohou a ten mordor začal asi 15 minut poté, co jsme přišly na pokoj.
Příští rok bude výroční - už dvacátá výstava - tak jestli vás to zajímá, zapište si do diářů 20.-21.6. 2025 a můžeme se tam potkat - já bych tam moc chtěla jet.
Letošní soutěžní sekce byla na téma Kaleidoskop. Jeho kouzlo spočívá v tom, že se nařeže ze šesti identických pruhů spousta rovnostranných trojúhelníků, které se poskládají do šestic a vytvoří nečekané efekty. Mám je moc ráda a po shlédnutí soutěžních kousků jsem hned dostala chuť zase nějaké ušít.
I ostatní vystavené kousky byly inspirativní. Jen co dodělám všechny ty účetně závěrkové práce, těším se ke stroji.
Opatrujte se, Vaše Eva, těšící se na svoji strojovnu
